Zajímá vás, jak zastavit korupci a tunelování? Jak to udělat, aby politici nekradli a neobohacovali se? Chtělo by to nějakou pořádnou represi. Zbavit je imunity, zkontrolovat jim majetek, zavést dostatečně vysoké tresty!
(A teď ještě tu o Červené Karkulce.)
Nic z toho nebude fungovat. Ani trest smrti je neodradí od toho, aby to zkusili.
Korupci zastavit nejde a politici i my “obyčejní lidé” přestaneme krást, až sami pochopíme, že tudy cesta nevede.
Život člověka je cesta ke štěstí. Lidé, kteří kradou si myslí, že k tomu štěstí jim dopomohou peníze a věci, které si za ně koupí. Jenže ono se to pak vždycky nějak zvrtne a ukáže se, že ty peníze a ta věc moc štěstí nepřinesla. Tak kradou víc a víc a kupují si dražší a dražší věci.
Život není o tom, získat pocity štěstí z drahých věcí. Život je o tom, umět ty pocity štěstí vytěžit i z “obyčejného” života.
Lidé, kteří kradou a dělají další věci, které dělat nemají, postupně duševně degenerují a vzdalují se pocitům štěstí. Právě těm pocitům, kterých chtěli pomocí nakradených věcí dosáhnout. Samozřejmě degenerují i fyzicky a nepomáhají jim ani drahé léky, které si mohou za své peníze koupit. Do hrobu si pak neberou nic, kromě nemocného těla a mizerných pocitů, které mají ze svého života.
Jediný způsob jak odnaučit mocné (nebo spíš nemocné) krást, je přivést je k pochopení, že to, co hledají, si nemohou koupit za peníze. Pocity štěstí, které hledá každý člověk, jsou podmíněné poctivostí. Stejně tak zdraví těla.
To jsem ale naivní, co?
A víte, že jsem hrdý na to, že jsem se svým životem dopracoval k této naivitě (bezelstné upřímnosti) a ne například k pocitu, že nemohu být šťastný, dokud si nekoupím tohle a támhleto …
Ježíš prý řekl něco jako: “Bude-li ti brát kabát, dej mu i košili”.
Pokud to opravdu řekl a není to nějaký popletený překlad, tak to mohl říct proto, že věděl, že i když si zloděj odnese věc, nebo všechny věci, neodnese si pocit, pro který jsme na světě, pocit být šťastný.
Ten, kdo krade, škodí sám sobě.
Samozřejmě se to netýká jenom politiků, ale nás všech. Máme takové politiky, jaké si zasloužíme. Kradou? A my snad ne? Dělali bychom to na jejich místě?
Chceš-li změnit svět, změň sebe, abys byl šťastný a svět to viděl a chtěl být také šťastný …
Problém nejsou češi ani politici. Problém je celý peněžní systém, který má korupci a umělé vytváření nedostatku a podřízenosti přímo v základní výbavě. Podrobně to je vysvětleno třeba na stákách zeitgeistmovement.cz – ale zdrojů je bezpočet.
Být naivní, hodný a poctivý je prima. Ale problém je, že nežijeme v takovém světě, ale v té verzi o odstavec výš a bez peněz nelze přežít. Daně mě nutí zbytečně se účastnit kolotoče peněz a nutí mě dělat pod cenou práci a soutěžit o ni. Pokud žiju sám asketa v ústraní, pak to jde vcelku i bez peněz. Pokud chci mít rodinu, tak to prostě nejde. Takže otázka je, jak z toho ven.
Zbyňku, děkuji za příspěvek.
Vidím to tak, že my potřebujeme být šťastní, jinak náš život stojí za málo. A oni (mocní) nám brání být šťastní tím, že nám berou zdroje a my pak žijeme z ruky do huby. Ale pokud my dokážeme být šťastní i bez nich, tak oni se časem sami utrápí a třeba i mezi sebou povraždí. To je jejich věc. Nám jde o to, vystoupit ze systému a spolupracovat s podobnými lidmi.
Vůbec nejde o to být ovce, nechat si všechno líbit, naopak, je potřeba aby zloději vraceli nakradené, je potřeba je posílat za mříže, odhalovat jejich spiknutí.
Jak z toho ven? Tak, že budeme pracovat na svých dobrých věcech a mocipáni, ať si třeba stavějí koncentrační tábory a pořádají války. Oni už jsou v koncentračním táboru a vedou válku sami se sebou. Ve svojí hlavě.
Bylo by trapné nechat si pokazit náladu … 🙂