Nápad, napsat tento článek, nosím v hlavě už několik let. Myšlenka je úplně jednoduchá. Tak jednoduchá, že se dá říct jednou větou. Ale napsat článek o jedné větě, to by se čtenáři cítili podvedení. Musím to trochu okecat. Ta jedna věta zní: Kdo řekl, nepokradeš, nebyl Bůh, anebo to Bůh řekl jinak.
Připomenu, že podle bible nadiktoval desatero Mojžíšovi Bůh na hoře Sinaj. Mělo by to tedy být to nejlepší z nejlepšího, dokonalý návod na život.
Osobně si myslím, že to bylo jinak. Mojžíš byl už tak unavený rozepřemi a nevznešeností svého lidu, že odešel na horu, tam sepsal pravidla hry a s tajuplným výrazem tato pravidla přednesl svým ovcím jako pokyny od Boha.
Původně bylo desatero obsáhlejší, ale když Mojžíš nesl ty kamenné desky z kopce, Stvořitel mu podrazil nohy, čímž mu chtěl naznačit, že by neměl mluvit v jeho jménu. Desky se rozbily a Mojžíš, aby situaci zachránil, vytesal alespoň hlavní hesla.
Nebudeš mít jiné bohy mimo mne
Nevezmeš jména Božího nadarmo
Pomni, abys den sváteční světil
Cti otce svého i matku svou
Nezabiješ
Nesesmilníš
Nepokradeš
Nepromluvíš křivého svědectví
Nepožádáš manželky bližního svého
Nepožádáš statku bližního svého
(Zdroj: wikipedia)
Jedním z těch hesel je slovo Nepokradeš. Mojžíš si naivně myslel, že když lidem zakáže krást (pod hrozbou božího trestu), že krást přestanou. Nepřestanou. Krást lidé přestanou tehdy, až si uvědomí, co kradením způsobují a že okrádají sami sebe v budoucnosti. Když člověk něco ukradne, tedy vezme si bez dovolení toho, komu to patří, tak vytvoří dluh, jakýsi prázdný nebo ohnutý prostor, který má snahu se vyplnit a narovnat. Jako když ohnu pružnou tyč nebo napnu gumu od trenek. Chce se to vrátit zpět. Je to energetická záležitost rozložená v čase. Člověk něco ukradne a pak může čekat, kdy se mu to vrátí. Kdy zase někdo jiný ukradne něco jemu, aby si uvědomil, jaké to je, být okradený. Aby získal pocity a zkušenost okradeného člověka. V mezidobí mezi krádeží a okradením je na jedné straně čas na prozření, uvědomování si toho, že krást se nemá a že to nebylo správné, čas na výčitky svědomí a na druhé straně je čas na přípravu okradení. Neviditelné síly začínají připravovat okradení člověka, který kradl.
Kdyby Bůh chtěl, mohl by člověku useknout ruku hned, jak něco ukradl, ale on to nedělá. Proč? Protože člověk má svobodnou vůli a zodpovědnost a tak musí mít k dispozici i nějaký čas. Jinak by byl jen loutka na provázkách Boha. Ukradl by, šup ruka pryč. Nebyl by tu prostor k pochopení, růstu a dobrovolnému přijetí řádu, podle kterého krást není spravedlivé, protože to vytváří zmatek a nepříjemné pocity na straně okradeného. Správné je získat věc způsobem něco za něco.
Takhle nějak by to vysvětlil Stvořitel a jeho mluvčí. Stvořitel netrestá, pouze dává pocítit následek nesprávně použité svobodné vůle. Stvořitel není přísný, ale je důsledný, laskavý a shovívavý.
Podobně bychom mohli rozebrat ostatní přikázání. Například to o (ctění) vážení si rodičů, pokud je za co si jich vážit. A o jejich nevážení si, pokud není za co si jich vážit.
Mimochodem nevěřím tomu, že Bůh by cokoliv přikazoval svobodnému tvoru. Nejvýše by mu řekl, co se stane, když bude dělat tohle a tohle.
Závěr pro mne je takový, že desatero nepsal Stvořitel, ale nějaký biblický přísný a žárlivý (tedy nedokonalý) „Bůh“ ať již vymyšlený nebo něčí halucinace, anebo to podstatné zůstalo ztracené v překladu.
Další věc, která mi v bibli skřípe jako písek mezi zuby, je myšlenka „vyvoleného národa“. Myslím si, že v každém národu jsou kvalitní lidé (pravdomluvní, spravedliví, spolehliví …) i jejich opak. Všichni lidé mají svobodnou vůli a tak si mohou volit svůj osud. Nevěřím, že by Stvořitel někoho preferoval a vyvoloval. Každý člověk je „vyvolený“.
Není dobré otrocky přijmout nějakou myšlenku nebo knihu s odvoláním na autoritu, dobré je každou myšlenku vážit a hledat na ní to, co je pravdivé a spravedlivé. Řídit se vlastním rozumem a citem. Oddělovat zrno od plev.
Doporučené čtení … Miluj svůj život …
S něčím rád souhlasím a s něčím nerad nesouhlasím. Vezmu to od konce.
Píšeš-
"řídit se vlastním rozumen a citem". Někdo prosazuje srdce, svědomí a podobně.
Někdy je to dobře a někdy ne. Některý člověk má rozum velice chabý, cit otupělý, srdce falešné a svědomí pořádně pokroucené.
Všichni, aby byl soulad a jednota, potřebujeme směrnice a pokyny. Zákon a řád. Pokud bude nastolena COCHCÁRNA a ABSOLUTNÍ SVOBODA a tedy BEZZÁKONNOST je zle… Morálka člověka byla a je špatná a jde od špatného k horšímu.
Co se týká důvěry v Bibli a tedy v jejího autora, tam ani já ji neberu doslovně. Jsou tam lidské myšlenky, ne vše je dáno Bohem.
Jako celek ale je vpořádku.
Pokud zahodím Bibli jako nedůvěryhodnou, mohu odhodit i Boha a vůbec jakoukoliv víru.
A to se většinou stává, když svou víru mám jen na neděli, pro jakési vnitřní uspokojení a pokud v Boha věřím, mám sklon mu nadiktovat, co by měl a co by neměl..
Pokud svou víru beru vážně, měl bych se HLUBOCE ZAJÍMAT o Bibli, anžit se jí porozumět, získat k Bohu určitý vztah a důvěru, nenechat se ovlivnít učením nějaké církve, protože před Bohem je to MOJE ODPOVĚDNOST a nebude půlatít výmluva "to on mne špatně vedl".
Co se týká desatera, byla to židovská záležitost a pro Křesťana platí jen zásady tohoto desatera, které se vejdou pod slovo Nového zákona, LÁSKA.
Co se týká Mojžíše, tak vedl Izraelský národ po čtyřicet let do zaslíbené země a to TAK DOBŘE, že o něm Bůh prohlásil–
Skutky apoštolů 7:42, 43 Proto se od nich Bůh odvrátil a dopustil, aby se klaněli nebeským mocnostem, jak se o tom píše v knize proroků: “Byl jsem to já, lide izraelský, komu jste po těch čtyřicet let na poušti obětovali a přinášeli dary? Byl to Moloch, jehož stánek jste s sebou nosili, a hvězdu boha Remfana, obrazy, které jste si udělali pro svou modloslužbu.
To je kousek mého názoru na toto téma.
Děkuji za kousek názoru.
Původně jsem měl nutkání v článku dopsat poznámku o nebloudícím rozumu a citu.
Myslím si, že ohledně náboženství a církví se shodneme.
V tom ostatním si myslím, že ze vztahu člověka k Bohu by měl člověk profitovat. Měl by zažívat jednak pocity radosti a štěstí, jednak se těšit dobrému zdraví, měl by být dostatečně bohatý i po hmotné stránce a měl by mít dobré vztahy s lidmi. Pokud něco z toho nebo všechno skřípe, pak je něco na té víře a Bohu špatně.
Každý sám nejlíp pozná, jestli je na dobré cestě anebo jestli tomu něco chybí.
A když tomu něco chybí, tak by měl hledat dál, si myslím …
V celém starém zákonu je nějaký děj a jsou dána morální pravidla. Víme co máme dělat a víme co se stane když to nebudeme dělat. Je toho plný starý i nový zákon. Proto desatero beru jako Velmi důležitá pravidla a směrnice života, která jsou prostě daná. opačné chování samozřejmě nepřináší nic dobrého.
Hned na začátku Bible se říká že Bůh dal člověku svobodnou vůli.
Právě to je krásné když někdo někoho má rád už ze zásady, ne že je to jeho povinnost. to by pak za nic nestálo.
Jinak říkát že národ vedl Mojžíš je holý nesmysl pokud člověk četl Bibli. 😉
Člověk dostal od Boha svobodnou vůly. Ale zároveň bylo stanoveno, odkud, pokud. Tedy zákon. Něco nad to bylo svobodnou vůlí, která nebyla tolerovaná. Tedy projev SVÉVOLE. Někdy si to lidé pletou s ABSOLUTNÍ SVOBODOU. Tu nemáme.
Co se týká toho vedení Mojžíše, Tam jej Bůh pověřil vedením národa. Začalo to takto-
2. Mojžíšova (Exodus)3:12 Odpověděl: "Já budu s tebou! A toto ti bude znamením, že jsem tě poslal: Až VYVEDEŠ LID Z EGYPTA budete sloužit Bohu na této hoře."
A kdo čte Bibli, může sledovat celý děj jejich putování po poušti, bude číst o vzpouře Mirjam a jiných rebelů proti vedení Mojžíše atd.
Kdyby národ vedl pouze JHVH, nemohlo by dojít k žádné modloslužbě, ani jiným přehmatům během těch 40ti let.
Přijde mi, že zabývat se tím, jestli někdo někoho někam vedl před několika tisíci lety, není moc přínosné. Dá se o tom číst, přemýšlet diskutovat, ale jsou to jen cizí příběhy. Byť mohou být symbolické.
Člověk má svůj vlastní život plný zajímavých příběhů, ve kterých lze také sledovat Řád, vůli Stvořitele, vůli člověka, příčiny a důsledky. Místo čtení biblí bych každému doporučil, aby četl v knize svého života a tam hledal souvislosti. Kdo hledá, najde …
Moje řeč…
To jsem rád 🙂
Zabývat se těmito otázkami, může změnit náš pohled nejen na Mojžíše, ale na celou Bibli…
Co je to za knihu, když člověk musí hledat, jak to vlastně bylo … a měnit pohledy? Já důvěřuju autorovi, který dokáže psát tak srozumitelně, že to pochopím na první čtení. Ne, že by nebylo možné se napojit na autora a zjistit, jak to myslel, ale tuhle schopnost většina hledajících nemá a tak by měli mít pokud možno přesné a jednoznačné mapy.
Ale to bychom se museli bavit o konkrétních veršících v bibli, co to může člověku dát a kam může dojít, když se tím bude řídit.
Hezký den … 🙂
Ahoj Vítku.
Moc hezky jsi to napsal a souhlasím s tebou.
Vlaďka hezký večer 🙂
Pro nás není Bible ZÁKON. Ale jen vodítko, praktická směrnice a především DOBRÝ RÁDCE. Dává nám svobodu si vybrat. Budu dbát na její rady, získám odměnu. NEMUSÍM mít o ni zájem, dostanu ale jen to, co jsem si vybral a před čím mne varovala. Prostě zemřu navždy. Bez jakékoliv MSTY OD BOHA.
Já, když se něco nového pořídím (po předchozím výběru a porovnání),
především si dobře pročtu NÁVOD K OBSLUZE. Podívám se také, kdo a kde provádí záruční a pozáruční servis. Jak je dlouhá záruka. A teprve potom to spustím.
Pro náš život je NÁVODEM K OBSLUZE BIBLE. Ne náboženství a církve. To jsou jen trhovci s "neznačkovým zbožím bez záruky".
Proto se vyplatí Bibli dobře pročíst a co je určeno pro ten můj SOUČASNÝ život, tak to respektovat. Rady těch trhovců jsou jen snahou zbohatnout na lidské hlouposti.
Rád bych se vás zeptal, jaký je cíl té cesty, na které používáte bibli jako mapu. Může se totiž stát, že každý jdeme k jinému cíli a proto používáme jinou mapu. Pak bychom se mohli hádat o to, koho mapa je lepší, ale obě mapy by vedly ke svým cílům, akorát ty cíle by byly jiné. Bylo by dobré, kdybyste ten cíl konkretizoval už za života, abychom mohli posoudit, nakolik jste ho dosáhl, anebo se k němu přiblížil vy nebo někdo jiný, kdo jde podle stejné mapy. Nějaké spasení po smrti neberu, protože to teď těžko posoudíme.
Jako cíl nějaké cesty mohu KRÁTCE ŘÍCT třeba -hrad Kokořín. Jenže se těším především na to, co na tomto hradě mohu vidět. Kam všude se podívat.
Co se týká cíle, podle mapy o které je řeč, tak v krátkosti, cílem je věčný pozemský život.
Pro někoho je cílem nebeská blaženost. Když se ale dobře s tou mapou seznámí, dozví se, že tento fakt je jen prostředkem k tomu, aby lidstvo mohlo dosáhnout pozemský cíl, který kdysi Adam pozbyl atd atd…
Věčný pozemský život, nebeská blaženost … nemám nic proti. Otázkou je, kolik lidí, kteří používají bibli jako mapu k tomu věčému životu už došlo a kolik z nich už zažívá nebeskou blaženost.
Může se stát, že někdo má mapu, ale vůbec ji nerozumí.
Při jízdě někam autem jsem nemohl manželce říct "podívej se do mapy a řekni kdy a kde odbočíme". Určitě bych jel někam jinam. Musel jsem zastavit a mrknout se sám. Navíc byly doby, kdy v zájmu utajení byly mapy záměrně nepřesné.
Podobné je to s Biblí. Tuto mapu má v knihovně kde kdo. Ale nezozumí ji. Navíc je mnohdy záměrně skreslená.
Kdo ji alespoň obstojně zná, tak ví, že v nebi ani v pekle zatím nikdo není. O životě a smrti všech obyvatel země se bude teprve rozhodovat.
Duchařina, spiritizmus, setkání se zemřelými atd má jiné pozadí.
Sváťo, líbí se mi na tobě, že jsi neupadl do pasti náboženství. Tlak církví je silný a tak hledající člověk snadno podlehne.
Bibli ti neberu. Zajímalo by mne ale, co by se stalo, kdybys potkal knihu, která by byla přesnější než bible a dávala by lepší odpovědi. Nebo kdybys potkal člověka, který by znal odpověď na všechny otázky a lehce by ti vysvětlil, v čem se bible mýlí. Nebo bys potkal zjevení v podobě bytosti, které by ti také řekla, jak se věci mají.
Existuje něco, kvůli čemu bys byl ochotný bibli opustit? Nebo všechno budeš považovat za Satanovu léčku?
