Jak vyrobit galvanický článek

Milovníci jinu a jangu a východní filosofie vědí o teorii pěti prvků, jejichž vzájemným působením vzniká celý hmotný svět. Jsou to voda, oheň, dřevo, kov a země. Málokdo ale ví, jak působením těchto prvků vyrobit galvanický článek neboli baterii. Ekologický, obnovitelný, vyloženě zelený, levný a snadno vyrobitelný zdroj elektrické energie.

Podívejte se, jak se dá vyrobit elektřina pomocí ohně, dřeva, vody, kovu a inteligence …

Když jsem vařil mýdlo fakt survivalově, všimnul jsem si, že jeden z meziproduktů, draslo chutná jako žíravina. Zapsal jsem si to do neuronů, že až budu potřebovat nějakou žíravinu, použiji draslo. Chemicky (prý) je to uhličitan draselný a nejspíš to nebude kyselina, ale zásada, něco jako louh. (Přítomný chemik se může podělit o své znalosti do komentáře.)

Napadlo mne použít draslo jako elektrolyt v baterii a vyrobit tak elektřinu. K tomu budu potřebovat dřevo, které ohněm spálím na popel, smíchám s vodou, nějaké kovy na elektrody a kousek drátu. A pak ještě něco, čím vyzkouším, jestli baterie funguje. Použiji svítivou diodu LED.

Galvanický článek má dvě elektrody, které jsou ponořené do elektrolytu. Výsledkem chemické reakce je, že se jedna elektroda nabije kladně a druhá záporně a pokud na elektrody připojíme nějaký spotřebič (žárovka, LED dioda), tak obvodem prochází proud.

Elektrolyt (draslo) jsem vyrobil tak, že jsem smíchal dřevěný popel s vodou objemově v poměru cca 1:1 a přefiltroval.

galvanický-článek

Nejlepší pro smíchání je kelímek od jogurtu z lesních plodů. Předpokládám, že když to nechám chvíli odstát, tak se draslo lépe rozpustí ve vodě. Poté směs přefiltruji přes kus látky uvázaný kolem hrdla sklenice. A mám elektrolyt.

Následovala vědecká část pokusu. Potřeboval jsem vyzkoušet, které kovy je nejlepší použít jako elektrody. Vyzkoušel jsem měď, chemická značka Cu (svorka z rozvaděče), železo Fe (kus plechu), zinek Zn (závaží z kola auta), olovo Pb (rybářské olůvko), hliník Al (dvířka ze staré diskety). Měřil jsem, jaké napětí se objeví mezi ponořenými elektrodami z každých dvou materiálů. Největší napětí dával hliník proti mědi, zinku a olovu. Protože v zinko-uhlíkových bateriích se používají jako elektrody zinek a uhlík, vyzkoušel jsem ještě uhlík z ohořelého dřeva. Byl to dobrý nápad. Uhlík s hliníkem dával napětí 1.5 V.

galvanický-článek

Chvíli jsem chodil po domě a přemýšlel, jak baterii vyrobím. Nejraději bych použil dvě hliníkové plechovky od nápojů, ale doma jsem měl jenom jednu, kterou jsem před několika dny našel pohozenou u chodníku. Spotřebitelé nevědí, co odhazují za poklady a výrobci nápojů nevědí, jak ještě víc plýtvat hliníkem. Našel jsem umělohmotné krabičky od filmů. Zde je všechno, co jsem potřeboval:

galvanický-článek

Hliníkovou elektrodu jsem vyrobil z potravinářské fólie, zvané v Čechách alobal, kterou jsem namotal na trubku, která má podobný vnější průměr jako je vnitřní průměr krabičky od filmu. Elektrodu jsem vložil do krabičky od filmu a okraj alobalu jsem přehnul ven přes okraj.

galvanický-článek

Druhou elektrodu jsem udělal z uhlíku z ohořelého dřeva, ke kterému jsem přivázal drátek a obalil uhlík toaletním papírem, který bude sloužit jako izolace, aby se elektrody nedotkly.

galvanický-článek

Zabalenou uhlíkovou elektrodu jsem vsunul do hliníkové elektrody a zalil připraveným elektrolytem.

galvanický-článek

Druhý přívodní drátek jsem zaháknul za okraj hliníkové elektrody a krabičku zavřel víčkem. Baterie dává napětí cca 1.5V Protože to je dost málo na rozsvícení LED diody, použil jsem dvě baterie. Spojil jsem je do série (uhlíkovou elektrodu jedné baterie na hliníkovou elektrodu druhé), připojil jsem diodu a … ono to svítí!

galvanický-článek

Pokud vám to nesvítí, prohoďte nožičky diody.

