Slovo homeopatie je složenina z řeckých slov homeo (podobný) a patos (nemoc). Někteří autoři uvádějí slova homoion a pathos.

Podobný nemoci. Základní myšlenka homeopatie (uváděná pro změnu latinsky) je „similia similibus curantur“, což hezky česky znamená, že podobné se léčí podobným .

Druhá základní myšlenka homeopatie je, že léky se vyrábějí ředěním základní látky (potencováním) a tím se zesilují jejich účinky a odstraňují se nežádoucí účinky původně koncentrované látky. Ono sníst původně koncentrovanou látku, třeba ropuší jed, rostlinu rulík zlomocný, zlato, uhlí, mravence, hadí jed … by někomu nemuselo dělat dobře.

Homeopatické ředění ve zkratce vypadá tak, že se rostlina nechá vylouhovat v lihu, pak se vezme jeden díl tohoto roztoku, smíchá se s deseti (nebo devíti?) díly čistého lihu a desetkrát (nebo jinak?) se tím zatřepe či šikovně uhodí o podložku (dynamizace), abychom to nerozbili. Tím získáme roztok D1. A tak pořád dokola … jeden díl smíchat s deseti díly, zatřepat … třeba šestkrát dokola a získáme potenci D6. V tom ředění je nějaký zmatek, někdo tvrdí, že se to smíchá s devíti díly a někdo zase, že se to ředí 1/10. Používá se také stovkové ředění. Oblíbený argument proti homeopatii je ten, že když se ředí mockrát a dostaneme se ke koncentraci 1/1000000000000, tak ve výsledném roztoku už není ani jedna molekula původní látky. Tak je asi jedno, jestli se to ředí 1/100 nebo 1/99. Další zajímavosti jsou, jak dlouho by člověku trvalo naředit si roztok D100 a kolik zkumavek by potom mohl vyhodit do skleněného odpadu. Nelze totiž ředit pořád v té samé zkumavce. Co když by tam zůstala trošička původního roztoku. Netrapte se tím. Pokud se rozhodnete pro homeopatickou léčbu, léky si doma nejspíš vyrábět nebudete a nakonec budete rádi, když v lékárně seženete alespoň nějakou potenci.

Co to znamená léčit podobné podobným? Člověk, který má nějakou nemoc, si vezme homeopatický lék, který stejnou nemoc vyvolává u zdravého člověka. Jinými slovy. Homeopatické léky se zkoušejí tak, že se vezme nějaká látka, třeba kuchyňská sůl, včela, rostlina rulík zlomocný, prášková síra. Tato látka se homeopaticky naředí a pak se naslepo podá dostatečnému množství pokusných zdravých osob. Ty osoby se sledují a zapisuje se, co se u nich projevuje za symptomy. Při léčbě se postupuje obráceně. Zjistí se symptomy člověka a v seznamu známých symptomů se hledá, které léky (ty zkoušené látky) vyvolávají stejné symptomy u zdravého člověka. Lék s nejpodobnějšími příznaky se mu pak dá.

Také se tvrdí, že homeopaticky naředěná látka léčí ty samé příznaky, které vyvolává látka nenaředěná. Takže kdyby se někdo otrávil sírou, mělo by mu pomoci, kdyby si vzal síru homeopaticky naředěnou.

Léky se z pochopitelných důvodů zkouší v naředěné podobě. Vezměme si třeba Sulphur, tedy obyčejnou žlutou síru v homeopatickém ředění. Pokud se podá zdravému člověku, tak podle homeopatie vyvolá některé z těchto symptomů:

• Chuť na slané a tučné
• Horkost v nohách, rukách a temeni
• Nesnášenlivost horka
• Nesnese hlad
• Zapáchající výtoky

Zajímavější jsou symptomy mentální, tedy myšlenky a pocity, které zkoumanou osobu provázejí:

• Úzkost o druhé
• Blud, že bude mít nedostatek
• Onemocnění z pohrdání
• Onemocnění z rozpaků
• Lhostejnost k osobnímu vzhledu
• Bláznivé chování, štěstí, pýcha
• Mluví o obchodech
• Blud, že je velká osobnost
• Pocit, že je kritizován

… a stovky dalších příznaků v případě Sulphuru

Když do ordinace přijde nemytý a nečesaný člověk, ve starých hadrech a v zimě bez čepice, trošku zapáchá, tvrdí o sobě, že je velký vynálezce, stěžuje si, že je mu horko a mlsně bude koukat na vaše slané brambůrky … tak by to mohl být vhodný kandidát na podání léku Sulphur.

Tak jednoduché to ale není. Ne vždy symptomy pacienta pasují přímo na nějaký lék. Většinou se různě překrývají s jinými léky a tak je třeba hledat ten lék, který nejlépe pokrývá pacientovy příznaky. Homeopatických léků jsou stovky (spíš tisíce) a vysledovaných symptomů jsou tisíce (spíš statisíce). Můžete si vzít jakoukoliv látku, která vás napadne, kus dřeva, kapku krve, trošku popela, vypadnutý zub, slinu, kyselinu z akumulátoru do auta, měděný drát … homeopaticky si to naředit (Co se nerozpouští v lihu, se rozetře ve třecí misce se sacharózou.) … a můžete experimentovat.