"O zivote a smrti vsetkych obyvatelov Zeme" rozhodujù vzdy tì obyvatelia. Kazdy sàm za seba. Akè budù ich rozhodnutia, na tom sa podiela stupen ich informovanosti o tom, kto sme, odkial prichàdzame, co je nasou ùlohou tu na Zemi a kam nàs dalsì zivot smeruje. Na tieto informàcie mà kazdy pràvo, ale na druhej strane, odmietanìm informàcii o svete, v ktorom zijeme ( akychkolvek – z dejìn ci sùcasnosti ) nàs nezbavuje zodpovednosti za seba samych, za nase este nedospelè deti a za spolocnost, v ktorej zijeme. Ci mozeme dosiahnut nebo na zemi … Hm, to zàlezi od toho, co si kto pod tym nebom predstavuje. Ak by to mal byt bezhranicny materiàlny komfort, sexuàlne radovànky a svetskà moc, tak takèto "nebo" sa tu na zemi dosiahnut dà. Obàvam sa ale, ze toto nebo Biblia na mysli nemà a uz vobec nehovorì o nebe na zemi. Nebo na Zemi dosiahnutelnè nie je, ak by som sa mala pridrziavat krestanskej terminològie, potom by som povedala, ze na Zemi sa nachàdzajù pràve ocistec a to peklo – miesta a casovè etapy v zivote naplnenè utrpenìm, odriekanìm, pochopenìm cohosi, vnùtornym prerodom a pràcou na sebe samom. Isteze sa dà na Zemi prezit i zivot plny stastnych momentov, radosti, hojnosti, làsky … Ale nebo to este nie je, aspon to nebo, o ktorom pravdu hladàme pràve v tej Biblii. Pan Slavìk mal na mysli zrejme raj a nàvrat Adama do raja, z ktorèho bol vyhnany v dosledku uz spomìnanej "svojvole". Ale ani tento raj, kam smerujeme, alebo by sme o to aspon mali vsetci usilovat, sa tu na Zemi zial nenachàdza. Ak toto nepochopìm z Biblie, potom je niekde chyba. Bud to v tej Biblii je, ale je to zàmerne velmi nejasne naznacenè, alebo neviem z nej cìtat, a nie je teda urcenâ pre mna, alebo to v tej Biblii nie je a v takej Biblii by to teda uz malo byt (!!) a pàtram po tom preco to tam nie je – potom Bibliu ako "hodnoverny" pramen cìtat nebudem, pretoze mi neposkytuje potrebnè poznatky na mojej ceste. Tym som chcela povedat iba to, ze je vela inych diel a pramenov, ktorè o tomto hovoria a sù beznèmu smrtelnìkovi prìstupnejsie, menej rafinovanè a hlavne stàrociami nezmanipulovanè a neretusovanè. Opomìnat inè cennè zdroje informàciì v dnesnej dobe sa rovnà nasej duchovnej samovrazde ( ak ten raj i to nebo raz chceme skutocne nàjst ) a stratu vzàcneho casu, ktory pracuje proti nàm.
Zdravì taktiez hladajùca.
Emìlia
Krásně a výstižně řečeno. Díky 🙂
Byla doba, kdy náš národ byl ČESKOSLOVENSKO a slovenština byla běžná řeč i tady u nás. Dnes pozoruji, že se slovenštinou začínám mít trochu problém. Čtu ji pomaleji a pomaleji chápu.
Ale k článku Emilie několik názorů.
Píšeš "z křesťanského hlediska" a cituješ "očistec". To není (čistě) křesťanské hledisko, ale pouze Katolické.
Co se týká nebe a ráje, to jsou dva pojmy. Nebe NENÍ A NIKDY NEBUDE NA ZEMI (to zpíval jen Honza Werich "nebe na zemi") A ráj tady také ZATÍM NENÍ A DLOUHO NEBUDE. Ta doba ale poměrně brzy přijde. Ale musí zasáhnout majitel planety a ne Evropská unie, nebo dokonce kluci z Bilder Bergu.
Co se týká Bible, tak je dobrou poučkou a směrnicí, ale ne pro každého. Musím mít předem nějaký vztah. Touhu po poznání, očekávání nějakého poučení.
Příklad. Mne vůbec nezajímá nějaký obor. Něco sice o něm vím. A tak když dostanu do ruky jeho odbornou literaturu, já ji vůbec nerozumím a nakonec odložím a sáhnu po materíálu, který to vysvětluje sice ne přesně, možná i nepravdivě, ale je to podle "mých uší".
A tak je to i s Biblí. Možná i většina křesťanů ji po nahlédnutí odloží, protože mají v srdci bludy, které jim naštěpovala jejich církev.
Takže v Bibli není chyba, (ale chyby tam jsou. Je to jen opis a překlady) ale chyba, že ji něrozumíme je v nás. Jako s tou mapou a mojí manželkou.
Pokud se chceš trochu "prokousat biblí" ne nějakou církví, mrkni se sem
http://bibleforum-net.9forum.biz/zakladni-temata-f1/
I tady a teď se dá žít jako v ráji – ovšem za předpokladu, že se člověk umí naladit na pozitivní vlnu a nevidět jen samé zlo a bubáky. Pocit radosti, štěstí a naplnění, je jen a pouze stav naší mysli. Ráj nikde nedostanete zadarmo, ani za peníze. Nikdo nepřijde a nepoloží vám ho k nohám. Jste součástí toho, co vysíláte kolem. Není to tak že ONI NÁM TU DĚLAJÍ PEKLO, přijde spasitel a bude lépe.
A musí zasáhnout majitel planety? Proč stále čekat, že za nás někdo něco udělá? Proč stále přežívat v bludu, že naše lidské schopnosti jsou nicotné a omezené? Proč na sobě nezapracovat a donutit se být lepším, znalejším, dovednějším… ?
Pasivita a rezignace je asi to nejhorší, co člověk sám sobě a okolí dělá.
Natìvne nàrody Ameriky nikdy nemali k dispozìcii Bibliu, dokonca nevedeli ani cìtat, pìsat. Takze sa nedostali ani ku inym, alternatìvnym pramenom informàciì, z ktorych my si vyberàme. Absolùtne respektovali zàkony prìrody, zili mierumilovne, zdravo a sebestacne. Z coho oni cerpali ? Boli oni vo vyhode, ci v nevyhode, ze im nemoze poradit Biblia ? Boli preto ochudobnenì ci dokonca bez Pìsma bezradnì ? A dalsia diskusnà otàzocka pre Vàs, p. Slavìk –
clovek absolùtne respektujùci St. a Novy Zàkon mal by im byt on prìkladom alebo by to mohlo byt i naopak ? Dàzd privolàvali rituàlmi, liecili sa podrobujùc samanskym praktikàm – neodporovalo by toto dnes Biblii ? A tym, ze Bibliu necìtali, znamenà to, ze nenosili v sebe tùzbu po poznanì ? Kde hladali oni odpovede na svoje otàzky ? Stvoritel mà ràd vsetky svoje dietky, i tie, ktorè Bibliu necìtajù majù pràvo na nàvrat do Raja.
Ako to vidìte Vy, p. Slavìk ?
Zelàm pekny slnecny den.
Emilia
> Dàzd privolàvali rituàlmi, liecili sa podrobujùc samanskym
> praktikàm – neodporovalo by toto dnes Biblii ?
Bible je snad pořád stejná, nebo má to slovo dnes nějaký význam.
Když už, tak "dnes výkladům Bible".
Ježíš používal šamanské praktiky možná více než slavný šaman Hawandžita z knihy Synové medvědice. (na jíného jsem si vzpomenout nemohl 🙂 )
Ale jinak jsem chtěl dodat, že jsem vás pochopil, aspoň doufám, a souhlasím.
Nejdřív pro Radku o tom našem lidském úsilí k dosažení ráje.
Je dobré se dívat pozitivně na svět. Být optimistou. Ale dokážeš to jen do té doby, dokud ti někdo neukrade auto, nezapálí barák nad hlavou a neunese děti, aby prodal výhodně jejich orgány.
Nebo až vyletíš ze zaměstnání a místo dnešní podpory v nezaměstnanosti nedostaneš nic. Nebo až chytneš parádní nemoc, nemocenská ti nedá ani kačku, budeš si muset půjčit půl melounu a potom NĚJAK splácet. Když ne, je tady zabavený majetek, a pokud nemáš, tak kriminál. TO JE DNEŠNÍ RÁJ NA ZEMI. O ráji nemůže mluvit ani milionář. Žije neustále ve strachu, aby zítra nebyl žebrák.
To není pesimizmus, ale fakta.
Když jsem byl mladý, proseděl jsem třeba celou noc v parku Na Karláku a nikdo, mimo několika kontrol SNB, jestli mám v OP razítko zaměstnavatele, si mne nevšiml. Dnes se tam bojím i za bílého dne.
Ráj na zemi bude. Ale není v lidské moci jej vytvořit. Snad vyhubit vše živé a z planety země udělat neobyvatelnou mrtvou chudinku. TO ONI DOKÁŽOU.
Pro Emilii je to náročnější názor. Jde to říct několika slovy, ale mělo by to stejný význam, jako když já bych si nechal vysvětlit několika slovy, jak funguje obrazovka počítače. Abych to pochopil, potřebuji znát i něco víc.
Ale hodně to zkrátím.
Bible ukazuje, že její dobrá znalost a bezpodmínečné dodržování je nutné pro ty, kdo jsou Kristem vybráni do jeho vlády nad zemí. (to jsou věci které většina církví neučí a tedy lidem neznámé. Ale je to tak psáno v Bibli)
Pro zbývající lidi je to jen návod jak žít slušně jako lidi (církve si z toho udělaly náboženství a kšeft)
Cíl celé Bible je věčný život na zemi a nebeská vláda (Kristus a spoluvládci) je prostředek k dosažení tohoto cíle.
Tam, kde není Bible, je psáno, že těmto národům bylo dáno svědomí jako vodítko.
Před námi je účtování s tímto světem a velké soužení které přežijí lidé i bez znalosti Bible. Kristus má vládnout 1000 let a během této doby dostane většina lidí možnost si vybrat věčný živoot, nebo věčnou smrt.
Tolik v krátkosti. Víc je na
http://bibleforum-net.9forum.biz/zakladni-temata-f1/
Obrazně řečeno, tady jste si naběhl na vidle. Já se k optimismu propracovala přesně obráceně. 🙂
Bývávala jsem vždy smolař a těžký pesimista. Ovšem po letitých a soustavných karambolech, jsem to vzala za jiný konec. Samozřejmě, že na začátku stál nápomocný člověk, kterému v podstatě vděčím za svůj život a jeho další směrování.
Zkusila jsem si, jaké to je zůstat sama s dítětem a taškou v ruce na ulici, zkusila jsem si co to je si hledat práci (když se ocitnete na dlažbě a bez podpory v nezaměstnanosti), když nemáte hlídání pro dítě v době nemoci (nikdo vás nezaměstná), prošla jsem si žebráním o almužnu na sociálce, prošla jsem si úmrtím 2 dětí, hrábla si až na samé dno psychických a fyzických sil, zažila jsem střety s různými gaunery dnešní doby, prošla jsem si řadou chronických a často se opakujících nemocí a ve velkém finále završila rakovinou.
To byla ta poslední a pověstná kapka, kdy mi bylo ukázáno, proč se tohle všechno dělo, proč jsem si tím musela projít a hlavně, jak z toho ven.
A tak jdu a stále se učím něčemu novému. Třeba tomu, jak znovu neonemocnět a když tu je nějaký náznak, jak to zlikvidovat v počátku. Již 4 roky chodím k lékařům jen na preventivní kontroly. Zrovna tak mé děti. Přestala jsem se bát. Strach je naprosto zbytečný a neproduktivní. Nebát se a věřit svým schopnostem – to je můj motor. Dívat se na svět jen láskyplnýma očima. Překážky jsou pro mně výzvou k jejich překonání.
Nebojím se ztráty zaměstnání (byť mám na krku hypotéku), protože vím, že se uživím vždy (mám v tom praxi již 14 let).
O Ráji může mluvit každý, kdo se dokáže odprostit od hmotných statků, zažitých stereotypů a vidět svůj život, jako cestu ke světlu. Neříkám, že je to lehké. Zřejmě čím je člověk starší, jde to hůře a hůře. Vidím to na svých rodičích. Maminka se utápí v sebelítosti nad promarněným životem a přítomnými nemocemi, táta se ve svých 73 letech teprve učí jít stejnou cestou, co já. (Mimochodem, jde mu to skvěle.) Vím že je to pro něj moc těžké a tak dávkuju literaturu a své poznatky velmi pomalu. Mámka je již pro tento život ztracena. Zatrvrzelá se svojí neoblomnou pravdou, odmítající vše nové.
Stejně jako se nebojím přítomnosti, nebojím se ani budoucnosti. Protože vím, že já přežiju už všechno a hodlám na Zemi strašit ještě hodně dlouho.
Rád bych také řekl něco k tomu Ráji na Zemi a Blaženosti. Cítím z vašich slov, že si pod tím představujete (Radka, Sváťa) spíš něco jako „je mi dobře“, „nemám problém“, „jsem v pohodě“.
Já si pod tím představuji tááááhle silný dráty a pořádný vypínač, kterými jsem spojený se Stvořitelem a mohu tím vypínačem cvakat, když chci. Není to nějaké „je mi dobře“, je to totální výplach mozku Světlem a Láskou a Informacemi. Místo, kam si člověk může chodit odpočinout, načerpat sílu anebo získat informace.
Dalo by se říci, že důvodů pro přepnutí páčky vypínače nazpátek z Ráje na Zem moc není. Ale najdou se 🙂
Akorát že u mně to není pocit "jsem v pohodě" ale to je jedno.
Ono se to dost těžko popisuje, to se musí zažít. Až se ti to stane, rozhodně nebudeš mít potřebu cvakat vypínačem, či páčkou "nazpátek na zem", jak se ti zlíbí.
Mimo toho dítěte a nezaměstnanosti, jsem to prožíval podobně. Snad bylo zpestřením jen dvakrát v kriminále.
Píšeš-
"Protože vím, že já přežiju už všechno a hodlám na Zemi strašit ještě hodně dlouho."
Tak tuhle větu říkám taky. I když tu rakovinku taky "léčím" ale nebral bych za nic chemoterapii. Jezdím raději do Motola na radioterapii. Je to spolehlivější a bez doprovodných znaků, jako je zbytečná smrt u chemoterapie.
No ale k tomu tvému "strašení" mám i zde dovětek, který říkám já. A sice "těch třicet let to tady musím ještě nějak vydržet".
Jinak, co se týká toho ráje, mám o něm naprosto jinou představu. Především, že to nebude otázka pocitu jedince. ale skutečnost pro každého. Bez rakoviny a "optimistických nadějí" na dalších třicet let. PROSTĚ POZERMSKÝ RÁJ PRO KAŽDÉHO. To není náboženství, ale bude to běžný lidký život…
Já jsem vyhrála bez chemoterapie a jakéhokoliv zásahu našeho zdravotnictví. Podařilo se mi utéct těsně před operací. Lékaři jen tiše zírali 🙂
Proč jste si tu pobyt naplánoval zrovna na rovných 30 let?
