Minule jsem přinesl několik myšlenek z knihy O psaní od Stephena King, dnes nabízím několik slov z knihy Muž, který stvořil Šifru mistra Leonarda, neautorizovaný životopis Dana Browna. Jedná se o sedm mocných tipů Dana Brown neboli jak napsat bestseller. Dan je prý měl uvedené na svých internetových stránkách …
- Prostředí, prostředí, prostředí: Zaveďte čtenáře do nových světů.
- Napínavé vystavění scén. Věci se musejí hýbat.
- Jedna dramatická otázka. Vystavte základy románu kolem jediné cihly.
- Vytváření napětí pomocí tří S:
- Fakta: Než se stanete učiteli, musíte se sami něčemu naučit. Sbírejte podklady a studujte.
- Dávkování informací. Poskytujte informace po stravitelných kouscích.
- Korektura: Největší zábava vůbec. Až dokončíte první verzi rukopisu, vraťte se k ní a pohrajte si s ní ještě jednou.
Spád – děj by se měl odehrávat “pod tikajícími hodinami”. Stres – postavy musejí jednat pod velkým tlakem. Slib – něco čtenáři slibte a své sliby poté splňte.
Tak mně napadlo, jestli by nebylo lepší odložit šablony a zaručené návody? Když píšeš srdcem, je to lepší.
Je zajímavé, že on něco takového napsal. Předpokládám, že to psal pro sebe, aby se měl čeho držet.
Což o to, bez šablon píšu. Bylo by pro mne vysilující zabývat se prostředím, prostředím a prostředím. A proto mí hrdinové jsou směsí pocitů a myšlenek bez prostředí.
Když píšu bez (auto)cenzury, lítají ze mě sprosťárny … a já chci být něžný a citlivý chlapec 🙂 takže se hlídám.
Dobře, autocenzura je také potřeba. Srdce však víc…
Typický Brown – stres, nedostatek času, komplikovaný děj, který odsýpá. 😀 Proč ne, ale když tvoříte příběhy podle pořád stejné šablony, už to trochu nudí.. Třeba jeho nejnovější román, Ztracený symbol, mě vyloženě nebavil.
Mě to přišlo dlouhý, těšil jsem se, jak to dopadne, a konec stále nepřicházel …