Na LED diodě je napětí 2.68V a protéká jí proud 0.47mA. Vynásobením mohu vypočítat výkon 1.26mW. Nakrátko moje baterie dává proud cca 10mA. Pokud bych potřeboval větší proud, musel bych vyrobit baterii s větší plochou elektrod nebo zapojit víc baterií paralelně. Pokud bych potřeboval větší napětí, spojil bych víc baterií do série.

Jdu do sklepa …

galvanický-článek

Je to úžasné, že takhle na koleně se dá vyrobit fungující baterie z dřevěného popelu, vody, ohořelého dřeva a běžného kovu jako je železo nebo hliník.

Hliníková plechovka od nápoje vydrží v přírodě desítky let, stejně jako kus pozinkovaného plechu z okapu. Kdo hledá, najde.

Pokud bych potřeboval baterii pro přežití, vyrobil bych baterii, která se dá snadno vypláchnout a naplnit čerstvým elektrolytem. Předpokládám, že časem se elektrody rozpustí a budou tenčí.

Baterii jsem oživil cca v 11:30 a v 18:30 LED svítí už jenom symbolicky, baterie z posledních sil dává 2.45V a 0.009mA. Za několik dnů byla hliníková elektroda částečně rozpuštěná a děravá.

Sedm hodin svícení na první pokus, to je úspěch … 🙂

Podnikatelé (i začínající), točíte video? Je to skvělý způsob, jak o sobě dát vědět. Minikurz natáčení podnikatelského videa zdarma

81 komentářů u „Jak vyrobit galvanický článek

  1. děda Slavík

    Světlo nám tedy svítí, nebudeme se v noci bát. A co takle trochu hudby? Stačí dvě půlky brambory, kus drátu, dioda a sluchátka.

    Vyrobit krystalku jsme zvládli již jako malí kluci. A to je hodně dávno.

  2. děda Slavík

    Nemohli bychom si i tykat?? Je to výhodnější. Nakonec nás sbližují určité společné zájmy. A když to náhodou nevyjde a někdo bude vykat a řekne "vy jste vůl" tak má pravdu, ale je to urážka.

    Když si budou tykat a řekne se "jsi vůl, vole" tak je to přátelské oslovení mezi kamárády…Tak nějak to kdysi bylo.

    Co se týká krystalky- již jsem poslal vnukovi návod, jak na to. (má teprve 8 let ale nechci čekat na pubertu) Použijeme klasickou bramboru a krystal si vyrobí z olova a síry (pražením ve skumavce). Prastará sluchátka tady někde ještě jsou. A když se nepovede krystal, dáme tam diodu.

    1. VíTeK

      Tykat si můžeme, někdy to lidé s vykáním přehání a pak uvnitř sebe řeší pořád dokola tykání/vykání a pomalu se ani nedostanou k věci a hovor stejně drhne.

      I když je otázka, jestli je správné, aby si člověk nadával do volů. Jestli tím neshazuje sebe sama. (Já už jsem si na to odpověděl.)

      Zkumavku mám, olovo mám, vysoko ohmová sluchátka taky. Původně jsem chtěl dělat rádio s tranzistorem, ladicím obvodem a bramborou.

    1. VíTeK

      Podle té měděné trubky na obrázku jsem si jenom zohýbal alobal (předpokládám hliník), který tvoří jednu elektrodu. Druhou tvoří uhlík.

  3. chekotay

    Moc pěkné. Fandím.

    Jen droboučká poznámka, alobal a potravinová fólie jsou rozdílné materiály, alobal je skutečně hliník (ALuminiový OBAL), PF je z polyethanolu.

    1. VíTeK

      Dobrý den, neznám, jestli existuje odborný výraz potravinová (potravinářská) fólie, je na tom napsané aluminium foil a je to na potraviny, tak jsem napsal, že je to potravinářská fólie.

      Zde píší, že „Mezi potravinářské folie se mohou zařadit "celofány", teplem smrštitelná folie, perforovaná folie, ale i hliníkové folie "alobal" atp.“

      http://www.robopac.cz/potravinarska-potravinova-folie.htm

      Děkuji za snahu o upřesnění.