Sváťo, nevím, co tě přivedlo na tyto stránky, ale víš, co mě napadlo, jestli ses sem nepřišel seznámit s možností dohledat psychické příčiny nemocí, tedy rakoviny, stejně jako to udělala Radka. Bylo by to fajn, kdyby to tak bylo … 🙂
Když se trošku rozhlédneš, článků na toto téma tu několik je …
Vítku, to máš tak. Kdybych se věnoval rakovině, ozve se Bechtěrev "a co já?",.Vyhovím jemu a začne křičet artroza kloubů "nezapoměň na nás, přece nebudeš chodit do stopěti o francouzkých holích??. Jen to ukončím a srdce se ozve. "nezapomeň na nějakou lepší umělou chlopeň. Ta z toho prasete se mně moc nelíbí". Jen vyhovím jemu, uslyším hlásek, "nezapoměň na kardiostimulátor. Potřebuji dobít baterku". Do toho se ozvou oči, sluch, prostata, voda v nohách, levá ledvina a pár chlapských pitomin. To abych potom nedělal nic jiného.
Zase ještě nejsem tak starý, abych se musel věnovat nemocem a ničemu jinému. To je pro staré dědky a babky. Sedí celý den na lavičce před barákem a jen fňukají a nadávají. To není pro mne.
Možná chceš moji pozornost nasměrovat jinam, než "pořád ta Bible". Třeba to skutečně někoho odrazuje od účasti na tomto fóru. Stačí lehce ťuknout a pochopím. Nebudu se nijak cítit….
Ono by úplně stačilo se věnovat rakovině, protože to už je poslední zoufalý pokus těla upozornit majitele na chybnou cestu. Přesně v momentě, kdy si člověk uvědomí proč ho stravuje rakovina, dokáže rozlišit i původ těch ostatních fyzických projevů. Pak to jde snadno.
Ráďo, ne každému to jde snadno. Musí mít úžasnou vúli a vytrvalost. TO JÁ NEMÁM. Vůli ano, ale vytrvalost ne.
Jsem přesvědčen, že moje tři základní nemoci -artroza kloubů, srdce a rakovina (bechtěrev bude spíš dědičný) mají svůj původ v přílišné chuti k jídlu. Nebyl jsem nikdy obézní als strašně moc baštil maso. A hlavně uzeniny.
Mám totiž dvě řemesla. Nejdřív vyučen řezník a uzenář (a tam jsem položil základy těch přítelkyň- nemocí). a pár let po vojně komunisti rušili malé podniky (Seidl Praha 2 Italská ul) a nám mladým umožnili další vyučení v hornictví, kovoprůmyslu, zemědělství a stavař. Bavila mne vždy práce se železem a tak jsem se učil znovu, tentokrát strojní zámečník S VYZNAMENÁNÍM.
Ze starého řemesla mně zůstal návyk, baštit maso a zase maso a zase m…..
Před několika lety jsem léčil rakovinu čtyřicetidenní hladovkou. A poctivou. Tenkrát jsem měl již skoro metrák a po hladovce 68 kg. Rakovina se zastavila a teď jen jednou za dva roky na kontrolu a jakési přeléčení do Prahy Motola.
Po hladovce jsem rychle nabral váhu zpět, dnes jsem poněkud obéznější (110 kg) a mám hroznou chuť k jídlu a do života.
Jako nejlepší léčbu uplatňuji pečený bůček, knedlík a trošku zelí. Pivo nemusím mít, je moc drahé.
Tak, to je můj způsob léčby rakoviny. Je to příjemnější a možná pro někoho i účinnější, než chemoterapie…(u mne nemá nějaká psychická zátěž vliv na vznik nemoci. Prostě to neznám)
Sváťo, píšeš „U mne nemá nějaká psychická zátěž vliv na vznik nemoci. Prostě to neznám“. Psychická příčina nemoci, o které píšu, neznamená, že je člověk přetížený, „na nervy“. Ale jde o to, že mezi svými myšlenkami a pocity má některé, které tam nemají být, nebo jsou moc velké nebo moc malé. Například se bojí budoucnosti a bolavé nohy mu říkají, že by se měl pohnout, že ten strach je NEOPRÁVNĚNÝ, protože v budoucnosti ho čekají samé pěkné věci. Jenže jemu je sto let, jeho vrstevníci jsou na tom hůř a tak to svede na stáří. Nebo ho bolí klouby a to mu říká. Chlapče, ty už nejsi myšlenkově tak pohyblivý, začínáš být omezený a to je špatně. Nebo si často říká, „panebože, já jsem ale vůl“, nebo někoho nenávidí, utápí se v sebelítosti. Celý fígl spočívá v tom, umět dohledat, co způsobuje moji konkrétní nemoc, bolest, úraz a změnit pocity a myšlenky za lepší. Tohle jsou „hříchy“, kterých se člověk dopouští, myšlenky a pocity, kterými ničí sebe a ostatní.
Také existují vsugerované nemoci, tam bych zařadil ty dědičné. „Děda to měl, táta to měl a já to taky musím mít.“ Nemusíš, když tomu nebudeš věřit.
Hezký den … 🙂
Jak už napsal Vítek, nebavíme se zde o nemoci jako o přetížení "nervů" ale o nemoci vznikající jako důsledek chybného zpracovávání myšlenek a pocitů.
Označení abnormální chuti k jídlu, jako původce všech nemocí je berlička. Stejná berlička, jako výmluva na dědičnost. Otázka je jiná – proč mám abnormální chuť k jídlu, co jídlem ve svém životě nahrazuji.
Kdybych podlehla mýtu dědičnosti, musela bych se smířit s tím, že po několik generací v naší rodině, ženské umíraly na rakovinu ženských orgánů. Moje maminka přežila jako první, "díky" včasné operaci a chemoterapii. Já našla příčinu a odstranila jí. Přežila jsem bez drastických metod.
Sváťo, bible je v pohodě. Tvou pozornost jsem chtěl nasměrovat přesně tam, kam jsem napsal. Jenže ono je dobře, že by se ty nemoci začaly v pravý čas ozývat. Špatně je, když se ozývat přestanou. Když projdeš nemocemi tam, můžeš jimi projít i nazpátek. Tato myšlenka zatím není příliš rozšířená a není jí věřeno. Lepší jsem zatím nenašel.
Diskusia o Biblii, ktorà sa tu rozbehla je prìnosnà a nemyslìm si, ze by tàto tèma mohla niekoho odradzovat … Pràve naopak – rozumiem i Vìtkovi,on Vàm p.Slavìk Bibliu brat nechce. Taktiez vsak i mna napadlo – co by sa stalo, keby Vàm (nedaj Pane ) Bibliu raz vzala voda, znicil ohen ci zemetrasenie, ved Vy stratìte nàvod na zivot ! To si tak màlo verìte, ze zit podla Vàsho najùprimnejsieho svedomia a vedomia sa Vàm zdà màlo ? Teraz uz zartujem, ale skutocne som si i ja v jednom momente myslela – ej, ten p. Slavìk je ale nepruzny. Hned som si vsak uvedomila, ze to nie pravda. Viete preco ? Keby ste bol nepruzny, potom by ste nechodil ani na Deosum, necìtal noviny a internet vobec nie. I to sù pramene, v ktorych clovek hladà pravdu o zivote. Ani ja si neotvàram Vìtkov Deosum len tak – pre zàbavu, ak màm byt celkom ùprimnà, cerpàm i tu kùsok tej Vìtkovej zivotnej mùdrosti, jeho i inych, pretoze aj ked sa osobne nepoznàme, màme si co povedat a vàzim si ich skùsenostì, ktorè sù i pre mna, ak nie pràve "nàvodom", tak urcite pomockou pre zivot. A nehanbìm sa za to. Vy ste mi dal typ ( na web ), dàm Vàm i ja. Na jednu velmi dobrù knizku. Netvrdìm, ze v nej clovek nàjde recept na vsetko, urcitè myslienky a pasàze z nej sù uz v tejto dobe prekonanè a v poznanì sme uz opät pokrocili, ale predsa – ak sa napriek Vasìm ùctyhodnym skùsenostiam a veku nebojìte, ze sa Vàm pri cìtanì informàciì v tejto knihe zatocì hlava a ze Vàs to celkom neocakàvane vystrelì do vysin "neuveritlna"( ako vtedy mna ), tak si zozente dielo "Posolstvo Gràlu" (podnadpis "Vo svetle pravdy" )od ABDRUSHINA. Toto dielo som ja potrebovala zazit, niekolko dnì a nocì som bola v soku z toho, co som sa tam dozvedela, az som nakoniec musela uznat – mnohè je inak. Zrazu "KLIK" – vela, vela vecì mi do seba zapadlo, prirodzene, logicky. A na ABDRUSHINOVYCH poznatkoch som az zacala stavat a tych bielych miest na mojej mape ubùdalo a ubùda. A to vdaka iba jedinèmu zdroju informàcii. Pàn Slavìk – snàd nechcete budùcich 35 rokov cìtat iba Bibliu, vsak ju uz ovlàdate naspamät. A precìtanìm inèho diela sa, verte mi, Biblii a jej pravdàm nespreneverìte. Kazdy den sa dozvedàme nieco, co sme este vcera nevedeli.
P.S. S tym Adamovym Rajom pravdu nemàte, nerada Vàm to hovorìm, ale
mi to akosi nedà – on bol z Raja vyhnany – na Zem. Keby ten Raj na zemi bol, uz dàvno by bol obsadeny – Bushovcami, Rotshildovcami, Obamovcami … Ale i oni majù smolu. Na Zemi nie je, a tam, kde je, sa s nimi neràta.(Oni vsak netusia, ze MY to vieme 🙂 🙂 he-he..)
A preto dnes robia taky strasny hrmot a bu-bu-bu, lebo ani nàs tam nechcù pustit.
EN.
Na otázku, kde je ráj, nebe, království (prý) odpoví Ježíš:
Když ti, co vás vedou, vám řeknou: "Pohleďte, království je v nebi", tak tam budou ptáci nebeští před vámi. Když vám řeknou: "Je v moři", předejdou vás ryby. Uvnitř ve vás je království a vně vás. Když poznáte sebe, budete poznáni a uvědomíte si, že jste dětmi živého Boha. Jestliže však sami sebe nepoznáte, pak přebýváte v bídě a jste bídou.
(Tomášovo evangelium L 7,20-21)
Jak jsem již napsal, věřím tomu, že je v nás, nosíme ho stále s sebou … 🙂
Nebylo to na třicet let, ale do stopěti. Takže těď je to teprve těch třicet. Protože tu stovku dosáhnout není zase tak moc vzácné. Ale stopět to už je něco…
Tak jsem si to tady ještě trochu prošel a dlužím dvě odpovědi Vítkovi. Otázka byla- za jakých podmínek bych byl ochoten se vzdát Bible. ?
Tak tam mám jen jednu podmínku. Přesvědčit se, že Bůh není, že jsme dílo náhody a po smrti tedy je totální konec navždy. Potom i pro mne by Bible pozbyla svůj účel i zajímavost. Nic jiného bych ale nehledal. Ta konečná tečka za životem by mne jen utvrdila, že všechno na světě je jen marnost a honba za větrem. Užíval bych si tedy svět, dělal co mne baví (nejsem andílek a občas mám přání a nutkání vykrást banku a odstřelit někoho ve vládě)
Na stará kolena bych nečekal na milodary a bezmocnost, ale zavčasu volil smrt zastřelením. Nikdy bych se nemohl oběsit. To musí být hrůza se i několik minut dusit a nemoci se z té mizerné smyčky dostat. Takže tak nějak by to u mne bylo, kdyby Bůh nebyl a Bible byla jen stará kniha do státní knihovny (archivu).
Druhá myšlenka, mluvíš o propojení mezi zemí a rájem silnými vodiči atd. CHYBA. Ráj a zem, je jedno a totéž. Ty dráty by musely být natažené do kosmu s Biblickým názvem NEBE. Ale i v tom případě je pocmínka, existence Boha. Pokud není, nebudeš mít připojení.
Nemyslel jsem vzdát ve smyslu zavrhnout, ale spíš překonat. Pochopit přesně, odkud se v bibli vzaly které myšlenky a kdo a proč je tam napsal.
Ty dráty vedou z lidského mozku / srdce / soláru k Bohu. Nohy máme na Zemi.
To, co tady všichni píšete, s tím souhlasím. Mám na to jen (v některých případech) pohled z druhé strany.
Co se týká Bible, tak tu vůbec neznám nazpaměť. Vím jen, co kde je a hlavně jak to najít. A k tomu mám výborný vyhledávač textů.
Co se týká knih a čtení- no, několik set knih tady je. Vše, co mne postupně zajímalo, mám v knihách. V zimě jsem četl a četl a zase četl, popsal hromady papírů poznámek.
Přišel počítač a na knihy není čas, ani chuť. I Bible tam byla, Ale jen jako doplněk. Protože se říká "kdo nečetl Bibli, má vážnou mezeru ve vzdělání". Teprve až jsem si prostudoval Flavia (války židovské) dostal jsem podnět, podívat se na Bibli trochu blíž.
Četl jsem vše možné. I to Poselství grálu. Taky Satanskou Bibli a kde co. A jaký z toho je dnes užitek? Snad nějaká informovanost, ale spíš jen seběvědomí. "jo, to jsem taky četl"…
Co se týká Vítkovi poznámky- "pochopit udkud se které myšlenky do Bible dostaly", tam nejsem natolik věřící, aby pro mne byla Bible okroužena svatozáří. Vím dobře, jaký vliv měla na židovského pisatele biblické knihy jedna světová velmoc za druhou, v které byl židovský národ jen protektorátem. Vím, jak dokázala zkreslit víru židů zavlečením Řecké mythologie o nesmrtelné duši, pekelných mukách, Tartaru atd, jak se na Bibli podepsalo i náboženství ŘÍMA, ale taky dlouho před tím Babylon a podobně. Taky vím, jak tyto pohanské náboženské prvky nahrávají většině církví penízky do kasičky.
A co se týká té "berličky" v podobě chuti k jídlu, tak to není berlička. Je to moje chlouba. Většina lidí v mém věku má dietu, bojí se sníst to a ono, aby si neublížil. Nemá chuť na jídlo. Já baštím jako mladík.
Špatně spí. Má starosti, které já si vůbec nepřipouštím a proto spím dobře. Nemoci které mám mně dělají jen radost. Protože díky nim jsem od padesáti let v plném invalidním a nebýt toho, bych musel makat za pár korun do čedesáti, nebo déle.
Dělám to tedy tak, jak je tady psáno. Na všem špatném hledám vždy jen to pozitivní. A kdybych na tom byl v jakémkoliv ohledu hodně mizerně, pořád tady budou jiní, kteří na tom budeu hodně hůř. Tak jaképak nářky…
No a ohledně toho ráje, jak popisuje Emilie, tam má pravdu. Kdyby tady byl, dávno by ho obsadili ti nahoře. To území, kde byl tady je stále. Ale není tam ráj. Je to již jen Mezopotánie.
Ale ten ráj na zemi bude. A po celé zemi a pro všechny lidi…To je hlavní myšlenka Bible. Ne ty pozdější vsuvky a záměrné zkreslení překladu.
