Odvážní, sdílní a spolupracující jedinci, mohou skočit přímo do komentářů a napsat (stačí jednou větou), co si myslí, že je to odvaha. Protože až si přečtou, co si o tom myslím já, může to změnit jejich pohled na odvahu … a tak se nedozvíme, co si o tom mysleli předtím.
Víte, co je to odvaha?
Já zatím ne, nikdy jsem o tom nepřemýšlel. Ale zeptám se svého mozku … Co je to odvaha? Jako první mne napadne slovo bezmyšlenkovitost. Odvážný je ten, kdo udělá něco bezmyšlenkovitě. Třeba skočí do vody anebo do ohně a někoho zachrání. Není to přesné, ta bezmyšlenkovitost. Co když někdo bezmyšlenkovitě skočí z okna. Je odvážný? Asi ne, to je blázen. Ale odvaha a myšlenky spolu budou souviset.
Druhá verze. Odvážný je ten, kdo si uvědomuje nebezpečí, má myšlenky na to nebezpečí, ale nedbá jich, a něco udělá. Je odvážný zloděj, který jde v noci vyloupit banku a překoná strach, že ho chytnou? Asi ne. To chce udělat něco dobrého, aby byl člověk odvážný.
Zkusím další verzi. Odvážný je ten, kdo udělá něco dobrého i když si uvědomuje, že mu to může způsobit nějakou ztrátu. Nenechá se ovládnout myšlenkami strachu, jde a udělá to. Obětuje něco nižšího, aby udělal něco vyššího. To už by mohlo být ono.
Slovo odvaha v sobě má slovo váha. Váhat, vážit, odvažovat, zvažovat. Odvážný je ten, kdo zváží víc alternativ a rozhodne se pro tu správnou. Odvaha tedy není bezmyšlenkovitost, ale je ta naopak uvážlivost všech možností. Odvážný člověk není tajtrlík, který skočí do ohně, aby někoho zachránil, ale ten, kdo uváží všechny možnosti, udělá všechno pro to, aby situaci předešel, a pak jde udělat to nejčistší, co udělat jde. Nebo nedělá nic.
Je tu jeden problém nebo spíš otázka. Co se může stát člověku, který jde za tím nejsprávnějším a nejčistším? Člověku, který se odvážil být odvážný.
Nic.
Je chráněn Vyšší Spravedlivostí. Nic se mu nemůže stát. Je potom odvážný, když si uvědomuje, že se mu nemůže nic stát? V očích jiných lidí možná ano. On jde a udělá správnou věc, bez špetky strachu a s vědomím, že se mu nestane vůbec nic. Protože takové jsou Zákony, takový je Řád. Spravedlivému člověku se nemůže nic stát. A může být odvážný, jak chce.
Odvážný je ten, kdo se odváží poslouchat svůj vnitřní hlas … (být spravedlivý a jít za tím nejčistším).
To je můj prototyp definice odvahy.
Doufám, milí čtenáři, že moje myšlenky rozstřílíte na hadry a přijdete s něčím lepším. Buďte odvážní, nemůže se vám nic stát. Co je to odvaha?
(Inspirováno otázkou paní Květy “Proč? a Kdy? je člověk odvážný?“)
Dobrý den Vítku.
Já s Vámi souhlasím.Také vnímám odvahu jako stav,kdy člověk jde a udělá to,co je správné,i když navenek to vypadá,že něco ztratí,ale v konečném důsledku to pro něj bude dobré.
Odvážný je ten ,kdo je spravedlivý,řekne nahlas pravdu,i když se ta pravda někomu třeba nebude líbit.Je však důležité tu pravdu vyjádřit tím správným způsobem,neunáhlit se a nenechat se unést emocemi,ale opravdu to ZVÁŽIT a pak vyslovit.Pak přijde veliká úleva,znám z vlastní zkušenosti.Mě třeba od dětství nedělalo problém říkat pravdu nahlas mým rodičům,ale pro ně jsem pak byla hubatá,držkatá atd…..Skoro jsem tomu začala věřit,i když jsem si v duchu říkala…vždyť jsem to řekla normálně /nebyla jsem drzá ani ÚSTNATÁ-toto slovíčko mám moc ráda/,pak jsem jednou v Avenně dostala krásné vysvětlení a přišla úleva,že jsem to dělala dobře.
