Předchozí díl … Ta, která chtěla být dokonalá …, začátek příběhu … Chci být dokonalá …

Tak jsem jí napsal …

Takhle jsem jí to napsal … ale neposlal.

Vzpomněl jsem si na moudrou paní K., a přečetl si, co píše o vyhledávání bývalé lásky.

Vyhledat bývalou lásku je prý zrada na současném partnerovi. Už to, že člověk zatouží po bývalé lásce a nepřizná to současnému partnerovi je zrada.

„Samotný fakt, že se člověku jednoho dne připomene bývalá láska, je hodně závažný a člověk by ho určitě neměl jen tak přejít, protože má hlubší smysl.“

„Toto připomenutí bývalé lásky se děje z jediného důvodu, a to: “Teď je ten správný čas vzhledem duševní vyspělosti úplně vyřešit v sobě dluh, který je uvnitř a zůstane tam, dokud ho člověk nepojmenuje a nevyřeší.”“

Jdu hledat odpověď na otázku, proč se mi připomenula bývalá láska. Cítím, že tohle bude hodně hluboký ponor do pocitů.

Položím si několik otázek. Co dlužím bývalé lásce, co dluží ona mě, jakou bolest jsme si způsobili, proč jsme se rozešli?

Když o tom tak přemýšlím, tak nejhorší, co jsme si udělali, bylo, že jsme se upřímně a do hloubky nebavili o některých věcech. Některá témata jsme obcházeli. Možná proto, že jsme se báli, že kdybychom je otevřeli, museli bychom se rozejít. Ale to my jsme nechtěli. Každý byl ve vztahu z nějakého důvodu zaháknutý, i když to nebyl ten správný důvod, pro který by ta měl být. Můj hlavní hřích byl ten, že jsem Ditu nebral jako partnera vážně. Byla to kamarádka, která občas přistoupila na sex. U ní jsem automaticky předpokládal totéž. Předpokládal jsem, že si uvědomuje, že partneři z nás nikdy nebudou, protože ona je o 13 let starší, má dospívající dceru a žádné další děti nechce. Bral jsem to jako dohodu, se kterou oba souhlasí. Víme, co děláme, děláme to dobrovolně a protože to chceme. I když Dita říkala, že mě miluje, bral jsem to s rezervou, protože co je to za lásku, když nejsem ochotný s tou láskou bydlet a mít s ní děti. A protože dodávala, že mě miluje jako anděl, viděl jsem v její lásce spíš křesťanskou pomoc bližnímu. Tak jsem si tu pomoc užíval a v duchu děkoval křesťanskému Bohu, že mi posílá tak krásnou pomocnici.

To nejhorší, čeho jsme se dopustili, bylo znesvěcení lásky a přátelství. Místo toho, abychom přátelství udrželi čisté a lásku si buďto zakázali, nebo též udrželi čistou, obojí jsme smíchali se sexem a udělali z toho břečku, ze které si každý bral, co právě potřeboval. (Teď mě napadlo, že Dita spíš dávala a brala si utrpení, zatímco já jsem si bral.)

A naše duše trpěly. A teď nás volají k zodpovědnosti. Alespoň ta moje. Chce, abych si už konečně udělal jasno ve věcech jako je věrnost, upřímnost, sdělování pocitů, ale také hlazení, mazlení, dávání dárků, rozmazlování …
—
Moudrá paní K. píše ještě o jednom pocitu, a to pocitu porovnávání současné lásky s bývalou láskou. Položím si ještě otázku, co nenacházím u své ženy a nacházím u bývalé lásky.

Dá se to říci jedním slovem.

//část textu byla odstraněna, abych nepsal o manželce, když si to nepřeje

Lidé se mění. Když jsme se ženou uzavírali manželství, měli jsme společné zájmy, rozuměli jsme si a klapalo nám to v posteli, ale nepřemýšleli jsme o tom, kam se chceme konkrétně vyvíjet a jestli má ten druhý vlastnosti, které jsou pro toho prvního nepřijatelné a naopak. Chtěli jsme s někým být a doufali jsme, že tohle je to ten pravý. Měli jsme na sebe i na druhého jiné nároky než máme dnes. Byli jsme v některých věcech stejně otupělí. Vyzráli jsme a vyrostli. Změnili jsme se. Jsme jiní.

Pokud člověk zjistí, že u současného partnera něco nenachází, měl by mu to říct. Nenacházím u tebe tohle a tohle. Chybí mi to a začínám v sobě mít touhu jít hledat jinam. Ještě nehledám, ale už porovnávám. A pokud jsou to věci oprávněné a partner je nechce změnit, člověk by od něj měl odejít.

A jsme u stejné věci, jako před lety s Ditou. Měli bychom si do hloubky promluvit o tom, co kdo chce a co nenachází u partnera. Když to uděláme, něco se změní. Buď se dáme dohromady, anebo se rozejdeme. Rozejdeme se čistě a po letech nebude důvod k tomu, abychom vyhledávali bývalou lásku, vůči které máme dluh.

Volné pokračování … Sen o bývalé lásce