      Doufám, že si rozumíme 🙂

  4. Ondra

    Dobrý den chtěl bych se zeptat jak bych mohl vyrobit elektřinu na chatu kde není zavedena elektřina?.nejméně tk 60voltů..a šlo by něak vyrobit 230V?.díky za odpověd.

    1. VíTeK

      Ondřeji určitě najdete na internetu spoustu hotových řešení.

      Například si můžete koupit benzínový agregát.

      Nebo solární článek + akumulátor + střídač.

  5. Dominik

    Jen bych se chtěl zeptat,jakto že ten eletrolyt (tvůj)vypadá má barvu jako olej,můj má jen jako černá barva a když dám tenhle eletrolyt do dvou actvia kelímků dám diodu tak to nesvítí.

      1. Dominik

        asi jo přefiltrovával jsem to přes kapesníček (samozřejmě látkový)a diodu jsem skoušel v obou směrech,alee i tak to má málo napětí,ten čístý elektrolyt bude mýt asi lepší účinky co?A je to možná i tím že jsem hliník neskoušel,já jsem měl Cu a Zn,dnes skusím Al a uhlík,jinak díky.

        1. VíTeK

          Když se podíváš na tu tabulku, tak uvidíš, že Cu-Zn dává malé napětí. To bys musel mít odhadem tak pět článků. Lepší by bylo Cu-Al.

        2. VíTeK

          Taky bude záležet na koncentraci elektrolytu, pokud by bylo málo popela a hodně vody, tak to může být slabé. Nejlepší nechat nějakou dobu louhovat a pak přefiltrovat. Ať se podaří … 🙂

  6. mar00m

    Na kapacitu a životnost galvanického článku má vliv několik věcí, ale nejdříve si musíme ujasnit jak bude baterie velká, od toho se bude odvíjet kapacita.

    Životnost zajistíme g.článku dlouhou tím, že do baterie nedáváme samotný kapalný elektrolyt, ale raději např: 5g sypké kyseliny citrónové + 1g šťávy z citrónu.

    Mně takto vytvořená baterie přežije cca.: půl roku a na jedno vyměnění elektrolytu za nový vydrží produkovat dostatečný elektrické proud více jak několik týdnů.

    Pozn.: Použil jsem Zinek a Měď jako elektrody, a výsledný výkon byl 0,9 V

    1. VíTeK

      Ta vaše baterka mě zajímá čím dál tím víc 🙂

      To jste vážně vzal měděnou trubičku, do té dal zinkovou (nebo naopak) a utěsnil to?

      Neteče?

  7. mar00m

    měďěnou trubkou jsem ten plát zinku jen ohnul, pak jsem ho na stranách opatrně slepil (roztopil ohněm). Pak jsem jednu stranu utěsnil plastovým kolíkem a připojil jsem k němu kontakt spojený se zinkovým obalem. Pak jsem do článku nasypal kyselinu citrónovou (vlhkou) a zacpal druhým kolíčkem, který má uprostřed 0,2 mm měděný drát.

  8. jan

    tak mam navod pro udělání baterky.Přichystáme krabičku od filmu,železné sýtko,měděné sýtko a umělohmotné sýtko ,když to dáte dohromady aby se nedotýkala měd se železem tak by to mělo jít na:coca colu,citronovou štávu,jablečnou štavu atd

    1. VíTeK

      Batermane, to je výborný nápad s těmi sítky.

      (Ta s měkkým i, fungují ještě lépe :-)).

      Máte nějaký nápad, z čeho ta sítka vydolovat. Kdyby se to

      zakroutilo jako svitkový kondenzátor, tak by to dávalo větší proud.

  9. jan

    já jsem to přece jen udělal jinak . kdybych mohl poslal bych vám to na email.sýtka železné 1.spletením což je lepší

    2.vzít sýtko uříznout požadované delky a pak oblepit lepící p. nebo tavící pistolí

    sýtko měděné 1. hodíme do kamen kabely -izolace shoří-měd se vyžihá pak oklepeme a místo umělohmotného sýtka dát silonovou látku na kterou tu měd nalepím tavící pistolí