Odvaha je pro mě to ,když se člověk nebojí vyjádřit spravedlnost i třeba i v zaměstnání ,kolegům,nadřízenému.
Mám vlastní zkušenost,šla jsem za mým zaměstnavatelem a nahlas jsem vyjádřila jeho nespravedlnost,která se právě odehrávala,ale musím uznat,že tuto odvahu mi dodala přednáška paní Katky,na které jsem byla asi dva dny před tím.Velmi jsem zvažovala,jak to vyjádřím,jakými slovy a formou.Ale úspěch se k mému překvapení dostavil….nadřízený byl uznanlivý,chápající a dokonce mi řekl,že ho příště mohu klidně upozornit,že se na mě zlobit nebude.Já jsem mu řekla totiž,že jsem si ho vždy vážila jako člověka a jako šéfa,ale že to,co mi nařídil abych udělala se mi nelíbí a nesouhlasím s tím.Podrobnosti psát nemohu,zdá se mi to nevhodné,takže mi to promiňte.
Ano Vítku,moc hezky jste to napsal.
Mějte se hezky Vlaďka
Dobrý den Vlaďko od Milešovky,
Já jsem někdy odvážný až moc, řeknu pravdu celou bez ohledu na situaci. Když něco napíšu, tak je to o něco lepší, to ještě stihnu něco zcenzůrovat. Ale jindy toho zase odvážím málo, abych nemachroval, jak jsem odvážný. Najít tu správnou míru.
My dva, Vlaďko, jsme dotčení Avennou a tak do všeho budeme montovat spravedlivost a vnitřní hlas, ale kdoví, jestli někdo jiný pochopí, jak to myslíme. Před lety jsme ta slova chápali jinak. Nebo o nich vůbec nepřemýšleli.
Děkuji za pochvalu, ať nám naše odvážné definice a slovíčka pomáhají …
Přeji Vám krásné sněhulákové dny … s noční žárovkovou četbou hodnotných knih.
Zdravím Vás Vítku.
Máte pravdu s tou spravedlností,ale je moc důležité zvažovat ,aby člověk nepřevážil.
U nás padají sněhuláci,jsme tady jako na horách.Už mě to ladí na advent.
Mějte se hezky Vlaďka
U nás právě začalo globální ochlazování. Lidi se bojí oteplování, ale až uvidí ty účty za topení, tak za něj budou vděční … a jak by to pěkně rostlo na zahrádce … mě by se líbilo jezdit za zimou za sněhem na hory a doma aby bylo teplo.
Dobrý den, paní Vlaďko, dobrý den, pane Vítku.
Musím říci, že se mi tu, na těchto stránkách, moc líbí příspěvky. Myšlenky, které tu jsou vysloveny nahlas jsou zase k zamyšlení…a to je nádhera.
Nejhezčí jsou komentáře, kde lidé píší, jak jim Avenna pomohla.
Co mě napadlo při čtení prototypu definice odvaha?
Nejvíce se mi líbí toto:
"Odvážný je ten, kdo se odváží posloucht svůj vnitřní hlas…(být spravedlivý a jít za tím nejčistčím)."
Tak to vnímám i já.
Ale myslím, že by to nemělo být podmíněno slovy v předhcozím odstavci.
"Spravedlovému člověku se nemůže stát "NIC". Protože takové jsou zákony, takový je řád…" Myslím, že by na to člověk neměl spoléhat, nebo tím dokonce odvahu podmiňovat.