V jednom pořadu v telce se říká (a já to tady taky použiji) NEVĚŘÍTE- VĚŘTE..
Ano, jsou lidé, kterým nemoc vyhovuje … když už jsme se o tom začali bavit, chtěl jsem upozornit na to nejlepší, co jsem ohledně zdraví objevil, že nemoci mají psychické příčiny. Třeba tato myšlenka pomůže někomu jinému.
Přejídání se jako chlouba? Hýčkání si nemoci proto, abych nemusel pracovat? Aha…
NEPOCHOPILA. To není hýčkání nemoci, ani radost a spokojenost z nemohoucnosti, ALE HLEDÁNÍ NĚČEHO POZITIVNÍHO. A nic jiného, jsem na tom mém stavu nenašel, co bych mohl vidět jako pozitivní…
Říkám MOHL, ale pravda je jiná. ŠTVE MNE TO. Ale jsem štír…a ten se nedá zlomit.
Sváťo, píšeš, že kdybys nebyl v „plném invalidním“, musel bys za pár korun makat do šedesáti … Odkud myslíš, že se berou peníze na tvůj plný invalidní důchod?
To taky žasnu, když je vše rozkradené, většinu státního majetku mají cizáci, zemědělství, průmysl atd je v naprostém srabu a platy těch nahoře jsou někdy takové, že jeho měsíční příjem je mým výdělkem ze deset, nebo víc let.
Mám ale čisté svědomí. Čtyřicet let práce mám za sebou. (stavebnictví, kovoprůmysl, zemědělství, potravinářství) Nikdy jsem se v práci neflákal a tak občas jsem měl i slušné výdělky, takže moje daně ze mzdy na to stačí. A protože mám jeden z nejmenších důchodů, tak tam mám "naskládáno" ještě na pár let dopředu.
Víc by mne zajímalo, proč jeden důchodce má 6000 a druhý několik desítek tisíc? Pokud celý život lapěl v kanceláři, nebo na ministerstvu a jeho veledílo by si zasloužilo označení "velezrada" a bral (a bere) za to královský plat, proč ještě v důchodu vysávat státní pokladnu?.,
Nebo lidé, kteří nikdy nepracovali (většina cikánů) nemocenskou, invalidní důchod, ale i starobní důchod mají stejný, jako každý jiný občan. Navíc sociální výhody, které jiný nedostane. Stačí říct slovo nesouhlasu a jsi rasista…
Kde se berou peníze na podporu v nezaměstnanosti?
Většinou se jedná o mladé lidi, kteří "tam naskládáno nemají nic". ?
Kdo za to odpovídá, když ještě nedávno bylo slovo NEZAMĚSTNANOST u nás slovem z říše kapitalistických pohádek?
Tkže to je k zamyšlení a ne kárat dědka Slavíka, že je v invalidním důchodu, protože makal v mrazech na montážích stavebních jeřábů.
Nějak se vám ty počty pletou. O pár příspěvků výše tvrdíte, že jste od 50 v invalidním důchodu a tady, že máte odpracováno 40 let.
Například od takových "blbců" jako je můj otec, který pracoval až do 68 než si zažádal o důchod (a rozhodně ho má vyšší než je průměr, byť to některým leží v žaludku). Nebo od těch, kteří pracují nesrovnatelně déle, než jen 8 hodin denně (na minutu přesně), kteří považují své povolání za poslání nebo jenom těch, kteří chtějí, aby po nich na zemi zůstalo něco pozitivního.
Abych to upřesnil. Nevyplňuji tady nějaký dotazník a nebo životopis, tak "střílím od boku". Do invalidního jsem šel dva roky před starobním. V roce 1993. To mě bylo 58 let. V roce 1953 jsem nastoupil do zaměstnání. Když počítám i vojnu jako "práci pro stát" tak je to těch 40 let.
Co se týká tvého otce, tak nebyl blbec, ale natolik zdravý, že si mohl dovolit pracovat dál a přispívat finančně rodině a hlavně dětem.
Kdyby měl tvrdou práci a mizerný výdělek, tak to dělat nebude a raději (když mu to zdraví dovolí, půjde na nějakou brigádu)
A nebo měl MOŽNÁ takovou práci, kde je jedno jestli sedí doma a nebo v "kanclu". NEVÍM, NEZNÁM DŮVOD, JE TO JEN ÚVAHA. Peníze mu nezávidím a ani žádnému jinému. Protože KDO JAK SI USTALE, TAK SI LEHNE je to každého věc.
Otec mohl jít do plného invalidního důchodu již v 35 letech ale neudělal to. Plně se vyrovnal se svou nemocí a věnoval se práci. Nikoliv pro peníze ale proto, že ho práce nesmírně bavila a byla a je za ním vidět.
Nemoc se dá uchopit dvěma způsoby – buď se jí člověk poddá a nechá se postavit do role nemohoucího (litujte mně, jsem nemocen, nemohu nic, špatné zdravotnictví mě neumí vyléčit) nebo to vezme jako výzvu. Další stupeň je poznání, že nemoc je jen a pouze důsledek našeho chování, které lze změnit a lze se i sám uzdravit. Jenže on je pohodlenější ten první způsob, to je fakt.
Já to vidím tak, že člověk, který si řekne: „Co bych makal za pár korun, když můžu mít invalidní důchod“, se rozhodne pro dvě věci:
1. Chudobu
2. Mizerné zdraví
Řekl si o to, dostane to. Neříkám teď, že je to čistý případ pana Slavíka, ale věřím, že v nějaké míře ano. Je to smlouva s „Ďáblem“. Chceš invalidní důchod? Tak budeš invalida!
Málokdo je tak upřímný, aby řekl, jsem zdravý a mohu pracovat, ale je pro mne výhodnější být invalida. Většina se začne litovat, jak jsou na tom špatně … uvěří tomu, že je jim špatně … a bude jim špatně. Celé se to děje z velké částí podvědomě. Si myslím …
vidím to stejně
Vítku, tady to je trochu jinak.
Nikdo ti neřekne CHCEŠ INVALIDNÍ DŮCHOD, TAK JEJ DOSTANEŠ.
Nejdřív projdeš pěknou řádkou změn v zaměstnání, až končíš na vrátnici. Ale protože i ten vrátný (podle toho jak a kde) musí zvedat ručně závoru, vydávat naftu a podobně, padne tam s infarktem, a konečně dostane stimulátor a nakonec novou chlopeň a protože páteř je tak zvápenatělá (Bechtěrev), že se nedá pro bolesti ani spát, tak potom projdeš řadou dalších vyšetření, posudkovou komisí a teprve potom MOŽNÁ ti dají invalidní důchod.
Pokud je někomu NABÍZEN DŮCHOD, ale on potom pracuje dál a dokonce do pozdního věku, tam to bylo něco PODIVNÉHO.
Sváťo, jsou různé způsoby, jak se dopracovat k invalidnímu důchodu, ty mi tady líčíš případ „poctivého invalidy“.
Ale věřím tomu, že nic se neděje jenom tak, že i ten nejpoctivější invalida si za svůj stav může sám. To je věta, za kterou mě hodně lidí bude chtít ukamenovat. Jenže já se teď nebavím o vyšetření těla, infarktech a chlopních, ale o tom, co se děje v duši toho invalidy, o jeho myšlenkách a pocitech, které to všechno spouští.
Ber to jako názor. Tak mi svět dává smysl a tak je to spravedlivé. Bůh, který by dopustil, aby se někdo stal invalidou jenom tak, anebo aby ho jenom tak bez příčiny zabilo auto, by nebyl Dokonalým Bohem. To by byl tvůrce nespravedlivého chaosu.
Jsem rád, že se o těch věcech dokážeš bavit. Sám sis naběhnul tím prohlášením, že „v padesáti makat za pár korun…“ Pravdu znáš ty. My, kteří ti (zatím :-)) do hlavy nevidíme, se bavíme teoreticky.
Ukamenovat tě budou chtít jenom ti, kteří nejsou ochotni ani náznakem si připustit, že se jim vrací pouze to, co sami vysílají kolem.
Takže pohoda 🙂
S tou nemocí máš kus pravdy. Je to jako v přírodě. REGENERACE. Nebýt toho, člověk by dávno celou přírodu zničil.
Ta regenerace funguje i v lidském těle. Proto jsme schopni se s řadou nemocím vyrovnat. NE ALE S KAŽDOU A NE VŽDY. Můžeš se snažit jak chceš.
Já, například neznám anginu, rýmu, chřipku, kašel. Manželka leží vedle mne, chřipka s ní mává, pot z ní leje atd a mne se to nechytne.
Mám svou metodu.
Měl jsem třikrát infarkt (ležel na jipce) mám umělou chlopeň a další blbinky. Tomu se nikdo neubrání. Prostě to přijde. Ale snadno může podlehnout. Tam s nějakou VŮLÍ moc nenaděláš.
Jedno heslo říká "chceš-li dlouho žít, chraň se doktora". To pochopitelně nejde. Ale já doktora beru s rezervou, léky si prověřím, jaké mají vedlejší účinky a dobře odzkouším, jestli MUSÍM A NEBO NEMUSÍM lék brát a taky v jakém množství.
Někdy to jde i utéct před operací. Ale možná by člověk utekl akorát tak do márnice.
Ale docela by mne zajímalo, co to bylo za doktora, který chtěl otce poslat v 35 do plného invalidního, ale on klidně pracoval do 68??
Tak vidíš. A potom věř doktorům…
No, většinou když člověk skončí na invalidním vozíku, tak lékaři o vhodnosti či nevhodnosti důchodu nepřemýšlí. Tatík se rozhodl, že takhle nezůstane a nezůstal. Za 2 roky již vozík nepotřeboval.
Ještě před pár lety jsem k nemocem přistupovala stejně, jako vy. Dnes vím, že to jde i jinak.
Kdyby to šlo tak vždy, bylo by fajn. Mám kamaráda, je od 18 let na vozíku. Od pasu dolů ochrnutý. Jak rád by se vozíku zbavil. Mladý člověk byl plný elánu a síly. Chtěl se líbit děvčatům, Život měl před sebou.
Dostal plný invalidní a k tomu jako invalida i práci domů, aby si přivydělal. Protože zbytek těla má plně funkční. Za vydělané peníze postavil nový dům, koupil auto, ale hned by vše dal za to ABY INVALIDNÍ DŮCHOD A VOZÍK mohl zahodit.
Jeho vůle a snaha vůbec nepomohla.
Pročítal jsem zpětně příspěvky a mám dojem, že Radce (a některým) ani tak nevadí můj "invalidní důchod" který jsem DVA ROKY BRAL Teď jsem sice dál na tom stejně mizerně, ale mám starobní. Ale dráždí je, moje neustálé používání Bible.
V tom směru asi jiný nebudu. Mám odstup od jakéhokoliv náboženství a tedy od všech církví, které jsou v rozporu s Biblí (katolickou počínaje a Svědky Jehovi konče) ale Bibli i s jejími chybami chci respektovat. A nemluvit o ni, to nedovedu a ani nechci mlčet.
Vítkovi názory a články se mně líbí. Snad proto, že v řadě případů mám podobné zájmy a podobně uvažuji. Ale chci mít i svůj klid a pohodu. Nemám potřebu se obhajovat proč to a ono.
Občas se tedy podívám, co Vítek nového píše, ale nebudu nikoho dráždit a sebe připravovat o pohodu.
Mějte se tady hezky a Vítkovi zdar…
> Nemám potřebu se obhajovat proč to a ono.
Ani to nedělejte. Pokud je váš názor konečný, nečtěte odpovědi na něj – přispěl jste do diskuse a tím to končí.
Na rozdíl od názorů a příspěvků, kde cítíte, že diskuse s ostatními vám pomůže posunout se někam dál.
Zbavte se potřeby obhajovat se a bude vám líp. (Taky na tom pracuju.)
Tak to je rozumná rada…
Tomáši, já si myslím, že tahle rada tu dobrá není. Naopak, pokud člověk ví, že má pravdu a vidí, že ti druzí ji nepochopili, ale stojí o to ji pochopit, tak by měl tu pravdu (nikoliv sebe) obhajovat. Pokud o to ti druzí nestojí, tak ne.
My jsme o to stáli, alespoň já ano, my jsme chtěli vědět, co je Sváťa zač. Jestli je to vychytralý invalida nebo pracant, který si neví rady se zákeřnou nemocí.
A nečíst odpovědi, to je jako strčit hlavu do písku. Též nesouhlasím.
Chápu, jak jste to myslel, neobhajujte se, když vidíte, že to nemá cenu, jenže tady to cenu mělo, si myslím.
Vítku, co jsme chtěli vědět, jsme se dozvěděli.
Osobně si myslím, že některé dohady smysl postrádají. Zvláště když zřetelně rozeznáš na druhé straně ukřivděnost nebo zatvrzelost. Tomáš zasáhl přesně tam, kde jsem cítila to samé.
Jenomže těmi, kdo měli ukončit rozhovor, jsme byli my. Pro nás nedával smysl, když druhá strana byla ukřivděná a zatvrzelá. Tomáš to poradil špatné straně 🙂
To je sice fakt ale vzala jsem to za své 🙂
Vítek píše-pro Tomáše
"Chápu, jak jste to myslel, neobhajujte se, když vidíte, že to nemá cenu, jenže tady to cenu mělo, si myslím."
Já naopak s Tomášem (po zdejších zkušenostech) souhlasím. Musím být velice opatrný na to, komu si mohu dovolit oponovat (nebo se obhajovat) a komu ne. Nebo i když mohu, přímo vzhledem k určitému člověku, musím brát ohled na ostatní, aby to nevyvolalo nevoli a hádku..
Na příklad Tomášovo SHRNUTÍ. S většinou jeho názorů nesouhlasím. Mohu mu vysvětlit a obhájit se. Patrně by to i přijal a pochopil. Ale s ohledem na možnost vzniku hádky s jinými diskutujícími to neudělám.
Pokud nesouhlasím s některým názorem (třeba přinutit se k uzdravení z nějaké nemoci) tam jsem poznal, že mohu opatrně napsat svůj názor, ale dál jen mlčet. Stejně se nikdo nezamyslí jinak a pro klid na fóru je to nutné.
Takže radu Tomáše uznávám jako PRO MNE dobrou. Ale je to jen názor.
Já myslím, doufám, že právě tady se moc nehádáme. Máme rozdílné názory, ale není to o tom, že bysme je druhým vtloukali do hlavy a říkali že jsou jediné. Chodíme sem právě že si vážíme těch rozdílných názorů, protože nás obohacují.
Proč jsem mluvil o obhajování, je že si myslím že potřeba obhajovat se před někým je škodlivá, i když spíš je to symptom a ne příčina.
Příčiny jsou třeba
– neakceptujeme právo druhých na jiný názor
– vlastní názorová nejistota
– potřeba manipulace druhých
Obhajování se potřeba není. Ale něco jiného je hlubší diskuse a argumentace ve prospěch svých přesvědčení v rámci té diskuse, pokud ta přínáší to obhacení (a ne pokud se zvrhe do obhajování).