    2.nebo jak je to u 2 se železa

    1.vrstva silonová látka

    2.vrstva železo

    3.vrstva silonová látka

    4.vrstva měd

    pak se to sroluje dá např.do sklenice a nalije se citron

    vyskoušel jsem 1:3 citron:vodě

    to mi dalo 0.9v

    1. VíTeK

      Myslíte poslat fotky? To by mi udělalo radost. Prosím na e-mail deosum(zavináč)centrum.cz

      Vyrobit sítko svépomocí je výborný nápad 🙂 Že mě to nenapadlo? Otázka je, co si tím pomůžeme. Plocha bude podobná jako u plechu a bude s tím práce navíc. Skrze sítko lépe proteče elektrolyt, v tom vidím plus, ale na to by stačilo udělat jako sítko izolační mezistěnu mezi dvěma plechy. Tam to asi ani jinak nepůjde, něž tam dát sítko. Buď udělat plechy dost silné a mezi nimi nechat dostatečně velkou mezeru, anebo mezi ně dát sítko a pak mohou být tenčí ale zase méně vydrží.

  10. Michael

    Tak toto jsem našel na netu (uvedeno na konci) a je zajimavé, že jste dospěl k hodně podobmým hodnotám. Po pročtení některých Vašich článků mám, že mamé docela podobné zájmy (jen těch praktických zkušenosti a hlavně úspěchů mate mnohem víc) jen tak dále držím Vám palce.

    Následující text je z http://www.elektromobily.org/wiki/Baterie_pro_elektromobily

    "Baterie Zinek-vzduch

    Mají nízkou hmotnost (vysokou hustotu energie – 370 Wh/kg tj 37kWh/100kg) dvakrát lepší jako lithium, ale jsou o mnohem levnější. Nedají se nabíjet přímo elektřinou, ale speciální mechanickou-chemickou reakcí tedy recyklací. Výkon lze regulovat množstvím protékajícího vzduchu. O jejich využití uvažuje Izrael ve výměníkových stanicích, pokud ovšem zanechá nesmyslných válek.

    Existují i zinko-vzduchové palivové články, které jako palivo používají zinkovou pastu nebo zinkové pelety. Odpadem reakce je oxid-zinečnaný, který se ukládá v autě a pak se posílá do recyklace. Zinková ekonomika může nahradit vodíkovou ekonomiku, protože je levnější a lépe se skladuje a dopravuje a lze ho lehce recyklovat.

    TechNet.iDnes.cz: Už za rok můžeme mít v mobilech a foťácích nabíjecí baterie na kyslík

    http://en.wikipedia.org/wiki/Zinc-air_battery

    http://www.electric-fuel.com/evtech/index.shtml

    http://www.revolttechnology.com/ – první elektricky dobíjecí kov-vzduch akumulátory

    Nové nabíjecí zinc-air baterie již brzy (Physorg, anglicky)

    Přicházejí nové zinc-air baterie, uchovají třikrát víc energie než Li-Ion (DailyTech, anglicky)

    Princip zinc-air baterií (angl.PDF)

    Hliníkové baterie

    Podobné jako zinek vzduch. Hustota energie 200Wh/kg ale teoreticky mohou dosáhnout až 1000Wh/kg tj 1kWh/kg ! To znamená dojezd 100km na 12kg baterii. Zde by již připadala v úvahu ruční výměna. Problém je, ale velký rozměr. Ještě je co zkoumat, než se to začne vyrábět.

    http://en.wikipedia.org/wiki/Aluminium-air_battery

    Udělejte si vlastní hliníkovou baterii (strojový překlad)"

    1. kVítek

      Dobrý den nebo ahoj Michaeli,

      Děkuji za přínosný komentář. Zřejmě jsme oba dva podobní vynálezci, protože koho by napadlo se zabývat bateriemi. Normální (nezvědavý) člověk si baterii koupí a nezajímá ho, jak funguje.

      Já tak nějak tuším, že jednoho dne budou elektřinu vyrábět nějaké rostliny nebo živočichové. Bude to nějaká plantáž a povedou z toho dráty. Kdo se o svoji domácí elektrárnu nebude starat, tomu vyschne a bude bez elektřiny.

      (Na cesty bude jiná technologie …)

      Pokusům zdar 🙂

      1. Michael

        Mě se libí Ahoj (takže) ahoj Vítku (doufám že to nevadí). Představa je to krásná, ale znám mnoho lidí kterým už takováto baterie vyschla :D. Na cesty možná nejaký zdroj založený také na živočišném základu (zmyz, zvířata, rostliny či bakterie) ale možností daleko více. Zatím příjemný den a sem tam pěkný pokus.