Myslím, že nejodvážnější je ten, kdo toto nezná a přesto je odvážný.
I když? je to na zváženou. I když toto někdo zná, není podmínkou, že to tak musí být. Když se podíváme do historie, nejznámější výjimkou je Ježíš.
Takže vlastně i ten, kdo Řád a Zákony zná i ten kdo Řád a Zákony nezná, je ODVÁŽNÝ. Protože: výjimka potvrzuje pravidlo.
Hezké předvánoční dny Vám všem přeje Květa
Milá (paní) Květo,
To je hezké, že jste zavítala na naše stránky a potěšila se článkem, jehož semínko jste zde zasadila.
Nechci tu rozebírat Ježíše, ale jeho slova „Bože, bože, proč jsi mne opustil“ vypovídají o tom, že v ten okamžik přímé spojení s Bohem neměl a neměl ani víru.
A to, že výjimka potvrzuje pravidlo, je podle mne logický nesmysl. Něco jako suchá voda nebo kulatý čtverec.
To jsou jen dva první nápady, myšlenky, které mi vyskočily v hlavě, ale nechci je teď rozebírat, protože bych nemohl dělat jiné věci 🙂 Mějte se fajnově, děkuji za příspěvek.
Dobrý večer paní Květo.
Ráda čtu Vaše slova a vzpomínám s radostí a hloubkou na Vaše hezké kurzy Řeč těla.
Mě se tady na stránkách Vítka také moc moc líbí a cítím se tady jako doma,o čemž nasvědčuje četnost mých komentářů a jsem moc ráda,že jsem potkala dalšího človíčka na této naší krásné planetě,se kterým mohu probírat věci do hloubky,je to potřeba.
Nejraději mám příběhy ze života,pokud se jimi lidé netají a podělí se,na nich si člověk hodně zapamatuje.
Chci Vám paní Květo ještě jednou poděkovat za Vaše kurzy,protože díky tomu prvnímu jsem získala ODVAHU říct mojí mamince do očí pravdu mírovou cestou.Musím zde napsat ,že říci svému rodiči nepříjemnou pravdu do očí chce VELKOU DÁVKU ODVAHY!!!
Takže pro mě odvaha je vždy říci to co mám na srdíčku,nedusit to v sobě,ale vyjít s tím ven.
Mějte se krásně a hezky si tady počtěte.
Vlaďka
je zde psáno o odvaze-
"říci svému rodiči nepříjemnou pravdu do očí chce VELKOU DÁVKU ODVAHY"
Netýká se to pochopitelně jen rodičů, ale kohokoliv,
Někdy je to v pořádku a jindy to může, tato odvaha, mít i jinou podobu. POŠETILOST, NEOMALENOST, KRUTOST a podoně.
Proč?? Možná tam někdy schází ROZVAHA, SOUCIT, POROZUMĚNÍ, .
Říct někomu pravdu do očí, nemusí znamenat, že jej přesvědčím o své pravdě, ale může to znamenat že zaseji seménko nepřátelství a utvrdím jej v jeho pravdě. Probudím vzdor.
Taky se může stát že moje pravda není vůbec pravdou. Že neznám všechny důvody a okolnosti a tak zbytečně někomu ublížím. A vzhledem k rodičům je to navíc projev neúcty a neomalenosti.
Není dobré jít do krajnosti, ale předcházet střetům. Dohodnout se dřív než vypukne válka.
Bible říká "moudrý, když vidí nebezpečí, včas se vyhne". To neznamená mávnutí rukou, ale znamená to, řešit problém takovým způsobem, aby nikoho to NEBEZPEČÍ jako důsledek neohrozilo..
Je to ale ZASE JEN MŮJ NÁZOR A NIC VÍC. TAK JAKO,BYCH TO NEPSAL..