Seznamu symptomů a léků se říká repertorium. Murphyho syntetické repertorium má cca 1600stran a stojí cca 2500Kč. Každý odstaveček vypadá nějak takhle:

láska, zklamaná: am-c,ant-c,aur3,bell2,bufo2,cact,calc-p2,carc,caust2,cimic2,coff2,com,con2,dig,hell2,hyos3,ign3,iod,kali-c,lach2,lyc,nat-m3,nux-m,nux-v,phos,ph-ac3,puls2,sep,staph3,sulph,tarent,verat

nevkus, oblékání, v: calc2,caust,hell,hyos3,lyc,nat-m2,nux-v,sec,staph,stram,sulph3

Nejprve symptom a pak seznam léků (látek, které ten symptom vyvolávají). Uvádím příklad z jiného repertoria, Murphyho repertorium jsem měl také, ale někdo mi ho ukradl, když jsme se povalovali na pláži v Saint Tropez a ani slavní místní četníci nepomohli. (S odstupem několika let mi samotná krádež repertoria připadá být zajímavější symptom, než celé repertorium.)

V repertoriu jsou u některých léků čísílka, to jsou ty, které jsou významné a je třeba jim přikládat větší váhu. Například sulph3 je Sulphur (síra) ve třetím stupni, tedy s váhou tři.

Vidíme, že pro pacienta trpícího zklamáním v lásce je tu kolem třiceti léků. A pro někoho, kdo se nevkusně obléká 11 léků, včetně našeho Sulphuru ve významném třetím stupni.

Symptomů, které bereme do úvahy, můžou být desítky a tomu odpovídajících léků stovky a je pracné to vůbec nějak mechanicky zpracovat a spočítat. Používá se taková tabulka vytištěná na papíru, nebo si to člověk může počítat v Excelu a také … existují homeopatické programy, které umožňují hledat léky podle symptomů, dávat je do tabulky a sčítat jejich váhy. Jeden takový program mám ještě v šuplíku. Podívejme se, jak to vypadá. Zadal jsem příznaky našeho pacienta. Většinou je potřeba vypozorované symptomy nějak zobecnit a namontovat na ty, které jsou v repertoriu.

• Špinavý vzhled
• Nepříjemný zápach
• Teplo zhoršuje
• Sny o obchodech
• Chuť, touha po soli
• Nevkus v oblékání

Léky, které vycházejí v tabulce nejvýš (objevují se u nejvíce symptomů a mají nejvyšší váhu) je nutné, pokud je člověk ještě nezná, podrobně prostudovat v knize, které se říká materia medica. Materia medica je vlastně jiný pohled na repertorium. V repertoriu byl symptom a seznam léků, v materii medice je lék a seznam symptomů. Většinou je to nějak literárně zpracované a doplněné o případy. Zde je odstaveček z materia medica Duše homeopatických léků, Rajan Sankaran.

Správný homeopat má nastudovaných několik materií medik. Jestli chcete homeopata otestovat, zeptejte se ho, jestli používá Kenta, Pulfolda, Sankarana, Allena, Smitse a jaké další. Když pětkrát odpoví ano, jste na správném místě.

Nepochybuji o tom, že zkušení homeopaté mají materii medicu i repertorium v hlavě a dokáží lék předepsat na potkání. Já jsem se s každým případem zabýval několik hodin.

Cílem toho všeho, o čem píšu, je vybrat pro pacienta ten správný lék a ten mu podat.

Možná by bylo dobré napsat, čeho všeho si všímá homeopatický léčitel, když ho navštíví pacient. Jednoduše řečeno všeho a neobvyklých a podivných věcí nejvíc. Ty totiž mohou léčitele navést na nějaký neobvyklý lék, který v tabulce nevychází vysoko. V tabulce totiž vycházejí nejvýš pořád ty samé léky a to ty, které jsou nejlépe prozkoumané a u kterých je tím pádem známo nejvíc symptomů.

Léčitel se pacienta ptá a sleduje:

• Vzhled
• Celkový dojem
• Povězte mi cokoliv …
• Co vás sem přivádí, současné potíže, jejich modality (denní, roční, počasí, teplota)
• Zdravotní historie
• Tepelné generálie, vliv počasí
• Denní zhoršení
• Sezónní zhoršení, roční doba
• Pravo/levo strannost
• Spánek
• Menstruace, kdy poprvé, bolesti, trvání
• Co má rád k jídlu
• Co nesnáší za jídlo
• Teplota jídla
• Teplota nápojů
• Závislosti, podléhání a drogy
• Myšlenkový svět
• Strachy, bludy
• Práce
• Zájmy
• Vztahy k rodičům, přátelům, partnerovi, společnosti
• Zajímavosti, podivnosti

První konzultace trvá hodinku a půl a každý doufám vidí, že není problém pozorováním a ptaním se získat desítky symptomů. Podle symptomů se pak vybírá ten správný lék, kterému se říká similimum. Tedy to, co je pacientovi nejvíc podobné. Pak se čeká, jestli lék bude fungovat.

Jsou i jednodušší způsoby předepisování, například pouze na základě jediného symptomu. Například na včelí bodnutí je Apis, a pro protivné děti Cina. Tečka. Lidé mají rádi jednouchá řešení. Stačí si koupit nějakou knížku o homeopatii a začít sám sebe léčit nebo předepisovat druhým.

Když to hodně zjednoduším, budu se dělat legraci a pominu, že by nebylo správné takto léčit, tak je možné si otevřít homeopatickou praxi a každému podávat Sulphur. Na každém člověku se najde nějaký symptom, který tomu Sulphuru bude odpovídat a teoreticky by ho měl i léčit.

Když to nezjednoduším, tak najít ten „správný“ lék je většinou obtížné a pracné. S otázkou, jestli vůbec má smysl ho hledat a jak to funguje, se vypořádám v pokračování.

Pokračování … Homeopatie II. – vlastní zkušenosti