Vysvětlovat ANO, obhajovat NE. Tak nějak zkráceně.
Je to velmi neuměle řečeno (ale snad se mi to trochu osvětlit podařilo), a z vlastní zkušenosti, protože jsem s tím nějakou chvíli bojoval.
> Patrně by to i přijal a pochopil.
Přijímám to aniž by to bylo řečeno. Vaše názory jsou součást vaší reality, do které já nemám právo mluvit, pokud vás tedy nechci silou vmanipulovat do mojí reality – a to já nechci a snažím se nedělat.
> Ale s ohledem na možnost vzniku hádky s jinými diskutujícími to
> neudělám.
Mezi diskusí a hádkou je někdy tenká linie,a co je pro někoho diskuse je pro druhého už hádka. Záleží to na vás, když se vám zdá že se něco zvrhává do hádky, přestaňte tu diskusi rozvíjet a je to. Nemusíte své názory obhajovat – máte právo na to mít svoje názory i bez obhajoby.
> Pokud nesouhlasím s některým názorem (třeba přinutit se k
> uzdravení z nějaké nemoci)
přinutit se k uzdravení…to je ta potíž
je rozdíl mezí tím toužit po uzdravení a přinutit se k němu
a vězte že to není jen slovíčkaření, ve většině případů
> tam jsem poznal, že mohu opatrně napsat svůj názor, ale dál jen
> mlčet
Gratuluji. To je o co i já se někdy více někdy méně úspěšně snažím. Říct názor, ale zbytečně ho neobhajovat, pokud to nepřispívá diskusi.
> Stejně se nikdo nezamyslí jinak a pro klid na fóru je to nutné.
Myslím, že právě tu se lidé zamýšlejí víc než jinde.
Možná nepřijmou vaši realitu za svou, ale často se zamyslí.
I úplně rozdílnými názory přinášíte obohacení do diskuse. Obohacení není jen v tom, že pomůžete někomu změnit názor na něco. Stačí, že pomůžete svým názorem v názorovém vývoji druhého, jedno jestli o milimetr nebo metr.
Nehádáme.
Vysvětlovat ANO, obhajovat NE. Souhlas, synergie :-):-):-)
Naprostý souhlas 🙂
Mě možná některé příspěvky z vaší diskuse unikly, nebo spíš ta diskuse jako komplex, vyskočila na mě rudě z jednoho příspěvku právě ta Sváťova potřeba se obhajovat a vytrhl jsem jí z kontextu.
Výborný článek. Asi tu bude ještě mnoho příspěvků příštích pár dní, doufám že ještě budu mít čas se vrátit. Předem se omlouvám, že jsem si vybral z každého příspěvku něco, a komentuji vše najednou.
> Všichni, aby byl soulad a jednota, potřebujeme směrnice a pokyny. > Zákon a řád.
Svět funguje podle určitých pravidel. To je vše co potřebujeme.
Směrnice, zákony, řády …. to si tvoří lidé. Ze strachu, z neznalosti, z touhy po moci a ovládání druhých. Z přesvědčení že "pravdu mám já a ne ty".
Otázka je jestli desatero jsou ta pravidla, podle kterých funguje svět, nebo zákony co si tvoří lidé.
Zatím se přikláním k lidským zákonům, maximálně k lidské interpretaci zákonů světa.
> nenechat se ovlivnít učením nějaké církve
k tomu se vřele připojím
> Kdo ji alespoň obstojně zná, tak ví, že v nebi ani v pekle zatím
> nikdo není. O životě a smrti všech obyvatel země se bude teprve
> rozhodovat.
> A ráj tady také ZATÍM NENÍ A DLOUHO NEBUDE.
Co kde jsem početl, ráj tu byl jen krátce a už nikdy nebude. Ale beru to jen jako zajímavost.
> Ta doba ale poměrně brzy přijde.
Když tohle slyším, vždycky se oklepu. A že je to slyšet ze všech stran. Radši bych se takových vět vyvaroval, jsou až moc zprofanované.
> Ale musí zasáhnout majitel planety
Ten zasáhnul kdysi dávno, a nastolil zákony (nemyslím tím desatero). Od té doby řídíme a zasahujeme my.
Ale třeba se ještě k něčemu chystá.
> Takže v Bibli není chyba, (ale chyby tam jsou. Je to jen opis a
> překlady) ale chyba, že ji něrozumíme je v nás.
Bibli jsem vzdal. Něco jsem o tom přečetl, a nejsem schopen identifikovat tu "originální, pravou" verzi.
Překlady silně pokroutí možný původní zamýšlený význam, ale ten je především ztracen už během času. Nikdo neví která bible je "originál". A i kdyby se vědělo, co je originál, rozkódovat takové dílo je velmi složité. Například kdyby to byla aramejština, a aramejská bible, kde se nachází někdo kdo zná přesný význam slova X ne mezi běžným lidem té doby, ale mezi duchovními a elitou. O slovníku ani nemluvím.
> Být optimistou. Ale dokážeš to jen do té doby, dokud ti někdo
> neukrade auto, nezapálí barák nad hlavou a neunese děti, aby
> prodal výhodně jejich orgány.
Podle esoterických knih které čtu, je toto zákon akce a reakce. Okradený a zloděj se přitahují, okradený "vystaví objednávku".
Vím, že je to diskutabilní, věřím tomu s určitými výjimkami (nebo spíše, že je to komplikovanější než jak to vypadá navenek nebo než to umím vysvětlit).
> Nebo až vyletíš ze zaměstnání a místo dnešní podpory v
> nezaměstnanosti nedostaneš nic.
To není nic špatného. Je to třeba jen signál shůry, nakopnutí, že nás čeká něco mnohem lepšího. Ale my jsme tvrdohlaví, stejně si nedáme říct, a jdeme pro podporu, v horším případě volit XXX
> O ráji nemůže mluvit ani milionář. Žije neustále ve strachu, aby
> zítra nebyl žebrák.
Jsou šťastní i nešťastní nemajetní, a štastní i nešťastní milionáři. Takže o tom to není.
Ve strachu žije milionář, který má mít z čeho strach, nebo který přijal strach a další problémy za součást své osobnosti.
> To není pesimizmus, ale fakta.
Podle mne to nejsou fakta, ale Vaše omezující přesvědčení.
Poskytuje vám to pohodlné vysvětlení, až omluvu, vašich vlastních problémů.
Umožňuje vám to zůstat v bezpečí pocitu "s tím nic dělat nemůžu", místo abyste se vydal na neznámou (ve smyslu nebezpečnou, nepohodlnou, …) palubu vlastního rozvoje.
> Tam, kde není Bible, je psáno, že těmto národům bylo dáno svědomí > jako vodítko.
Pokud to tak je, beru to jako nejužitečnější radu bible.
Pak přišel homo sapiens, ztratil cit, zasel strach, a začal vymýšlet zákony a desatera.
> Před námi je účtování s tímto světem a velké soužení které
> přežijí lidé i bez znalosti Bible.
> Kristus má vládnout 1000 let a během této doby dostane většina
> lidí možnost si vybrat věčný živoot, nebo věčnou smrt.
To trošku zní jako stejné zboží před kterým varujete u církví. U některých dokonce jejich hlavní zboží.
Na energetické úrovni existuje jen věčný život. Tak to vidím já.
> A sice "těch třicet let to tady musím ještě nějak vydržet".
Vždyť to už samo zní strašně.
Co takhle využít? Najít? Užít si? To bych od vás čekal, od člověka kterého věk nezastaví, který hledá naplno…..
Ale jo, cítím že jste to částečně myslel pozitivně.
Vy jste vlastně výborně nakročen.
> Zase ještě nejsem tak starý, abych se musel věnovat nemocem a ničemu jinému. To je pro staré dědky a babky.
> Sedí celý den na lavičce před barákem a jen fňukají a nadávají. To není pro mne.
To se mi líbí. Jste pro mě trochu záhada co se týče myšlení a přístupu. Jednou hot, podruhý čehý.
> Proto jsme schopni se s řadou nemocím vyrovnat. NE ALE S KAŽDOU A NE VŽDY.
Souhlas a nesouhlas. Je to o tom že MOŽNÉ TO JE. VŽDY.
Ale člověk ne vždy dokáže využít svůj potenciál naplno. Ne vždy chce.
Ne vždy je svobodný a nezávislý (= např. nechá se srážet názory rodiny a doktorů že lepší to už nebude).
Vždy je to možné, občas se to někomu povede.
> Mám svou metodu.
A nejde ji přenést z rýmy i na ten infarkt a další problémy? Pokud tedy to není materiální metoda (rum, lopaty vitamínů,…).
> Jeho vůle a snaha vůbec nepomohla.
To není jen o vůli a snaze. Je to o mnoha aspektech.
Nakonec, může to být i karma…mohl si to vybrat sám jako svou životní zkušenost pro tento fyzický život.
> Ale dráždí je, moje neustálé používání Bible.
Možné to je. Ale proklamací proti církvím jste se zřetelně vyprofiloval – znám málokoho kdo má něco proti bibli, pokud už je někdo negativně zaměřen tímto směrem je to proti církvím.
Gratuluji. Většinou mlčíte ale když promluvíte, tak to stojí za to. 🙂
Tomáši, to se dá těžko jednoduše komentovat, aby z toho nevznikl guláš, tak napíšu jen hlavní postřeh.
Myslím si o bibli, že utrpěla tím, že překladatelé se snažili ji pochopit a přeložili ji tak, jak ji pochopili. A tím některé nadčasové a mimo prostorové myšlenky pokazili a udělali z nich myšlenky obyčejné, ale s jiným významem. Jsou věci nevysvětlitelné, které se dají naznačit, ale kdo nemá zkušenost, tak je nepochopí.
Druhá věc, kterou si myslím o bibli je, že v ní je pouze to, co se pánům papežům hodilo.
Další věc zmiňujete v následujícím komentáři, že některé texty mohly být záměrně psány kódovaně. Tak aby byly přístupné jen "zasvěcencům". To mi přijde jako hodně hloupý nápad stavět na takových knihách náboženství, kterému věří miliardy lidí. Možná proto nechápu bibli, protože jsem k ní nedostal klíč. Aha, vždyť já nejsem v žádném spolku. Ale ani být nechci. To si raději napíšu knihu, které budu rozumět i bez klíčů.
Bylo by fajn, kdybys něco takového zplodil i pro ostatní a ne jen sobě do šluplíku 🙂
Dyť tu ňáký moudra píšu furt. Nakonec to jenom vytisknu a svážu 🙂
No hezky pěkně. Už se ani nebráníš knižnímu vydání. Hurá, nebude se čekat na stovku doporučení 🙂 🙂
Už i u nás máme firmy, které vytisknou knihu i od 50 výtisků nahoru, vím nejméně o dvou. Pokud to bude papírové vydání.
Takže čekáme 🙂
Tak to je bomba. Já žila v domnění, že se vydává tak od 1.000 kusů výše.
Vítku, čekáme !!!!! 🙂
http://www.librix.eu/cz/calculator/
Myslím, že 500 stránek na A5 zvládneš v pohodě. 50 kusů prodáš levou zadní. Náklady cca 74 Kč na kus.
Jsi schopen v pohodě pokrýt náklady a ještě si i něco vydělat.
Blbnu 146 Kč za kus. Ale i tak to jde.
Jo, to jsou oni.
Nedávno ještě projekt CP, ten jsem ale nezkoumal:
http://www.vydejteknihu.cz/
Jestli 146 za 500 stránek, to není špatný, tisk na běžné laserovce levnější nebude.
Librix mají vůbec zajímavé knížky v nabídce, DeoSum by tam krásně zapadl.
Už končím, aby to nevypadalo že přemlouvám 🙂
Děkuji vám třem za podporu a důvěru, ale aby člověk něco vydal, tak to musí mít. Vidíte snad něco, co by stálo za vydání? Tohle psaní na webu je zatím jen taková rozcvička a průzkum, co se dá prodat. Hledám sám sebe a to je zajímavé pro mě a pro pár jedinců, co se taky hledají. Až se najdu, tak o tom napíšu. Abych nebyl jen jedním z těch radilů, co radí, jak být zdraví a nakonec sami umřou na rakovinu. Hledám sám sebe i literárně.
Co takhle "Hustej mazec"? Zahodil do šuplíku, že jo? Myšlenka skvostná – jen to realizovat.
Myšlenek mám dost, ale vržou mi popisy. V podstatě mne nezajímá, kdo a kde, taková ta literární omáčka, ale co a proč. Proto tu píšu o myšlenkách a nepíšu romány na pokračování. Samozřejmě k mistrovským popisům se dá vypracovat.
Ty popisovat umíš – když chceš.
> Myšlenek mám dost, ale vržou mi popisy.
Tohle že je vrzání?
Mě přímo drhnou, a obdivuju každého kdo takhle píše a ještě je tak skromný že si myslí, že mu to skřípe.
Tome, děkuju …
Když já se porovnávám se Stephenem Kingem ve vrcholné formě. To bych asi ze začátku neměl, že? Z toho člověk nedokáže vytěžit sebevědomí. 🙂
Vítku, i tady uvažuješ správně (podle mého názoru) píšeš-
"Abych nebyl jen jedním z těch radilů, co radí, jak být zdraví a nakonec sami umřou na rakovinu…….."
Podíval jsem se na tu AVENNU která, jak jsem pochopil je cestou ke
zdraví. Kousek (známé) pravdy jsem tam našel. Reklama o lécích je kšeft a léky samotné jsou postaveny ne na snaze člověku OPRAVDU pomoct, ale je to také především kšeft-
Potom jsou tam rady jak léčit opar, únavu, vyrážku, bolesti zad, křečové žíly a podobné "vážné" nemoci, které se léčí i v některých církvích VKLÁDÁNIM RUKOU (a skutečně to na několik dní funguje) Potom je tam ukázáno, že třeba nádor na mozku nikdo nevyléčí, jen operace a to ještě s otazníkem.
Můj celkový, zdůrazňuji MŮJ dojem a MOJE poučení- SNES SE RYCHLE NA ZEM DO SKUTEČNÉ REALITY A NEBLBNI. Je to podobné jako církve a jejich náboženství.
Je to MŮJ NÁZOR. NIKOMU JEJ NEVNUCUJI, TAK BUDE DOBRÉ, KDYŽ NEBUDE NIKDO VYSKAKOVAT. Protinázor je vítán. Třeba jsem na omylu…
Sváťo, já Avenna nehodnotím podle jejich webu, ale podle výsledků. Má to hlubší obsah, než je vidět na první pohled. Na první pohled je to sekta, která káže bludy o zdraví. Tady je o tom článek
https://deosum.com/Articles/119.aspx
Pokud objevím něco lepšího, tak „jdu do toho“.
Vítku, v podstatě je mi to putna, kdo má jakýkoliv postoj k čemukoliv i k té Avenně. Jen píši, abych neodsuzoval něco, co vůbec neznám, že jsem se tam podíval. A dost podrobně a udělal jsem si takový a makový názor. Víc nic.