Sváťo, souhlasím s tím, co píšeš. Pravdu máme říkat ohleduplně. To je ideální případ. Jenže když se člověk učí vyjadřovat pravdu, tak nejdřív mu jde o to, vůbec ze sebe tu pravdu dostat, nemlčet. Bez ohledu na situaci. Stejně jako když jezdí na kole, tak padá.
Teprve když mu nedělá problém říkat pravdu, učí se ji říkat ohleduplně. Někdo je tak „ohleduplný“, že raději mlčí, ale nezohledňuje, že kdo mlčí, tomu druhému zatajuje informaci.
Samozřejmě s ohledem na situaci. Nebudu svou pravdu druhému vnucovat.
Také se můžu zeptat. Chceš vědět, co si o tom myslím, i když to bude nepříjemné?
Píšeš-
"Také se můžu zeptat. Chceš vědět, co si o tom myslím, i když to bude nepříjemné?"
To je rozumné ale i tady by měla být určitá taktnost.
Možná by někdo neřekl pravdu do očí, kdyby věděl, že si vykoleduje pořádný nářez a další problémy. Pokud nic nehrozí je silák. Ono je to krásný hrdinský pocit, někomu VPÁLIT PRAVDU DO OČÍ. Ale mám skutečně pravdu?, Znám všechny okolnosti?
Taky jsem to tak kdysi dělal. Bylo to víc škody než užitku. Bylo to především v pubertě. Vzpoura proti všemu a všem. Byl jsem hrdina a borec.
Teď mám jiný názor.
Odvaha sa neda popisat jednou vetou, keby som mal jednou vetou, uz to to tu bolo napisane, ale zhrnul by som to : Odvaha je urobit niečo čo je spravne v dany okamih nie pre svoj prospech s učelom pomoct druhemu .
Da sa i polemizovat Odvaha je branou k uspechu, keď sa niekto prihlasi sam dobrovolne pred triedou s odpovedou na otazku a nikto sa nehlasi.
Odvaha nie je naštstie niečo čoho meno sa da nieje negativne, odvaha je váhou ako bolo napisane,ale ja si myslim, že odvaha konat dobry skutky je aj Pošlat to dalej, aby sa duplikovali. Doporucujem film Pošli to dal. To je je odvaha, ked sa niekto postavy napriek svojim problemom a ide ich riešit,ak niekto stoji na strane dobra a pomože i ked sam riskuje. Odvaha je neuveritelne silná vlastnost u ludi ktori vedia kam v živote idu,a robia tie veci ktore sam im nechce. to je odvaha, Odvaha je častou duše človeka ktory miluje spravodlivost, čest a pravdu.
Siriusi, je hezké, že o těchto vznešených věcech také přemýšlíte … 🙂
spis nepromyslim ale i delam, ne vždy se nam chce dobrovolne, vždy za to neco chceme,ale vrati se to vecsinou z hora, Jen Buh, nas hodnoti a ne lidi. Ja sem skalopevne presvedčeny ,že nezaleži na tom co si myslej ostatni a co rikaj, zalezi jen na mne jak se zachovam, Buh vidi to co mi nevidime. Jen obcas lidi nechapou.JO, ale nekdo Tam nas chape. Vi proč je to tak.
Bitej v realite, dnes ja malo lidi kteri by meli delat odvažny veci
Vitej v realite, dnes ja malo lidi, kteri delaj odvažny veci. A mei by. Svet se hrne do skazy, a lidi verej vačšine, a ne sebe.
Vítku,
co je odvaha? Nejsou to moje slova, někde jsem je potkala, ale už dlouho mne provází: Odvaha není absence strachu, ale vědomí, že je něco většího než strach.
Odvaha je udělat to o čem jsem přesvědčena, že je správné, i když se bojím a nemám zaručeno, že se mi nemůže nic stát.
Jana
Ahoj Jano,
Článek jsem dnes nečetl a nevybavuji si, co jsem tam psal, dnes bych to řekl jednoduše: odvaha je důvěra (že se mi nic nestane).
🙂