Určitě jste slyšeli o podvědomí. O tom, že to, co vědomě prožíváme je jenom špička ledovce, kdežto větší část ledovce (naše podvědomí) je ukrytá pod hladinou (nebo kde). Také jste určitě slyšeli, že podvědomí pracuje s obrazy a nezná slůvko ne.

Jako příklady fungování podvědomí bývají uváděny následující situace. Matka říká dítěti: Hlavně se neumazej. Jelikož podvědomí nezná slůvko ne, dítě si to na podvědomé úrovni přeloží jako: Hlavně se umazej. Výsledkem je krásně umazané dítě. Jiný příklad, matka křičí na dítě: Nešlápni do té louže. Dítě slyší louže, šlápnut, spojí si to a šlápne do louže.

Zjednodušuji to, ale zkuste si sednout, zavřít oči a NEPŘEDSTAVIT si žlutého slona. Věřím tomu, že si všichni včetně mě PŘEDSTAVÍTE žlutého slona. Takhle si s námi podvědomí zahrává. Dělá si, co chce. Vlastně ne, nedělá si, co chce. Dělá to, co umí podle informací, které mu zadáme my.

Hezky se posaďte, uvolněte se, a nalistujte si článek Víte, jak bude stárnout vaše tělo?

Dozvíte se zde, že se vám (prý) zmenší mozek, zeslábne zrak, vlasy budou tenčí a křehčí a zešediví, dostaví se prokazatelná ztráta sluchu, kůže bude ochablá, srdce se zvětší, zvětší se množství tělesného tuku, objem svalové hmoty se začne zmenšovat, hormony poklesnou, penis a prsa taky, kosti boudou křehké, klouby zatuhnou. Tak co, těšíte se?

Vyzkoumali to vědci, psali to v novinách, tak to přeci musí být pravda. Jenže odkud se ta pravda vzala? Je to opravdu ta nejčistší pravda, anebo je to spíš program, který se nám někdo snaží dostat do našeho podvědomí. Stejný program, který se nahraje do počítače (do našeho podvědomí) a on pak něco dělá. Co když je ten program špatný? Co když stárnou pouze lidé, kteří uvěřili tomu, že musí zestárnout. Ti, kteří si spojili délku pobytu na této planetě se stárnutím a tělesnými změnami.

Co když se zrak zakalí těm, co nechtějí ostře vidět, co když svaly ochabnou těm, co přestanou používat svou sílu, páteř se zkřiví těm, co nechtějí stát rovně a kosti zeslábnou a zlomí se těm, co to vzdají a nechají se zlomit. A hlavně se to všechno děje těm, kteří věří, že to tak musí být, že je to dané geneticky, předurčené, nevyhnutelné.

Neberu autorům článku dobré úmysly, když napsali zajímavý článek o stárnutí. Podle mne však nevědomky vypustili do médií smrtící virus stárnutí, který zasáhl desetitisíce čtenářů a spustil, podpořil anebo urychlil v nich procesy stárnutí. Nejen na vědomé úrovni, ale především na té podvědomé, proto jsem tam zamontoval podvědomí.

Co tedy s tím?

Dělejte si s tím, co chcete, je to váš život. Klidně si můžete zestárnout a umřít. Naplnit sebezničující proroctví vyčtené z článku. Většina lidí kolem vám ráda přitaká, můžete si spolu povídat o nemocech, jak to na vás leze.

Já osobně používám dva způsoby sebeobrany.

Za prvé před čtením takového článku (o nemocech a stárnutí) si nastavím filtr. Řeknu si sám pro sebe: To co teď čteš, ber jako zajímavost, není to návod, který musíš dodržet.

Za druhé, když čtu, tak jsem kritický. Kritický neznamená, že chci za každou cenu dokázat, že autor je hlupák. Znamená to, že přijmu a ztotožním se pouze s tím, co můj mozek vyhodnotí jako možné a pravdivé a nemám z toho nepříjemný pocit. Pokud se nemohu rozhodnout, tak tuto informaci odložím, dokud nezískám víc informací. Nechávám si zadní vrátka.

Jestli chcete ze stárnutí získat lepší pocit, můžete si přečíst také článek Budeme někdy věčně mladí?

Přečtěte si třeba Guinessovu knihu rekordů, ať víte, co dokáže a vydrží lidské tělo. Nevěřte všemu, co se píše v novinách. I kdyby tomu tak v průměru bylo, právě vy můžete být výjimka. Tak neházejte flintu do žita kvůli nějakým výzkumníkům a pisálkům. Je to váš život, vaše tělo a vaše zdraví. Vaše víra, vaše myšlenky a vaše pocity. Každý sklidí to, co zaseje, viz. článek o karmě. A týká se to také myšlenek o stáří. Hlídejte si myšlenky.

Tak se prosím vás nestavte do té fronty protivných fňukajících starců, co je všechno bolí a na všechno si stěžují.

Dejte si nějaký cíl a až ho splníte, dejte si další. Ať nezůstanete sami s otázkami:
A co teď?
Co bude dál?

Dál bude to, pro co se rozhodnete. Tak proč se nerozhodnout pro zdraví a pro dlouhověkost?

Na závěr si dovolím jednu kacířskou myšlenku ke kritickému přemýšlení: Stáří je nemoc a jako každá nemoc je léčitelné. Já osobně si slovo stáří odvozuji od slova starat se, jestli nechcete zestárnout, tak si nedělejte zbytečné starosti. Věřte si, všechno zvládnete.

Vyšlo na blog.idnes.cz Zatím „nejméně úspěšný“ článek, příliš náročné, nadčasové a neuvěřitelné. Ještě, že píšu pro sebe 🙂