Nikomu se nevysmívám a nikoho neodsuzuji ani nenapadám. A taky se nebudu nikomu ospravedlňovat za svůj názor. A už vůbec nemám (jak tady někdo mne napadl) nějaký projev zloby, nebo nenávisti.
Jedná se jen o nějaké věci a názory, s kterými jsem se nesetkal a nebo je chápal jinak, proto si vše ověřuji a vytvářím nový názor. Díky za něj. Neznamená to, že musím se vším souhlasit a nadšeně provolávat slávu..
Proto jsem tady (něco se dozvědět) a ne abych na někoho plival. A taky bych nerad zažil opak Není to příjemné…
To ale neplatí na tebe, ale jen jako obecná informace.
Ještě dodatek k nádoru.
Pokud já vím, tak Avenna naopak tvrdí, že všechny nemoci jdou vyléčit bez operací, a transplantací, nebo ještě lépe jim lze předejít.
Je tam příběh matky s nádorem, která porodila zdravé děcko.
No. Kde se točí prachy a tak bezohledně, není cíl pomoct lidem, ale nahrabat. Tak to chápu já. Pokud jsou tam náboženské prvky, měly by se tyto ženy z lásky k bližním obětovat a brát třeba dobrovolný příspěvek. Nemohu si pomoct, ale já v tom vidím velice výnosný kšeftík.
Jistě, že nějaký úspěch tam být musí, i kdyby se měl nafintit. Již kvůli reklamě.
Ale zase jen můj názor. Nic víc. Já bych s tím nechtěl mít nic společného.
> Kde se točí prachy a tak bezohledně, není cíl pomoct lidem, ale
> nahrabat. Tak to chápu já.
Odsuzování někoho, že vydělává peníze,jen ukazuje na vlastní omezující přesvědčení ohledně peněz.
Ocenění vlastních služeb není bezohlednost – je to nabídka.
Každý má tolik, o kolik si řekne, pokud mu je někdo jiný dá. Oba mají svobodnou vůli.
I nemocní. Mají stovky alternativ, nikdo k Avenně chodit nemusí.
Mě osobně se zdá že dámy z Avenny se spíše snaží klienty odrazovat než lákat.
Poprvé jsem se od nich dozvěděl na kurzu kreslení, od lektorky o jejíž důvěryhodnosti nemám sebemenší pochybnosti. Podle jejího popisu schopností obou paní z Avenny, jako potenciální strana poptávky bych považoval 4000 Kč za odpovídající cenu.
Kdybych neměl k dispozici doporučení od paní lektorky, asi bych služeb za 4000 na hodinu nevyužil, ale určitě bych nebyl nijak zahořklý kvůli ceně – je to prostě nabídka.
> Pokud jsou tam náboženské prvky, měly by se tyto ženy z lásky k
> bližním obětovat a brát třeba dobrovolný příspěvek. Nemohu si
> pomoct, ale já v tom vidím velice výnosný kšeftík.
Je výnosný kšeftík, když jste dobrý právník, a řeknete si za své služby dvakrát víc než konkurence? Jsou právníci,co berou 5000 za hodinu, a jiní co berou 200.
Vím o Avenně jen co jsem četl nebo slyšel, náboženských prvků jsem si nevšiml, jen duchovních.
Láska a peníze se nijak nevylučují.
Léčení, coaching, duchovní pomoc, jakkoliv to nazvete – je to lidská činnost jako každá jiná.
Někdo má talent na léčení, jiný na stavění domů, oba by to měli dělat s láskou a ohodnotit své služby cenou podle vlastního uvážení – jestli cenu přijme trh, je to OK, jestli ne, budou muset jít dolů.
Když mě obsluhuje v restauraci číšnice, té která své povolání dělá ráda a s láskou, dám větší spropitné.
Víc lásky = víc peněz. A ne naopak.
Tomáši tleskám.
Kurz kreslení byl u Květy Hochmalové?
Děkuji za kladnou odezvu. Trochu se stydím, že tu také víc nechválím, ale to bych musel skoro pořád 🙂
Ano, na kurzu jsem byl u Květy Hochmalové.
Tak to jsme přišli k Avenně naprosto stejnou cestou 🙂
Kreslení u Květy je skvělé. Znám pár lidí, kterým tímhle kurzem změnila od základu život (respektive pohled na něj).
„
Já si myslím, že léčitelé by měli pracovat zadarmo anebo za dobrovolný příspěvek, například 50 korun na pacienta. Je to přeci jejich poslání, stejně jako kazatelů. Duchovní lidi by neměli hrabat peníze, aby šli příkladem.
A pro důchodce, invalidní důchodce a voliče ČSSD a KSČ by měli léčitelé pracovat zcela zdarma. Nebo jim ještě hradit cestu. A měli by pacientům dávat záruku vyléčení. A měli by být ve Svazu léčitelů, aby to nebyli nějací podvodníci.
To není sociálně spravedlivé, aby nějaký léčitel bral 4000 za hodinu, když já vydělám jenom 400.
„
(konec legrace)
Samozřejmě nevidím důvod, proč by léčitelé a jim podobní měli pracovat zadarmo. Naopak si myslím, že komu jinému by měl Stvořitel dopřávat než jeho služebníkům. 🙂
Já bych doporučil za takové záslužné dílo mnohem víc. Protože se ušetří strašné peníze za nemocnice, léky, doktory, pojišťovny, sanitky, zařízení nemnocnic, poliklinik a vůbec. Chtělo by to masové rozšíření, aby každý otec a nebo matka uměla vkládáním rukou vyléčit každou nemoc v celé rodině a i u sousedů, kdyby bylo třeba. A jenom za "děkuji", jako sousedskou výpomoc.. Také to zařadit jako povinný vyučovací předměšt do škol a do povinného školení řidičů.
V jiném případě by si měl každý uvědomit, že "ZA BLBOST SE MUSÍ PLATIT". Myslím za nevědomost a neznalost.
A teď nevím. Dělám si legraci a nebo jsem to myslel vážně??
Ale to jistě čile posoudí ostatní.
🙂
Jenom bych se ještě trochu vrátil k té vážnější části, vzpomněl jsem si jak jsem kdysi dávno četl knihu kde byli noticky o osudech různých léčitelů v ČSR.
No ano, spousta z nich léčila zadarmo (za slepice, vajíčka, dobrovolné příspěvky,…). Jenže oni měli lokální působnost, léčili vlastně "sousedy". A jsem si jist že tam to pak fungovalo reciprocitně…od zednických prací po výslužky ze zabijaček. Většina lidí si vydělávala víceméně stejně, a jejich potřeby byly naprosto rozdílné od dnešních – prostě takový léčitel, co dostal sem tam pár korun, a jinak vajíčka, jitrnice, apod., se měl zhruba stejně dobře jako každý jiný občan té doby.
Teď je ale už trochu jiná doba. Máloco funguje lokálně (máme internet, letadla, všichni auta,…), a i na spoustě těch vesnic už se lidi neznají jako dřív. Za léčitelem přijde spousta úplně cizích lidí. (Když je dobrý, "jsou schopní i bivakovat před jeho domem" a to ho jednou fyzicky zničí.)
Dřív byly standardem dobrého života jitrnice ze zabijačky, dnes je to dovolená minimálně v Chorvatsku.
Doba se prostě posunula trochu jinam, a nemůžeme chtít po léčitelích, aby oni zůstávali v době kamenné.
A když už jsem nakousli to téma duchovních služeb. Hodně lidí si stěžuje třeba na drahé vzdělávací semináře…mají ideu, že myšlenky a znalosti by se měly předávat zadarmo. Že dřív prý také když šaman přijal učedníka, tak ten mu prachy neplatil. Zapomínají, že učedník sice neplatil, ale dřel deset dvacet let jako šamanův poskok jen za jídlo a učení. A ta prozaická slepice so si šamani brali za vyléčení…představovala zcela jinou hodnotu, než dnes.
🙂
Zadarmo by mohli pracovat i politici.
Oni jsou skoro jako léčitelé, jen neléčí lidi ale stát, a taky to mají od Boha (nebo Bůh je jen o něco málo pod nimi teď nevím).
Nebo za drobné naturálie, jako někteří hodní léčitelé, třeba slepice, vajíčka, tácky, kapříky, ti manuálně zručnější i za něco na dřevo.
Je to takové krásné povolání, veskrze z lásky k nám obyčejným lidem.
Na naturálie jsem úplně zapomněl. Pár slepic nebo králík určitě neurazí 🙂 🙂
Ale je docela smutné, že dnes člověk téměř veškerou směnu dělá skrze zdaněné peníze. Budoucnost naopak patří samovýrobě, naturální směně, lokálním penězům … pak dlouho nic … a občas nějakou tu korunu přes stát. Není to takový nesmysl, jak se na první pohled zdá. Člověk při tom zažívá daleko lepší pocity, než když maká od rána do večera, dvě hodiny stráví cestování v autě nebo MHD, rodinu pomalu nevidí a půl výplaty zaplatí na daních. Aby měl stát co přerozdělovat.
Vivat samovýroba a naturální směna.
Jo jo Vítku.
Když jsem léčila,tak jsem měla dobrovolnou kasičku,neměla jsem stabilní cenu na hodinu.Dnes už bych do toho nešla,lidé si toho pak neváží a ještě Tě pomlouvají,samozřejmě někteří a zrovna takoví,co Ti tam hodí pětikorunu a ty jim věnuješ hodinu času.Myslím si,že zaplatit by se měl rozhodně ten čas,když dáváš,musíš i dostat ,aby to bylo vyvážené.Až budu v budoucnu léčit,tak po takové zkušenosti si tu cenu na hodinu stanovím s čistým svědomím.Zkušenostmi se člověk učí. 🙂 🙂
Jo jo Vlaďko,
To si člověk připadá nedoceněný, když drží v ruce tu pětikorunu a je mu do breku … Ale nepramení ty kasičky jen z nedostatečného sebevědomí? Že si člověk nevěří. Nebo si myslí, že se to nesluší, si přímo říct kolik chce.
Ovšem zajímavé by bylo zeptat se, jak si cení mou práci. Co mu to dává. Kolik by dal, kdyby měl na výběr.
Měj se fajn 🙂
Možná záleží na úspěšnosti. I za komunistů zde byli různí léčitelé, ale namohli pochopitelně "soukromničit jako podnikatelé" a tak brali dobrovolný dar do kapsy bílého pláště. Byly TO TEHDY pětistovky i víc. Žádné 4000 za sezení. Dcera tam byla (někde na severní Moravě) se zablokovanou páteří a za několik minut (za dobrovolný příspěvek) byla dokonale vpořádku.
S prospěšnou prací ZADARMO nesouhlasí ani Bible. (u těch politiků je to velký otazník)
1. Timoteovi5:18 Neboť Písmo praví: ,Nedáš náhubek dobytčeti, když mlátí obilí”, a jinde: “Dělník si zaslouží svou mzdu”.
Máš pravdu, dřív si léčitel ještě koledoval o trestný čin nedovolené podnikání, nebo jak se to mohlo jmenovat. Dneska si člověk udělá živnost na poradenskou činnost a může léčit a vydělávat.
Politici by měli svou „sociální spravedlivost“ dělat ze svých peněz, které si vydělají prací. Ono by je to rychle přešlo.
A běž to říci na předvolební meeting levicové strany…
A dostanu vajíčkem 🙂
Já jsem si dřív myslela,že když mám takový dar,tak že bych si neměla určovat cenu,ale za ty roky přehodnotíš a zkušenost Tě naučí.Dnes jsem jinde .
To je dobře. 🙂
S těmi dary to vidím asi tak, automechanik má dar opravovat auta, učitel dar učit a léčitel dar ukazovat cestu ke zdraví. Každý má takový dar, jaký si vybere a jaký rozvine.
> Můj celkový, zdůrazňuji MŮJ dojem a MOJE poučení- SNES SE RYCHLE NA
> ZEM DO SKUTEČNÉ REALITY A NEBLBNI. Je to podobné jako církve a
> jejich náboženství.
Co je skutečná realita. Každý žijeme ve své vlastní skutečné realitě.
K Avenně mám nějaké připomínky, ale že je podobná církvi nebo kultu?
A co dnes není?
Mám dojem, že dnes je slovo sekta velmi populární a aplikuje se na jakékoliv sdružení dvou a více lidí, kteří vyjádří duchovní myšlenku, která odporuje názorům komentátora jenž je označil nálepkou sekta.
I Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů má sice na http://www.sekty.cz/www/index.php?co=studie definice slova sekta a článek co sekta je a co není, ale pak označí např. Kineziologii nebo Silvovu metodu za netradiční náboženské směry … takovou odbornou společnost já vážně brát nemohu.
Pro mě je spíše sekta právě třeba "Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů".
To už jsem se dostal dál. Vlastně to vůbec není reakce na názor, ale postěžování si na užívání slova sekta ve společnosti.
To je přesně ono. Záleží na názoru toho, kdo to komentuje. Ten, kdo se cítí dostatečně erudovaný, klidně označí myšlenku jako sektářskou jen z důvodu, že není v souladu s jeho vnitřním přesvědčením.
Smutné je, když si člověk ani nedá práci se dostat k podstatě a hodnotí podle vnější prezentace, nikoliv obsahu.
V případě Avenny je ten obsah propracovanější (lidštěji a srozumitelněji podaná) etikoterapie a esoterická psychologie.
Pro mně osobně, je Avenna sjednocením toho, co jsem načerpala z jiných směrů. Neznamená to však, že se zříkám dalšího hledání.
Ohledně Avenny (otazka jestli je jakousi sektou) si dáváš sám odpověď "a co dnes není".
V podstatě je vše honba za penězi.
Co se týka slova SEKTA. I tady došlo časem k záměrnému překroucení a úpravě. Podle tohoto slova jsou sektou všechny církvé, které učí v rozporu s Biblí. Tedy jakési ODNOŽE BIBLE. Nezáleží na množství členů. Největší sektou (podle normy Bible) je Katolická církev.
Co se týká Avenny, bylo by potřeba tento námět přesunout tam, kde je její místo a ne tady, kde je námět Bible a desatero.
Jen přemlouvejte, Vítek to potřebuje jako sůl. 🙂
> Myslím si o bibli, že utrpěla tím, že překladatelé se snažili ji
> pochopit a přeložili ji tak, jak ji pochopili.
Na to mám názor stejný.
> To mi přijde jako hodně hloupý nápad stavět na takových knihách
> náboženství, kterému věří miliardy lidí.
Jedna věc je, za jakým účelem ty texty byly napsány, druhá za jakým jsou nebo byly používány.
Je to velká škoda, že po těch staletích se ztratil smysl i klíč (tedy řekl bych – křesťani a vykladači si to možná nemyslí).
"Jedna věc je, za jakým účelem ty texty byly napsány, druhá za jakým jsou nebo byly používány."
Co když to je účel? Původní bible byla po 300 let upravována.
K těm 300 letům úprav Bible bych něco přidal.
Originál svitky z kterých později byla vytvořena Bible již dávno nejsou. Protože každý svitek se používáním opotřeboval, bylo nutno psát opisy. Již tam docházelo k nechtěným a možná i záměrným chybám.