        1. kVítek

          Michaeli, děláš si legraci s tou baterií, která jim vyschla? Mohla jim vyschnou kořenová čistička, tyhle baterie jsou možná někde v laboratořích.

          1. Michael

            To byl nepovedeny vtip /prave ze je vlaboratori a to jen mozna/ a jim uz vyshla /uznavam ze to neni tak vtipne/ :D. Zatim prijemnou noc 😀

  11. Martin

    Zdravim,

    výborný článek, díky. Sice jsem na Netu hledal neco jineho, ale okamzite jsem si clanek musel vyrobit:-)

    Sel jsem na to trosicku jinak, do 3/4 litrove sklenice se sroubovacim uzaverem. 2 zavity alobalu stocene na lahvi od vina sly do sklenice tak akorat, do alobalu jsem stocil 2 archy papirovych uterek jako separator. Zbytek alobalu jsem ohnul pres sklenici.

    Na castecne odizolovanou medenou licnu rozdelenou na 4 prameny jsem krizem uvazal nekolik ks dreveneho uhli, izolovanou casti jsem ji prostrcil dirkou ve vicku a z obou stran zalil tavnou pistoli. Obrousil jsem na vicku zvenku kontaktni plosku pro minus, na kontakt s alobalem jsem obrousil barvu ze zavitu na vicku.

    Prvni vysledek 1,368V a 70mA do zkratu. Uz na nej hraje cinske radio puvodne na 1,5V clanek, ale pri zatizeni to ma jen 1V. Problem muze byt s drevenym uhlim, za sucha je prakticky nevodive, ve vzdalenosti 1cm od sebe odpor cca 10MOhmu. Uz premyslim jak vyrobit ze sazi z komina grafitovou tyc:-)

    hezky den

    Martin

    1. kVítek

      Hezké, blahopřeji 🙂

      Panečku, to je zkratový proud :-))))

      Teď se vydáme cestou miniaturizace a skončíme u zinko-uhlíkového nebo hliníko-uhlíkového článku.

      Nebo nás osvítí duch svatý a vymyslíme něco geniálního. Hlavní, je, že nás to baví. Jen tak dál … 🙂

      1. Martin

        Děkuji, ono to zase taková sláva není, vzhledem k velikosti jsem čekal větší proud. Kromě problému s dřev.uhlím mám pocit že draslo vyrobené z popela listnáčů je nějak slabé.

        Asi se vrátím ke generování proudu jiným způsobem – jiné rádio už mi hrálo i na termoelektrický generátor z peltiera přidělaný na komínku.

        hezky den

        Martin

        1. kVítek

          S peltiérem na žehličce jsem rozsvítil žárovičku.

          Možná by se dalo čarovat s tím, že by se draslo nechalo zčásti odpařit, aby mělo

          větší koncentraci. Otázka je, jestli by se hliník rychle někam neodstěhoval.

          Možnosti tu jsou …

          Hezké dny 🙂

        2. Michael

          Zdravim no grafit je urcite nez lepsi nez drevene uhli a taky bych doporucil solny roztok s vysokou koncentraci soli. Zatim preji prijemny den/noc.

          1. Martin

            Ja jsem vcera nechal clanek na baraku, v sobotu se podivam, kolik hliniku odeslo do Humpolce a zkusim nejakou grafitovou tycku.

            BTW, se soli jsem si vzpomnel, ze asi jediny clanek ktery jsem si nikdy nevyzkousel (ac chtel) je olovo-zinek(ten pasivovat rtuti), elektrolyt horka sul a depolarizator modra skalice. V nejake knizce z mladi tvrdili ze to ve velikosti zavarovacky dava pri 0,9V stabilne velke proudy (>1A), pokud si pamatuji.

            Depolarizator asi bude taky potreba, vse co jsem zkousel bez nej vcetne Vaseho navodu prilis rychle degeneruje – u toho C-Al kleslo napeti bez zateze za 20hod asi o 0,1V, proudu uz take dal mene. Mozna by sel pouzit burel stejne jako u normalnich moniclanku.

            Ted mne napadlo pouzit stary vytekly el.kondenzator (jen Al obal), do nej nacpat uhlikovou tycinku z baterky jeste obalenou tim burelem(vyprat) a nejakou vatou, do ktere by se napustil elektrolyt a mame pomerne kompaktni baterku. Jen nevim jestli ten burel bude fungovat u zasaditeho elektrolytu

            hezky den

            Martin

            1. kVítek

              Martine, zajímavé věci píšete.

              Já jsem původně vymýšlel baterii pro případ, že by nebyla civilizace, tedy z dostupných zdrojů. Uhlíky ze dřeva, draslo, kovy.

              Vy na to koukáte trošku jinak, ale to je jedině dobře 🙂

              1. Martin

                Ale já na to ani nekoukám jinak, mě se Váš přístup líbí. Civilizaci považuji za docela křehké zvíře a vědět jak přežít bez ní není vůbec špatné.

                BTW, zinek a olovo byly dostupné materiály před tisíci lety. S hořkou solí je to už trochu horší, je to ale síran hořečnatý obsažený v přírodních minerálkách a tipnul jsem si, že by se dal najít jako minerál a za chvilku hledání jsem jej nasel na wikipedii – epsomit. Akorát kde ho najít, asi tam kde vyvěrá taková minerálka, třeba Zaječice v Českém středohoří. Nebo jej nehledat a zkoncentrovat minerálku odpařením vody.

                Pokud jste ale narážel na suroviny pro vylepšení C-Al článku, pak máte samozřejmě pravdu, to byl jen takový civilizační úlet 🙂

                Martin

                1. kVítek

                  Každý nápad se hodí …

                  Napadlo mě udělat soutěž amatérských galvanických článků, kategorie největší napětí, největší proud, největší výkon, přírodní články … Každý by poslal fotografii svého článku, stručný popis a parametry. Ostatní by to motivovalo taky něco vyrobit.

            2. Martin

              Pro informaci, velky clanek ma po 6ti dnech 1,295V naprazdno a zkratovy proud 30mA ktery ovsem velmi rychle klesa, po 10sec uz jen 20mA. Zmena planu, zkusim jak dlouho clanek vydrzi a v jakem stavu bude.

              Martin

                1. Martin

                  Obavam se ze clanek je spis pro kratkodobe odbery, zda se ze se snadno otravi. Me spis zajimalo jestli se hlinikova elektroda v tom draslu nerozpusti sama bez odberu proudu. Jinak kdykoli k clanku prijdu pustim si na nem na chvilku miniradio ktere hraje od 2mA pri 1V, zatim potichounku hraje.

                  hezky den

                  Martin

  12. anonim

    tak sem zkusil kombinaci měď hliník ocet. napětí se mi povedlo vyprodukovat ostatečný na ledasco ale proud 0uA zkusil sem i silnej koncentrát krtka a stejnej problém. napětí měl krtek o 0,3V větší. dělal sem to do 3 hrnečků v sérii . jen nechápu proč tam nemám žádnej proud

    1. kVítek

      Když je v obvodu nějaké napětí a žádný proud, tak má obvod velký odpor. Prakticky řečeno je někde přerušený (špatný kontakt), nebo v tomto případě může být svítivá dioda obrácená (a má velký odpor v závěrném směru). Nebo je špatně zapojený ampérmetr 🙂

      1. michal

        Díky za tip. určitě to zkusim ještě poladit a poreferuju . jinak jako spotřebič sem použil odpor . pokud sou mé amaterské znalosti elektroniky správné tak u diody je potřeba určite "průraznej proud" aby se stala vodivou zatimco odpor je jistější .

        jinak k tomu krtkovy – elektrolit se poměrně značně zahřejvá , evidentně to dost silně reaguje s hliníkem i když se mi ho za tu chvilku nepovedlo rozpustit. kolem hliníkové elektrody to prakticky vřelo a uvolňovaly se pravděpodobně velmy "zdavé" výpary. z toho soudím že za ty 0,3V navíc to stát nebude , spíš asi volit méně agresivní elektrolit s nižším napětím a delší životnost.

