Líbí se mi krásné dlouhé přírodní vlasy. Jsou pro mne symbolem síly, spolehlivosti, věrnosti (i sobě), čistoty a dokonalosti. Říká se, že ve zdravém těle je zdravý duch. Já si ale myslím, že je to spíš naopak. Zdravá a čistá duše si dokáže vytvořit krásné zdravé tělo … a krásné dlouhé vlasy. Lidé, kteří mají zubožené tělo, mají zuboženého i ducha. Co je uvnitř, projevuje se na povrchu. Nemoci těla jsou poslíčci, kteří upozorňují na to, že něco není v pořádku s duší. Nedostatek radosti, nedostatek pocitů štěstí, strach, trápení. I na vlasech se promítá to, co je uvnitř člověka.
Každý člověk podvědomě touží po dokonalosti. Proto jsou tělesně dokonalí lidé žádoucí, obdivovaní a závidění. Jejich tělesná dokonalost symbolizuje dokonalost duše. Je hezké se na ně dívat, dotýkat se jich … i když mnohdy duševně dokonalí nejsou, mnohdy mají jenom vypracované a vyšlechtěné tělo, anebo jim bylo dáno krásné tělo, aby si zažili, jaký je to pocit.
Kde se ve mně vzala láska k dlouhým vlasům? Víte to někdo? Není to tak hloupá otázka, jak se na první pohled zdá. Skutečně mezi námi žijí lidé, kteří vědí všechno. Můžeme jim říkat jasnovidci. Stačí, když se podívají … a vidí celý příběh našeho života jako nahraný na videu. Můžou si ho přehrávat dopředu a dozadu, zrychlovat a dokonce zvětšovat a zmenšovat jednotlivé scény. Dokážou zachytit pocity a energie, ukryté v jednotlivých okamžicích našeho života.
Zatím to neumím, ale dělám na tom. Zatím nedokážu listovat svým životem jako knihou a tak listuji svými deníky a svými fotografiemi. Na téhle fotce mi můžou být tak čtyři roky.
Vypadá to, že s dlouhými vlasy jsem se narodil. Při vší skromnosti musím uznat, že to patří do Guinessovy knihy rekordů, ale protože už nelžu, přiznám, že vlasy jsou maminčiny. Proč si je vlastně ostříhala?
Moje první láska byla učitelka v mateřské školce Kamila. Jak jistě tušíte … byla dlouhovlasá … alespoň v mých představách.
Vždy jsem si vybíral dlouhovlasé ženy, mám pro ně slabost. Až na jednu, která byla ostříhaná téměř dohola, ale zase měla velká prsa, čímž svou ženskost kompenzovala.
Doufám, že až nahlédnu za závoj, pod kterým je ukryté tajemství mého života, které se většina lidí dozví až po smrti, nedozvím se něco takového, že kdybych nečuměl ženským po vlasech a po prsech, ale zaměřil se na duši, tak jsem si nekazil život zbytečnými vztahy. Žádný vztah není zbytečný. Vztahy nám dávají zkušenosti, zkušenosti nám pomáhají zmoudřet, modrost nás činí spravedlivými a spravedlivost dokonalými (tak pravilo poselství stébla).
Ano, duše je na člověku nejdůležitější, protože je nesmrtelná, ale proč by měl člověk zapomínat na tělo, nebo dokonce potlačovat jeho potřeby. Z nějakého důvodu žijeme ve 3D světě a tím důvodem je právě to, že tento svět nám skrze smysly přináší pocity, které nám pomáhají být moudrými.
Můžeme porovnávat. Jaké to bylo s rozcuchanou vlasaticí? Co mi to přineslo? Jaké to bylo s holohlavou nymfomankou? Co ta zrzavá intelektuálka? Souvisí to spolu?
To jsou ale žvásty, co? Cožpak jste ještě nepochopili, že mne baví psát o nesmyslech a hledat v nich smysl? A když už jsem si to tak hezky napsal, tak si to taky hezky uveřejním. Třeba kolem půjde nějaká duchaplná vlasatice a staví se na kus řeči.
(Pravděpodobně se sem z vyhledávačů dostane spíš nějaký zoufalec na klíčová slova „vlasový fetišista“ a „dlouhé vlasy“.)
A jestli mi nějaký plešoun anebo nějaká plešatíce (opak vlasatice) dá pětku, je mi to jedno.
Láska ke krásným dlouhým vlasům a příjemné pocity při pohledu na ně, při doteku a jejich vůně jsou pro mne předchutí nebeské blaženosti, ke které směřuje moje duše.
A jestli si odsud někdo odnese myšlenku, že nemoci těla jsou poslíčci, kteří upozorňují na to, že něco není v pořádku s duší a změní mu to život k lepšímu, tak tento článek měl smysl a nebyly to žvásty.
Doporučené čtení:
Vlasy a psychika
Tajemství žen s dlouhými vlasy
Psychické příčiny nemocí … komu věřit?
http://www.novinky.cz/koktejl/210307-hvezda-americkeho-fotbalu-si-pojistila-vlasy-na-20-milionu.html
Omlouvám se, závěr článku mě prostě nenechá.
Ano, jsem tady. Duchaplná ( dejme tomu) vlasatice. A klid, nedostala jsem se na stránky přes fetiš, ale přes Vaše Pračkové psycho ( miluji Vaše Pračkové psycho).
A zpět k článku o dlouhých vlasech. Po přečtění sice mám jistý pocit, že možná jsem i něčím mimořádná ( myslím těmi vlasy). Na druhou stranu, z euforie mě vždy vytrhnou ty drobnosti ( skříplé vlasy do rozvrzané židle, po brobuzení vlasy přilepené na obličej, neřku-li když vám je partner někdy neúmyslně zalehne). Osobně se domnívám, že vlasy mají s kvalitou těla a hlavně ducha pramálo společného. Ale fajn vědět, že se někomu líbí.
Dobrý večer …
Nemáte se zač omlouvat, i kdybyste byla vlasový fetišista. To, že milujete Pračkové psycho mne těší. A to jste ještě nečetla Vlasové psycho II. 🙂 :-), které jsem ještě nenapsal, ale chystám se na to. Ještě na to nemám tu správnou délku. Nebo ho nechám na nějakou vlasatici … ?
Život se skládá z drobností, jako jsou vlasy skřípnuté do židle. Já si na křesílko dávám deku, aby se mi to nedělo 🙂 🙂 🙂
Pračkové psycho je dobrý článek na dobrou noc, děkuji za připomenutí 🙂 to jsem ještě neměl zakázáno psát o manželce …
https://www.deosum.com/Articles/157.aspx