Později bylo nutno tyto jednotlivé svazky překládat do jiných jazyků. Nedokonalá znalost starého jazyka textu, nebo nepochopení smyslu psaného, vznikly další chyby. Později, při vzniku různých církví, byla snaha aby každá církev měla svou Bibli. I tam došlo k úpravě textu podle učení církve.
Opisy Bible a nebo jejich částí byly velice nákladné a jeden opis trval i pět let. V majetku byla Bible pouze u šlechty a v klášterech. Po vynálezu knihtisku (Gutenberg) byla u nás (nevím přesně) první tištěná Bible (ne celá) vydána v Plzni. Kraličtí vytiskli celou Bibli v tehdejší češtině později.
Katolická církev se postarala o zničení většiny Biblí a vydala vlastní překlad v latině. Kdo měl Bibli, šel spolu s ní na hranici.
Dnes se vytvářejí nové překlady údajně přesnější, ale vychází z chyb předchozích. Ani tady se nebere zřetel na to, co chtěl autor Bible lidem říct, ale na to co učí církev, která nový překlad vytváří.
Loni na příklad vznikl nový překlad Bible Kralické a nějakou dobu před tím překlad Nového světa Svědků Jehovi. A vznikají další.
Díky těmto snahám, které trvají skoro 2000 let máme Bibli i s jejími chybami dodnes. Kdo se s ní seznámí a pochopí její smysl, snadno odhalí chyby, které tam jsou a nic mu to neubere na jeho víře.
Na závěr pro všechny "milovníky" Bible jeden text nakonec,
Matouš 15:9 marně mě uctívají, neboť učí naukám, jež jsou jen příkazy lidskými.”"
Sváťo, dobrý komentář, chválím … a kterou českou bys doporučil? Asi co nejstarší Kralickou.
Já jsem milovník moudrosti, a jestli ta moudrost pochází z bible, to mi nevadí.
Kralickou bych nedoporučoval, pro její starou a pro nás mnohdy nepochopitelnou češtinu.
Pokud se někomu jedná jen o nějakou moudrost, potom stačí pročíst knihu (Bible) Přísloví a knihu Kazatel. Tam nenajde nic nesrozumitelného, ale pouze praktické využití životních zkušeností.
V Česku je nejsrozumitelnější překlad Ekumenický a je jedno jestli Katolické a nebo protestanské vydání.
Pokud někdo má zájem o dobré seznámení s Biblí, potřebuje dobrý vyhledávač textů, chuť a vytrvalost. Taky vlastní rozum a nedovolit ovlivňování učením nějaké církve.
Vyhledávač jsem dal na http://ulozto.cz pod názvem THEOKOMP. Je plně v češtině a má možnost porovnání překladu Kralický, NS, Ekumen, Král Jakub, Řecký meziřádkový překlad do Angl. Nemá žádné ovlivňující myšlenky a doplňky navíc. Má asi 6MB.
Sváťo, děkuju za názor a za odkaz na prohlížeč bible. Doufám, že to je legální program. Aby mi pak Bůh nevyprášil kožich.
Neboj, ani Bůh ani člověk. Je to vpořádku.
To je dobře. Během života jsem jednu nebo dvě bible koupil a věnoval, neboť jsem si myslel, že to je ta správná kniha života. Tak mám u pána Boha předplacíno. Ale je možné, že bude prášit kožichy za šíření „podvratné“ literatury. Tím slovem podvratné myslím překroucené a pozměněné (jak jsme si už řekli), která nevede k poznání pravdy. Nebo vede, ale oklikami a přes výklad. Bude prášit kožichy a říkat, vy jste tu knihu šířili, i když jste cítili, že není úplně čistá. Vy jste nehledali pravdu. Vy jste tu knihu měli spálit a znovu napsat. Každý sám za sebe.
Krásně řečeno.
Vítku, tady jsi to asi odhadl celkem dobře. Píšeš-
" Ale je možné, že bude prášit kožichy za šíření „podvratné“ literatury. Tím slovem podvratné myslím překroucené a pozměněné (jak jsme si už řekli), která nevede k poznání pravdy."
S Biblí je to asi jako s mým Warbecem. Výborný auťák, ale kdo ho nezná, tek nemá šanci s ním odjet. Snad jej nastaruje, snad tam dá i NĚJAKÝ kvalt, ale nakonec je to jeden nezdar za druhým a od auta odejde. Já mu rozumím, vím jak na něj a jedu kdykoliv a kamkoliv.
Těch několik chyb daleko převáží jeho UŽITNÁ HODNOTA.
Bible má taky svoje nedostatky. Kdo ji nezná, vezmou mu chuť a Bibli odloží. Kdo ji rozumí, je mu k užitku.
Kožichy se prášit budou. Ale tomu, kdo nese vinu.
1. Timoteovi 4:1 (Proti bludařům) Duch výslovně praví, že v posledních dobách někteří odpadnou od víry a přidrží se těch, kteří svádějí démonskými naukami,
JIstě chápeš, že "démonské nauky" jsou učení, která jsou jakoby Biblická, ale ve skutečnosti jsou proti.
Proto se chráním před vlivem církví…Jsou na tom hůř než Bible. To oni zdělali z Bible to, čím dnes je..
Sváťo, tvůj přístup k bibli a církvi se mi líbí, ale nakonec to nebude znalost bible, ale náš život, co budeme s Bohem hodnotit. Tak příliš nezáleží na tom, odkud člověk moudrost a myšlenky načerpá jako spíš, jestli podle nich dovede žít.
Věřím tomu, že můj web může být pro mnoho lidí démonský a já posedlý. Jsem posedlý hledáním 🙂
Vítku, čteš nepozorně. Píšu o démonských naukách zavlečených církvemi do jejich překladů Bible a ne o tvé webu….
A já zase píšu, že můj web může být pro mnoho lidí démonský. To není jedna a tatáž myšlenka.
V pohodě.
Tvůj web je Vítku výborný (proto jsem i já tady, vybírám si) ale je občas potřeba to trochu upravit.
Třeba příspěvky o Avenně, důchodech a jiné, přesubout tam, kam patří a ne s nimi otravovat lidi jiného ražení, třeba na BŮH A DESASTERO.
Děkuju za pochvalu 🙂
Sváťo, chápu, ale na druhé straně může být čtenář obohacený i něčím jiným. Představ si, že někdo sem přijde kvůli krizi a dozví se něco o bibli. Obávám se, že v této společnosti se každý hovor může zvrhnout na téma bible avenna a podobně. Zatím to nechám … a uvažujme, kam svůj příspěvek napsat.
Zdravím všechny čtenáře a komentující.
Diskuze se tady krásně rozběhla a názory,které jsem si v komentářích přečetla jsou zajímavé.Patřím mezi lidičky,co Bibli nečetli.Jedno období jsem si jí přečíst chtěla,ale nebyl k mání nikdo,kdo by mě do ní zasvětil,pokud jsem do ní nahlédla,nerozuměla jsem jí a proto jsem jí odložila.Dnes už tu potřebu jí číst nemám,ale Vaše názory na ní jsou opravdu zajímavé.
A teď něco k invalidnímu důchodu: Chci napsat příběh mé kamarádky.Jako dítě měla vrozenou vadu kyčle,neměla vůbec vytvořenou kloubní jamku,rodiče to neřešili a tak to v páté třídě řešila paní učitelka a kamarádka absolvovala první operaci.Další roky bylo vše v pořádku a teprve v období těhotenství kamarádky se objevily první potíže,kyčle začala bolet.Bolest gradovala po třicítce a kamarádka dostala umělou kyčel a invalidní důchod.Já jsem v té době začínala léčit rukama a protože jsem měla období,kdy jsem chtěla každého zachraňovat,tak jsem se pustila i do kamarádky,abych si zjistila,jak dalece léčením rukama mohu pomoci.Léčila jsem tu druhou kyčel,protože ta začala bolet stejně jako ta první(prý byla také opotřebovaná tím,jak si na tu druhou kamarádka ulevovala).Léčba fungovala a začalo se ulevovat,až bolest přešla.Chtěla jsem ,aby šla kamarádka na rentgen té kyčle,zda by byla vidět nějaká změna,ale odmítla a prohlásila……….to nejde,co když mi přijdou na to,že je zdravá a vezmou mi invalidní důchod?Tak to moje hlava nebrala.Uplynuly další roky a kyčel se začala ozývat,kamarádka mě již o pomoc nepožádala,přesto,že si vyzkoušela,že to funguje, a před dvěma měsíci dostala i druhou kyčel umělou.
Tímto příběhem jsem chtěla pouze naznačit,že někdo uvnitř ve svém nitru opravdu tu nemoc chce,protože mu to tak vyhovuje,možná ,že u mé kamarádky někde hluboko v podvědomí byla uložena vzpomínka na dětství,pocházela z 11 dětí a rodiče neměli na děti moc času,spíše ty starší sourozenci se starali o ty mladší a tak mé kamarádce může dělat dobře,že se o ní někdo zajímá,že o ní někdo pečuje a stará se?Kdo ví ,jak to je ,ale toto je pouze má úvaha,jak by se ta myšlenka CHTÍT NEMOC mohla spustit.V podvědomí se nám vše ukládá a pak nás to může ovlivňovat celý život a pokud se člověk o vše nezajímá více do hloubky a bere vše pouze povrchně,tak si ani nevšimne souvislostí,které mu napovídají…hele změň to,bude se Ti dařit lépe ,zbavíš se tím své nemoci apod…..Má kamarádka se té nemoci v podvědomí možná nechtěla zbavit a tak se zapsala do seznamu …invalidní důchodce,já jsem přesvědčena,že kdyby jenom trochu chtěla,mohla se své nemoci zbavit,tělo má velikou schopnost regenerace.
Viděla jsem pořad,kdy bylo asi 17-ti letému chlapci se silnou epilepsií odoperována polovina mozku.Medicína by řekla,nemůže přežít,přesto to lékaři riskli,protože chlapec by prý jinak zemřel.A vida,chlapec po čase začal normálně fungovat ,po několika měsících od operace začal i plavat.Jak to medicína tedy vysvětlí,že toto je možné?No prohlásí pouze …stal se zázrak.Zázrak se nestal,to sám chlapec se uzdravil,protože chtěl.Po operaci si zřejmě hodně přehodnotil a možná srovnal žebříček životních hodnot?
A tak je to u všech zázraků,které si medicína neumí vysvětlit.Své zdraví i svůj život máme ve svých rukou,záleží pouze na nás,za jaký konec to uchopíme.
Vlaďka K.
Dobrý den Vlaďko,
mohu se zeptat, jak dlouho léčíte s rukama a jak jste se učila? Práce s energiemi mně fascinují ale zároveň k nim mám obrovský respekt.
Hezký večer Radko.
Já jsem léčila rukama asi 9 let,ale v současné době,tedy asi třetí rok už neléčím.Do léčení rukama mě zasvětil nejmenovaný léčitel z Liberce,prý že mohu léčit okamžitě,2 měsíce jsem se rozhodovala a pak když jsem k němu přijela,tak jsem řekla,že to zkusím.Asi 3/4 hod. se mu dokola točilo kyvadlo(po letech se domnívám,že mi otevíral čakry) a pak mi řekl,ať si sahnu na bolavé rameno,cítila jsem horkost a byla jsem z toho udivená.Spolupracovali jsme spolu 7let ,pak se naše cesty rozešly,potřebovala jsem vysvětlit hodně otázek,až mě osud zavedl k Avenně a tam jsem dostala odpovědi.Pochopila jsem,že bych zatím léčit neměla,až v okamžiku,kdy sama budu umět uzdravit sama sebe.Takže se těším,až se k tomu vrátím a spojím to s další schopností,která věřím,že přijde.Bolavá místa jsem vyhledávala tak,že jsem rukou přejížděla lehce nad tělem a když jsem ucítila veliké horko a ruku mi to přitáhlo,tak tam jsem místečko nahřívala.Pocity v ruce byly zajímavé,teplo,pulzace,chlad,bodání,svírání,pocit kuličky v dlani,jehličky v dlani při rakovině.Seznamovala jsem se s tím postupně a bavilo mě to.V Avenně jsem pochopila ,že vlastně energií ,která přeze mě prochází jako kanálkem ,jsem pouze upravila frekvenci určitého místa do normy.Pokud si pacient během sezení v hlavince přehodnotil,aniž by na vědomé úrovni tušil,tak ke mně už nemusel,ale byli i lidé,kteří nepřehodnotili a tak upravená frekvence vydržela několik hodin,někdy dní a pak se to vrátilo zpět,proto jsem pochopila,proč někomu nezle pomoci.
Informace ,jak se mění frekvence orgánu neoprávněnou myšlenkou ,se dočtete na http://www.avenna.cz.Je to ve své podstatě jednoduché ,ten princip a já jsem za tyto informace moc moc vděčná,protože mi to změnilo život k lepšímu a pochopila jsem princip léčení rukama,krásně mi to zapadlo do sebe.
Je pravda,že minulý týden jsem nevydržela a přiložila jsem mé kolegyni ruku na bolavý žaludek a záda,aby jsem jí ulevila,ale také jsem jí řekla informace od Valerije Sinelnikova a z Avenny(jezdí se mnou na jejich přednášky),jaká je příčina těch problémů, dohledaly jsme to a rychle to odeznělo.Tak jsme měly obě radost.¨Snad je to dostačující odpověď? Hezký večer Vlaďka
Děkuji za odpověď.
Před 9 lety jsem se s tím setkala u léčitelky paní Černické. Ztratila jsem totálně zrak na 20 minut a lékaři si mně následně přehazovali, jak horký brambor. Bylo mi neuvěřitelně zle a nikdo mi nebyl schopen pomoci. A tehdy jsem začala být přístupná alternativnímu "léčení". Paní Černická mi rukama naprosto přesně identifikovala všechny problémy v těle (cítila jsem teplo, tam kde byl problém a ona se nad ním rukama zastavila). Skončilo to v momentě, když mi rukama zajela nad hlavu a řekla, že mám problém v mozku a že ať se nezlobím ale s tím, že mi nemůže pomoci. 2 dny poté jsem se konečně dočkala vyšetření na tomografu, kde zjistili, že jsem prodělala malou mozkovou příhodu. Problém vznikl přesně na tom místě, které p. Černická označila.
Kamarádka aktivně používá reiki – i na dálku. Svého času mně přemlouvala, že bych se také měla nechat zasvětit, protože jsem extrémně citlivá na energie. Přemýšlela jsem o tom dlouho ale nakonec jsem došla k závěru, že to není poctivé. Je to jenom dočasné ulevení od bolesti. Pokud si "pacient" nenajde a neodstraní příčinu, nemá to smysl. Přirovnala bych to k alopatické léčbě – odstraňuje jenom symptomy, nikoliv příčinu (i když alternativní léčebné metody považuji za nesrovnatelně šetrnější).
Já si podobným způsobem "hraji" s květinami. Je to hodně podobné – v rukou cítím teplo, chlad nebo jemné vibrace. Prostě když mi známí donesou nějakou zkomírající chudinku, dokáži jí rukama dostat opět do formy (je k tomu potřeba však několik dní), občas se mi i podaří jí majiteli vrátit kvetoucí. To ale "umím" již od dětství.
Když o tom tak přemýšlím, tak lidské tělo má neuvěřitelné schopnosti. A umíme ovládat jen jeho nepatrnou část.
Krásný večer
Radka
Já jsem pochopila v Avenně,že když vlastně léčím,tak zasahuji do vesmírného zákona,že urychlím v některých případech vyléčení,ale tím beru šanci nemocnému,aby se vyléčil sám,aby sám v sobě objevil schopnost samovyléčení.Do budoucna to vidím tak,že jednou budu léčit,ale budu znát příčinu nemoci,takže nemocného spíše nejprve zavedu k té příčině,aby pochopil,že si svou nemoc spustil sám a že tělo je úžasné a jenom ho upozorňuje,aby něco změnil,při tom pomohu rukama a pak už to bude na něm.Věřím i tomu,že mi jednoho dne bude povoleno nahlížet do vesmírné databanky a když bude potřeba,tak informace tím správným způsobem použít,ne zneužít.Ale přijde to,až budu připravená,to je můj cíl.Zatím mě ještě čeká moc moc práce na sobě.Ale těším se na to.
Mějte krásnou neděli. Vlaďka
Dobrý den …
Vlaďko a Radko, hezké a hluboké komentáře. Teorie by nám šla. Už víme, jak to je. Teď schází už jen malý krůček. Vidět to, o čem mluvíme na vlastní oči. Vidět příčinu (nejen nemoci), jak vzniká. Kéž by nám to bylo dovoleno. Budiž nám to dovoleno.
🙂
Všechno má svůj čas. Bude nám to dovoleno, až přijde ta pravá chvíle. 🙂
Všechno má svůj čas … stačí, když to bude dnes večer 🙂
Víš co na tobě obdivuji? Tu ryzí skromnost. 🙂
Přesněji řečeno neobdivuji tvoji netrpělivost.
🙂
🙂 🙂 🙂 🙂
Přesně tak to cítím. U Avenny jsem si to jenom potvrdila. Šla jsem trochu klikatější cestou ale k témuž. Avenna je výborná v systému hledání příčiny nemoci – tam jsem se naučila hodně. Vždy jsem hledala jenom význam nemoci a pak zpětně pátrala. Šlo to pomalu. Podle návodu Avenny to jde podstatně rychleji.
Ale jako úplný základ vidím mít schopnost přesvědčit nemocné o jiném pohledu na nemoc. Nás "co víme", je mizivé procento.
Myšlenka, že k někomu nakouknu a uvidím, čím si to způsobil a pak mu rukama pomůžu, je skvělá. Pokud ale nemocný nebude přístupný základnímu tématu, že si to dělá sám a změnou svého postoje se může uzdravit, výsledek asi nebude valný.
Pěkný den
Radka
Já to vnímám tak,že až to začnu provozovat,tak na sebe přitahnu větší procento lidiček,kteří to přijmou,protože tak budu naladěna,bude i procento,které to nepřijme,ale určitě takovým lidem alespoň nasadím brouka do hlavy a něco malinko v té hlavě zůstane.Rozhodně nebudu lidi vyhledávat a zachraňovat všechny ,jak jsem to kdysi dělala a také vím,že dopředu budu upozorňovat,že to je hlavně práce na sobě.
A pokud těch lidí bude málo,bude to tak v pořádku,někdy méně znamená více,jak se říká,i malé procento,u kterého se mi zadaří ,přinese své ovoce.Už se na to těším. 🙂
I kdyby to byl jenom jeden člověk, tak to má smysl.
Já ze svého okolí takhle nasměrovala 6 lidí – a jen povídáním, ťuknutím a pak dávkováním literatury. Některé jsem úspěšně poslala ke Květě Hochmalové na kreslení pravou mozkovou hemisférou. U těch to pak šlo docela snadno.
Krásný den
Radka
Také jsem ten kurz absolvovala,i kurz řeč těla,no úžasný,to byl záááááážitek,v té době už jsem chodila do školy do Avenny,takže povídání paní Květy mi nebylo cizí.
Nám se s dcerou podařilo "vlézt" do skupiny, která byla hodně zajímavá. Létaly tam ohromné emoce – i chlapi brečeli, jak malí kluci.
Řeč těla, mám v plánu. 🙂
Mám podobnou zkušenost,skupina byla perfektní a všichni se tam otevřeli,nedá se to popsat,ráda na to vzpomínám a s některými lidičkami jsem v kontaktu.
Vlaďko, hezký 🙂
Jak se zdá, takových případů je hodně. Zrovna tento týden manželka říkala, že jela s paní v autobuse a ptala se jí, tak co, už jste byla tam, kam jsem vám poradila? A paní: Teďko nemůžu, čekám invalidní důchod a co kdyby se mi to zlepšilo.
Možná, že V DNEŠNÍ DOBĚ hledají lidé únik před hrozbou nezaměstnanosti. Invalidní důchod může bý jednou z cest.
Dřív tomu tak nebylo. Nezaměstnanost nehrozila…
Nezaměstnanost je virtuální problém, lidí kteří se odevzdali do kolejí společnosti a žijí podle scénáře který "společnost" píše.
Spoléhají, že někdo druhý jim zajistí práci. Pasívní lidé, kteří berou co kdo dá, místo aby si vytvořili co chtějí.
Nezaměstnanost je mantra socialistů. Vtloukají strach z ní svým voličům do hlavy, aby jim pak nabídli "řešení".
Nezaměstnanost je jenom slovo. Záleží na vás jakou asociaci ve vás vyvolá a jaký význam pro vás má.
Tohle by se mělo tesat do kamene…
Abych pravdu řekl, tak způsob myšlení zaměstnat, zaměstnanec nějak nechápu. Chápu pracovat, pracovník. Zaměstnat to je jako vměstnat, umístit do volného místa. Pokud bychom zohlednili produktivitu práce, tak zjistíme, že mnoho zaměstnanců nepracuje, nebo práci druhým přidělávají, třeba úředníci.
Přesné vystižení rozdílu, zaměstnanec vs. pracovník .
Máme zákoník práce, tak proč ne pracovníky ? 🙂
Zřejmě proto, že být zaměstnancem je pohodlnější, než být pracovníkem 🙂
Ludia sa dajù kùpit, sù predajnì. Na tomto narazilo uz v minulosti vela dobrych a uslachtilych ideì. Ale ako sa vravì – kazdà spina raz vyplàva napovrch. Raz sa to musì naucit kazdy – dìvat sa i za horizont. Pred sebou neutecie nikto. Aspon ja tomu verìm.
Hej, tà povestnà a prìjemnà "istota". Poznàme. Dobre, a co dalej ??
No nic, strkat dalej hlavu do piesku. ( To je strasnè toto ! )
To máš marný 🙂 🙂 🙂
Děkuji za přiznání postoje…
Nepochopil.
Tak to u nás ve vesnici je jeden muž,který má invalidní důchod kvůli páteři,ale hospodaří ….má několik býků,lány pole,zemědělské stroje a maká jako by mu nic nebylo,taky zajímavé. 🙂
Někteří z nás, jsou velmi vynalézaví 🙂
To se lehce stane mladému člověku, který hledá svobodu a volnost a nemá odpovědnost živitele rodiny a na krku údržbu a chod baráku. Podobný důvod je asi i v oblibě podpory v nezaměstnanosti pro mladé lidi. Maminka uvaří, maminka vypere a táta přidá nějakou kačku. Je svoboda a volonost.
Není to pravidlo a neplatí na každého.
Co se týká léčitelů, tak podle mne (mám vyzkoušeno) jako úleva od bolesti to dočasně pomůže, ale neodstraní příčinu. Protože bolest dočasně pominula, klouby se přetěžují a stav se najednou neúnosně zhorší. Artroza se nevyléčí. Podobní léčitelé fungují v Letničním hnutí a jinde.
Zase stejné, není to tak vždy a je to jen moje zkušenost a názor.
Je to tak. Léčitelé odstraní projev nemoci, ale pokud vše ostatní bude pokračovat jako dosud, bylo by divné kdyby to nevedlo k opětovným výsledkům jako dosud.
Jsou samozřejmě i výjimky. Třeba myslím dámy z Avenny co jsem četl poskytují dlouhodobý návod a ne jednorázovou úlevu.
Tomáši, shrnující odpověď byla nádhetná. I Radka se připojila zvoláním GRATULUJI.
Moje reakce tedy bude podle tvé rady-
"Zbavte se potřeby obhajovat se a bude vám líp. (Taky na tom pracuju.)"
Sváťo, prosím tě, když reaguješ na komentář, tak použij odkaz Odpovědět a když píšeš nový komentář, tak použij tlačítko Přidat komentář, ať je to přehledné.
Tak fajn, již to budu praktikovat…
"Na Mojžíše lze ze současného pohledu pohlížet jako na „diktátora, který zabíjel vlastní lidi“ když ho neposlechli a zastánce genocidy proti cizincům. Jeho tvrzení že rozmlouval s Bohem nám spíš připomíná megalomana, který si myslel že může strašit primitivní lid k tomu, aby poslouchali jeho příkazy na základě tvrzení, že se jedná o nařízení od Hospodina."
http://na-severu.blogspot.com/2009/07/znic-blizniho-sveho-myty-o-zalozeni.html
Nemá cenu se hádat, protože "spory o Písmo nikam nevedou". Ale pokud ti můžu něco poradit, tak : Člověk, který si myslí, že zná lidi, které nikdy v životě neviděl, si moc věří, nebo mu ´ten zlý´ našeptal: "Uděláš dobrou věc, když to napíšeš, hodně lidem tímto pomůžeš"…a přitom…Než se rozhodneš něco napsat, modli se, aby to nikomu neublížilo 😉 Díky
Mari, napsala jste komentář k textu, který jsem citoval z jiného zdroje, takže píšete někomu jinému. Ale i tak děkuji za myšlenku „Než se rozhodneš něco napsat, modli se, aby to nikomu neublížilo.“
Některé mé texty mají přímět k přemýšlení o „pravdách“ předkládaných ve „svatých“ knihách.
Naopak si myslím, že ubližuje (přináší strach a bolest) dogmatické náboženství. Ať již přímo jako výstřelky typu „svatá“ inkvizice tak nepřímo v podobě strachu, který zasévá. Proto hledám jiné cesty, abych nemusel věřit tomu, co někdo napsal, někdo opsal a někdo o tom káže. Raději vidím, než věřím.
Hezké dny přeju … 🙂
Každý blb podceňuje množství blbých jedinců ve svém okolí. Bez ohledu na to jak vysoký je něčí odhad o množství blbců, blb je opakovaně zděšen fakty, ty které kdysi považoval za racionální a inteligentní, se ukážou být nestydatě stupidně blbí, blb je den po dni, s nikdy nepřestávající monotónností, obtěžován v čemkoliv, co dělá, stupidními blbými individui, která se objeví, náhle a nečekaně, na místech, kde se to nejméně hodí, v nejvíce nepravděpodobných okamžicích. Pravděpodobnost, že určitá osoba je blbě stupidní, je nezávislá na kterékoliv jiné charakteristice dotyčné osoby. To je velice důležité a pro mnohé blbce těžko stravitelné. Stupidita blbců je nediskriminující výsada všech skupin blbců a je uniformně distribuovaná podle konstantních proporcí, nezávisle na velikosti skupiny, individuelním IQ, vzdělání a akademickými tituly; stejně mezi dělníky, studenty, vysokoškolskými profesory a laureáty Nobelovy ceny, mezi ženami a muži, vyvinutými a nevyvinutými společnostmi, atd. Stupidita blbců je determinovaná geneticky a ne kulturně. Stupidní blb je ten, který způsobí ztráty jinému blbci, nebo skupině blbých osob, aniž z toho má jakýkoliv užitek; dokonce může i sám utrpět ztrátu. Toto je stěžejní zákon, klíčový aspekt teorie blbé stupidity, který je velice obtížné akceptovat, protože všichni předpokládáme, že blbci v podstatě jednají rozumně. Praxe každodenního života nás ale utvrzuje o pravém opaku. Denně ztrácíme energii, zdraví, náladu a peníze (někdy i život) kvůli blbým kreaturám, které nám toto vše způsobují bez jakéhokoliv rozumného důvodu, jen proto, že jsou jednoduše blbě stupidní. Blbci, kteří nejsou dokonale blbí, vždycky podcení škodlivou moc stupidních blbých individuí. Zejména opakovaně zapomínají, že všude a na všech místech a za jakýchkoliv okolností, jednat nebo se družit se stupidními blbci, se vždycky ukáže být chybou, za kterou jeden těžce zaplatí. Ignorování tohoto zákona přineslo blbcům nevyčíslitelné ztráty. Všechny kategorie blbců, zejména inteligentní blbci, ale i hloupí blbci, si často myslí, že mohou blby oblbnout, nebo je zmanipulovat, ale ve skutečnosti jim jsou vydáni na milost a nemilost, primárně proto, že si jen těžko dokážou představit, proč a jak blbové myslí a jednají. Stupidní blbec je nejnebezpečnější typ blbce. Z čehož logicky vyplývá, že inteligentní Blbec je nebezpečnější než hloupý blbec. Kategorie blbců nejsou statické. Různé typy blbců se mohou za různých okolností chovat odlišně a čisté typy, jsou vzácné, snad s výjimkou stupidních blbců, kteří ukazují tendence ke konsistentnímu stupidnímu chování. Přesvědčení, že blb je neschopen stupidního myšlení či jednání, je obyčejně znakem blbé stupidity. Co z toho pro nás vyplývá? Stupidní blbci jsou nesmírně škodliví a nebezpeční a jsou primárním důvodem, proč jdou kultury a civilizace, vždy do ekonomické a politické hluboké krize. Bylo by ale chybou se domnívat, že nějaká země je v úpadku proto, že má největší počet blbů. Důvodem úpadku obvykle je, že blbým členům společnosti je ostatními blbci dovoleno, aby se stali aktivnější a tím měli větší vliv a dojde ke změně ve složení blbé vlády na ještě blbější vládu. Země, kultury a civilizace, které se rozvíjí, mají u moci vysoký počet inteligentních blbců, kteří jsou schopni držet v šachu hloupé skupinu blbů a v ten samý okamžik produkovat dostatečný zisk pro sebe a ostatní členy blbé společnosti, což vyústí ve funkční ekonomiku. V zemích, s kterými to jde z kopce, dojde k alarmujícímu vzrůstu hloupých blbců, kteří zastávají mocenská a ekonomická centrální postavení a ekonomika jde logicky do rychle do krize. Česká republika, Evropa, USA, atd. je tedy v hluboké dlouhodobé krizi, protože v centru politiky a ekonomiky jsou místo vysoce inteligentních blbců, jenom staří hloupí ubozí blbci, kteří na co šáhnou, to ukradnou, nebo rozbijí.
Říká se, že nejhorší srážka je srážka s blbcem.
Proto je lepší se vyhnout … a jít jinudy.
Nebudu bědovat nad tím, že svět je plný blbců,
Když se můžu radovat, že je plný motýlů … 🙂