  13. Igi

    A proč to někdo nevyzkoušel s tou hliníkovou plechovkou? Ta je větší jak ta od filmu, by to vydrželo dýl i větší proud by se dal dostat

  14. Pavel

    Dobrý večer! K té větě v článku "Chemicky (prý) je to uhličitan draselný a nejspíš to nebude kyselina, ale zásada, něco jako louh. (Přítomný chemik se může podělit o své znalosti do komentáře.)" mám vysvětlení 🙂 Draslo by opravdu měl být uhličitan draselný a uhličitan draselný je opravdu zásada. Je to dáno tím, že je to sůl silné zásady a slabé kyseliny. Podle rovnice 2 Na+ + CO32- + 2 H2O – H2CO3 + 2 Na+ + 2 OH- vidíme že vzniká iont OH- který je zodpovědný za zásaditost vznikého roztoku. Sám jsem se o tom dnes při přípravě článku přesvědčil, pokud namočíte prsty do elektrolitu a třete s nimi o sebe, kloužou. To stejné se stane, pokud si uděláte roztok hydroxidu sodného (ale opatrně, nesmí být moc koncentrovaný..)

    Mám ještě jednu poznámku k přípravě článku. Nedařilo se mi jej připravit jen za použití roztoku z popela, tak jsem zkusil vzít alobal, udělat z něj mističku, do které jsem nasypal hromádku popela, vložil uhlík omotaný drátkem a zabalený v toaleťáku a zakápl trochou vody aby byl všechen popel mokrý ale netekla z něj voda. Horní okraje mističky jsem pak spojil, utlačil a vznikl článek, který spolehlivě funguje. jen na rozsvícení diody jich je třeba alespoň 5…

  15. Pavel

    Mám pocit, že ten citron bude slabý ale zkusit to můžete 🙂 Pak dejte vědět jak to dopadlo.

    Citron bych použil kdybych jej měl doma, jenže nemám a článek jsem potřeboval vyzkoušet co nejdříve a jablko mě nenapadlo. Potřebuji to na zítřejší program pro skauty. Navíc jim to takhle zabere víc času a to se cení 🙂 Ještě mě tak napadá, když už se tu mluvilo i o článcích zinko-uhlíkových a podobně, tak vyzkoušet koncentrační článek. Jen nevím, zda by byl natolik silný aby rozsvítil diodu… Jde o to, že vezmete nějaký ušlechtilý kov a jeho sůl (Cu + CuSO4). Do dvou nádobek vložíte Cu elektrody a zalijete roztokem CuSO4 ale tak že v jedné nádobce bude třeba koncentrace 0,01 mol/l a ve druhé 0,1 mol/l. Z elektrod potom odebíráme elektřinu. Já na zkoušení teď nemám moc času, jen jsem si vzpomněl, že jsem to dělal nedávno v laborkách ale protokol má teď učitel, tak nemůžu říct jak to dopadlo..

    1. kVítek

      Citron na prsty fungoval přibližně jako voda.

      Děkuji za námět na další experiment "koncentrační článek".

      Hezké dny a vydařené pokusy 🙂

  16. lukas

    Viteku dakujem ti za motivacny navod no skusal si meranie len cistej vody ? asi nie ja som na 4 clankoch nameral 3,5 V ciste H2O anoda a katota hlinik a meď 🙂

    1. kVítek

      Ahoj, zajímavý postřeh, ona asi každá (nedestilovaná) voda obsahuje nějaké částice. Též záleží na tom, jestli ten článek bude schopný dodávat i proud, nejen že naměříš napětí na prázdno. Pokusům zdar!

  17. Jirka

    Ahoj všichni,

    Rád bych se s vámi podělil o nápad, který jsem dostal během loňského roku. Je to Biobaterka, která pracuje na principu galvanického článku. Proto si myslím, že sem patří.

    Tímto děkuji Vítkovi, že mi umožnil zde zveřejnit odkazy na můj web kde se tímto zabývám a na kanál YouTube kde jsou všechna videa s návody jak Biobaterka funguje a jak si ji můžete sestrojit sami. Je velice jednoduchá 🙂

    Přeji hodně dobrých zážitků s Biobaterkou 🙂

    Jirka Nedavaška

    Odkaz na web http://www.biobaterka.eu

    Odkaz na YouTube https://www.youtube.com/channel/UCfC23kKeDEK-9GoGewz7e4Q

  18. Chci jen všem pomoct

    Zdravím baterky 🙂

    A co tak dlouho kombinovat až mít kombinaci bio surovin která by postupně zesilovala do určitýho stádia. Další filo až po zjištění zda-li je to možné :-). Zabívám všeobecně o zdroje energie nej obnovitelné.

    Ale stejně upřímně mít ve sklepě malinkej malinkatej dokonale odstíněnej o výkonu dejme tomu 5-10 Kwh a gram paliva na 50let.

    Já už přestávám chápat…

    Všecko na ruby.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *