Daňové a účtenkové dilema

peníze

Tímto problémem se trápím už mnoho let. A to je známkou toho, že jsem ještě nepronikl k podstatě. Je to otázka, zda má člověk požadovat po podnikatelích účtenky. První jednoduchá odpověď je, samozřejmě, že ano. Je přeci správné chtít po podnikatelích účtenky. Tím je naučíme platit daně a stát bude vzkvétat. Jenže ono to není tak jednoduché.

Tento týden mi přivezl řidič Tatrovky čtyři fůry hlíny a za dovoz si řekl 2200 Kč. Zeptal jsem se ho, zda mi může dát účtenku a on, že ano, ale bude to dražší o DPH. Vytáhnul kalkulačku a řekl, že to dělá 418 Kč. Chci být poctivý a nemít žádné dluhy ani vůči úžernickému a mizerně fungujícímu státu a tak jsem mu zaplatil 2618 Kč, respektive o dvě koruny víc.

… A připadal jsem si jako hlupák.

Je jasné, že řidič normálně účtenky nevydává a své příjmy nedaní. Se zákazníkem jedou na půl. Zákazník nechce účtenku a má to levnější o DPH a řidič ušetří na dani z příjmu.

Zvolil jsem to nejpoctivější řešení, které jsem nalezl, i když jsem to měl dražší o DPH. A připadal jsem si (opět) jako hlupák, který cpe peníze státu.

Je tu totiž jeden drobný detail, kvůli kterému si nejsem jist, zda mé řešení bylo skutečně to nejlepší existující, jestli jsem se zbytečně neobětoval a s poctivostí to nepřehnal.

Ten detail je to, že jsem řidiče připravil o svobodnou možnost volby, zda zaplatí daně nebo ne. Já jsem ho přinutil je zaplatit. I když je možné, že on kopii účtenky zahodí a nezaplatí ani DPH ani daň z příjmu.

Pokud bych účtenku nechtěl, protože jí nepotřebuji, zaplatil bych 2200 Kč a nechal bych na řidičovi, zda zaplatí DPH a daň z příjmu. I kdybych věděl, že je nezaplatí, nebyl by to můj problém. To, že mi dal nižší cenu, bych nebral jako úplatek za to, že nechci účtenku, ale jako jeho laskavost, že mi dal dobrou cenu. A teď už je jenom na něm, jestli zaplatí DHP a daň z příjmu. Pokud ne, vytvoří si dvojí dluh vůči státu. Co je mi do toho.

Takhle jsem ho připravil o svobodnou možnost volby. Proč bych to měl být já, kdo rozhoduje o jeho daních?

Pro úplnost dodávám, že když jsem se řidiče ptal, koho volí, tak řekl, že nevolí nikoho, protože „jsou to všichni hajzlové“. Souhlasím s ním v tom, že příliš není z čeho si vybírat.

Pro orgány činné v trestním řízení prohlašuji, že tento příběh jsem si vymyslel a je to literární fikce, protože nemám náladu se s vámi dohodovat a nevěřím tomu, že hledáte spravedlivé řešení. Nejde totiž o to, potrestat řidiče, ale o to, aby pochopil, že platit daně je správné. Aby se k tomu sám rozhodl, nikoliv kvůli hrozbě trestu, ale proto, že to tak má být.

Možná, že kdyby lidé poctivě platili daně, byli by ochotnější vzít vidle a vysvětlit politikům, jaké zákony si přejí a jaká je pro ně snesitelná míra úřednické buzerace.

Podobné téma … Úředníci – úžerníci

12 komentářů u „Daňové a účtenkové dilema

  1. VíTeK

    Schválně, jestli někdo objeví „čisté“ řešení, které uspokojí rozum i cit a nebude druhým brát svobodnou možnost volby … 🙂

  2. Tomáš

    > Takhle jsem ho připravil o svobodnou možnost volby.

    Svobodnou možnost volby neodvést daň? Tu možnost má pořád, jen se mu jedna z možností (nevystavení dokladu) zavřela.

    > o to, aby pochopil, že platit daně je správné

    Pro mě je "aby pochopil, že platit daně je správné" vnucování vlastního názoru druhým což je něco na čem pracuji abych dělal co nejméně je to možné.

    Podle mě (daně platím) je správné daně platit zrovna jako je neplatit. Je to záležitost osobní volby, svědomí a vlastních přesvědčení.

    Pokud se na neplacení daní podíváme z duchovního pohledu, očima těch kteří věří na karmu a boží mlýny: člověk neplatící daně, to později splatí i s úroky, a to může být pro stát vlastně výhodnější.

    Očima ekonoma: v době krize státy často stimulují ekonomiku daňovými odpustky. Proč to dělají? Ty peníze legálně nezaplacené na daních stimulují ekonomiku, zvýší HDP, sníží nezaměstnanost, prostě vpustí se tím více krve do žil ekonomiky a v konečném součtu stát věří že na tom vydělá.

    Zde máme podobnou situaci, jen je ta ekonomika stimulovaná penězi z nelegálně nezaplacených daní. Ty peníze co se neodvedou na daních, se neztratí, ale většinou se protočí a to několikanásobně koly ekonomiky a tudíž tyto nezdaněné peníze projdou několikanásobným zdaněním a možná i ušetří peníze na sociální dávky – podporu nezaměstnaným, atd. prostě stejně jako u regulérního snížení daní. Končím velmi spornou hypotézou, jen tak z legrace: neodvádění daní stimuluje ekonomiku a zvyšuje celkovou částku vybranou na daních

    Další ekonomický pohled, stát je ve své podstatě jen přerozdělitelem peněz, a to velmi neefektivním. Občan který obral stát na daních, dokáže tyto navíc získané zdroje alokovat mnohem efektivněji než stát, a dále se už dostáváme k předchozímu odstavci.

    Pohled hospodský: je jedno jestli tu částku zcizí občan krácením daně, nebo úředník při přerozdělování. Občan ji stejně použije na úplatek tomu úředníkovi, takže v konečném součtu úředník o nic nepřišel a nic se nezměnilo a všichni jsme na tom pořád stejně dobře.

    1. VíTeK

      Pestrá úvaha :-), nejvíc se mi líbí to, že občan peníze alokuje efektivněji než stát a proto je lepší je státu nedat. Jenže to je problém rozbujelosti státu. Kdyby stát plnil základní funkce (armáda, policie, soudy), tak jsou peníze umístěny celkem efektivně.

      Základní otázka je, zda je správné státu platit (spravedlivé) daně. Je to platba za služby, tak ano.

      Druhá otázka je ta, nakolik jsou lidské nespravedlivé zákony v souladu s Vyšší Spravedlivostí. Neboli nakolik porušováním těch lidských člověk porušuje i ty Vyšší. Ve stejné míře si ponese následky.

      A třetí otázka je, jestli Vyšší Spravedlivost bdí i nad lidskými zákony. (Proč by to dělala? Třeba proto, že je dovolila.)

      Odpověděl jsem si v duchu 🙂

      1. Tomáš

        > Jenže to je problém rozbujelosti státu. Kdyby stát plnil základní

        > funkce (armáda, policie, soudy), tak jsou peníze umístěny celkem

        > efektivně.

        Optimismus: až se společnost posune o pár kroků dále a výše, vše se posune – zlepší se umísťování prostředků, sníží korupce, zvýší se ochota lidí platit daně, jde to ruku v ruce.

        Ale protože je přebujelá administrativa a korupce, je tím nižší i ochota platit daně, neříkám že jedno je důsledek druhého, spíš že společnost je celkově naladěná na nějakou takovou notu.

        > Základní otázka je, zda je správné státu platit (spravedlivé)

        > daně. Je to platba za služby, tak ano.

        Pokud zaplatím za služby soukromníkovi a on mi neodvede služby ve sjednané lhůtě kvalitě a kvantitě, často může dojít ke snížení ceny služby (dohodou nebo na základě smlouvy).

        Pokud platím státu a nejsem spokojen s kvalitou jeho služeb, ať už se jedná o takovou kterou stát garantuje nebo takovou kterou já subjektivně očekávám, mám možnosti téměř nulové.

        Nemůžu předělat svou "smlouvu se státem" – vztah je daný a "povinný".

        Nemůžu uplatnit nárok na slevu za špatnou kvalitu kvantitu nebo nedodání služeb. Ke konkurenci (USA, Austrálie, Německo,…) jít můžu, pravda, ale to je spíš zbabělost.

        Můžu zvýšit svojí vibrační úroveň (být spravedlivý, a vůbec ůžasný, a nakazit tím všechny okolo) ale to je několikagenerační maraton.

        Můžu si třeba stěžovat, při volbách zvolit opět někoho jiného, ale nic z toho není přímé řešení ale oklika a to povětšinou značně neefektivní.

        Přímé řešení je jen to jako u vztahu se soukromým poskytovatelem služeb – zkrácení odměny za poskytnutou službu.

        > Druhá otázka je ta, nakolik jsou lidské nespravedlivé zákony v

        > souladu s Vyšší Spravedlivostí. Neboli nakolik porušováním těch

        > lidských člověk porušuje i ty Vyšší. Ve stejné míře si ponese

        > následky.

        To je výborná otázka. Osobní názor:

        Vyšší Spravedlnost funguje kvalitativně na úplně jiné (vyšší) rovině než právní systém. Velmi naivně si to představím jako že tam jde o základní zákony vesmíru, úroveň vibrací a energie.

        Právní systém je o omezování, příkazech, zákazech – řekl bych že velmi často v rozporu se zákony vesmíru.

        > A třetí otázka je, jestli Vyšší Spravedlivost bdí i nad lidskými

        > zákony. (Proč by to dělala? Třeba proto, že je dovolila.)

        Nebdí. A dovolilo je lidstvo samo svými vibracemi myšlenkami činy, Vyšší Spravedlnosti jsou (podle mě) lidské zákony šum a fuk.

        Pokud něco, bdí nad lidskými činy.

        Ano zákony jsou výsledky lidských činů, pokud někdo ve zlém úmyslu navrhl nebo schválil zákon, nebo ho tak vykonává, nebo vykonává platný zákon ačkoliv je v rozporu se "zákony vesmíru" a morálkou, …. to je sféra Vyšší Spravedlnosti.

        Ale jestli se lidé bičují biči jež si sami na sebe upletli, nebo jestli se tomu vyhýbají, je podle mě Vyšší Spravedlnosti jedno.

        Jedno to není "nižší spravedlnosti" tj. našemu podvědomí – tam záleží na přesvědčení. Člověk skálopevně přesvědčený že 30% daň je nespravedlivá a platící jen 20%, žádné následky neponese, ale člověk který platí v plné výši a jednou udělá drobný podvůdek ve výši třeba 1000 Kč, to může zaplatit draze (stresy, zdraví) pokud je podvědomě přesvědčen že konal nesprávně.

        1. VíTeK

          Tomáši, vy jste se nějak rozvibroval 🙂

          Lidsky jsem otázku daní řešil před několika lety

          https://www.deosum.com/Articles/19.aspx , pak jsem se seznámil s některými vyššími zákony a přestal jsem se vysilovat a kazit si náladu. Jen občas zapochybuju jako v článku a připomenu si některé pocity.

          Vzhůru do vyšších vibrací 🙂 🙂 🙂

  3. Ilona

    Dobrý den Vítku,

    tentokrát jste mě velmi pobavil :-)) vyjádřením, zda jste to s poctivostí nepřehnal. Dodnes mě nenapadlo, že lze přehánět poctivost.

    S pozdravem a přáním příjemného dne

    Ilona

    1. VíTeK

      Dobrý den, jsem rád, že jste se obveselila a dlouho mi trvalo, než jsem pochopil, proč vás to tak pobavilo. Ale ono je to jednoduché, jak píšete: „Dodnes mě nenapadlo, že lze přehánět poctivost.“ A co třeba čistotnost? Nebo pořádkumilovnost? Nebo pravdomluvnost? Nebo lásku? Je přehnaná láska ještě opravdovou Láskou?

      To si jenom tak povídám, nezkouším vás …

      Hezký den 🙂

  4. Radka

    Budiž ti útěchou, že volím vždy "dražší metodu" – pěkně s daňovým dokladem. Jinak bych si připadala jako spolupachatel při okrádání státu. A že kradou všichni? To je možné, já to nemám zapotřebí.

    1. VíTeK

      Radko, děkuju za zprávu, to rád slyším :-).

      Chceš po každém a vždy účtenku? I po kamarádovi nebo známém, který pro tebe něco udělá a řekne se za to pět set korun? Nebo zkoumáš, jestli se tím ten člověk živí?

      Vystavuješ vždy každému daňový doklad? I kamarádovi nebo známému? Pokud ti například (spravedlivě) vnutí za tvou službu dvě stě korun.

      Znáš někoho mnoho let a najednou po něm začneš chtít účtenky a on si začne myslet, že ho chceš vychovávat. Já vím, dá se to vysvětlit …

      Hezký den 🙂

      1. Radka

        Kamarád, který pro mně něco udělá, si nikdy neřekne o peníze, protože ani já poněm nikdy chtít peníze nebudu. Když v partě někdo potřebuje pomoci, tak to ohlásí a kdo můžeme, tak pomůžeme, bez ohledu na denní či noční dobu, bez ohledu na své nepohodlí. Jediné peníze, které mezi námi běhají, jsou tak maximálně za prodej auta, bytového zařízení a pod., za což účtenky nevybíráme ani nevypisujeme.

        Jiná situace je, když se dotyčný živí něčím, co potřebujeme. Tam účtenky a daňové doklady běhají vždy, stejně jako s cizími lidmi. Nikdy jsme to nedělali jinak.

Napsat komentář: VíTeK Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *