Ještě teď se třesu, když si připomenu ten okamžik, kdy jsem při přehazování kompostu odkryl klubko zmijí. Syčely, vyskakovaly a plivaly na mě jed! Jen tak tak jsem se stihl zachránit skokem do dětského nafukovacího bazénku. Tam na mě nemůžou.
Dělám si legraci, nebylo to klubko zmijí ale stočený slepýš. (Na obrázku není slepýš ale užovka.) Na rozdíl od zmijí, slepýše beru do ruky a hrajeme si spolu. Nejčastěji na slepou bábu. Slepýšové jsou moji kamarádi a máme se rádi.
Slepýše jsem dal na bezpečné místo a hráběmi zvolna odhrnoval kompost, jestli tam není ještě nějaký.
A pak se to stalo! Něco, co si budu do smrti pamatovat (a vy taky :-). Ještě teď to mám před očima. Masakr.
Vidím slepýše, má useknutý ocas a ten ocas se mrská opodál.
Panebože, já jsem ho zmrzačil!
Já mu usekl ocas hráběmi. Co jsem to provedl?!
V noci se mi zdají děsivé sny, ve kterých mi hadi usekávají končetiny a ty končetiny se mrskají a vztyčují na mne ukazováky. Ty, ty, ty … ty to budeš platiti.
Dělám si trochu legraci, aby to bylo čtivější, ale vážně mě mrzí, že jsem toho hada zmrzačil. Říkám si, jestli vůbec to přehazování kompostu stálo za to. Zničil jsem domov několika hadům, kteří se tam měli jako v ráji. Na dně kompostu byla vrstva větví a tam měli své hnízdo. Kdybyste viděli, kolik žížal v tom kompostu žilo, slintali byste. Slepýšovi stačilo otevřít pusu a do té mu spadla žížala jako pečený holub. A protože to bylo v kompostu, měli tam i teplo. Ti si uměli vybrat. A teď přijdu já s vidlemi. To je jako by vám někdo zboural dům buldozerem a hnal by vás mačetou.
Ráno moudřejší večera. Jak se tak v noci mrskám a uskakuji před rozzuřenými hady, napadlo mě, jestli hadi nedělají něco jako že v nebezpečí odhazují ocas.
A taky že ano.
Říká se tomu autotomie, schopnost odhodit například ocas, který sebou mrská a tím odláká protivníka.
Tak takhle to bylo. Já mu ocas neusekl, on ho po mě hodil! Ufff, to se mi ulevilo. Dobře to dopadne, ocas mu zase doroste.
Potkávám na zahradě dva druhy slepýšů. Jedni mají dlouhý úzký ocas a druzí mají tupý. To jsou ti, kteří ho odhodili nebo o něj skutečně přišli.
Nepíšu tento článek jenom tak. Regenerace useknutých končetin a nesmrtelnost těla je moje oblíbené téma. Tento kompostový zážitek mohu zcela obrátit a vytěžit z něj povznášející pocity. Nikoliv, že jsem zmrzačil hada, ale že Maestro Stvořitel mne poctil návštěvou hada.
Vybral jednoho ze svých hadů, aby mi připomněl, že živé organismy mají schopnost obnovy ztracených částí těla anebo poškozených orgánů.
Vybavuji si knížku Poselství od protinožců, kde si jeden domorodec zlomil nohu a trčela mu z ní kost. Ostatní ho za pomoci zpěvu a hlazení uzdravili, tak, že druhý den mohl tančit. Tomu říkám medicína.
Klasická medicína je slepá větev bádání a taky dobrý byznys. Každý slepýš umí to, o co se badatelé zatím jen pokoušejí. Obnovu části těla. Badatelé jsou ve stádiu transplantací. Jsou rádi, když orgán jednoho tvora dokáže přežít v těle druhého tvora anebo přišitá končetina dokáže přežít. Za to jim patří dík, ale většinou zapomínají na to nejdůležitější. Na psychiku. Na program, který řídí zdraví. Na program, který zahrnuje i schopnost regenerace.
Stejně jako hadovi dokáže narůst ocas a mlokovi noha, pokud si člověk udělá pořádek v myšlenkách a pocitech, dokáže se dostat z jakékoliv nemoci, i z rakoviny AIDS nebo leukémie. I lidé mají schopnost obnovy orgánů a končetin, pokud si ji sami nezakážou. Pokud neuvěří, že je to nemožné.
Kdo z vás věří tomu, že by člověku mohl dorůst uříznutý prst i s nehtem? A kdo z vás to považuje za nesmysl? Můžete se zúčastnit ankety.
Poselství od protinožců a medicína budoucnosti
Za dveřmi stojí medicína budoucnosti. Medicína, kterou jako samozřejmost používá malý kmen protinožců a která je založená na psychice a pochopení toho, co se děje uvnitř.
Časem se ukáže, že “nevyléčitelné” nemoci jsou jenom pohádková strašidla.
O zdraví a nemocech si můžete přečíst článek Teorie zdraví a nemoci anebo pro vás mám legrační článek Pračkové psycho.
Ahoj Vítku,Maestro Stvořitel(a s ním i ty miliardy na střeše)vám chce říci,že to,po čem tu toužíte,už tu dávno je.Takže ne nová medicína,
ale stará(velmi stará).
Spíše jsem se vás chtěla Vítku zeptat:co vás tak fascinuje
na nesmrtelnosti těla,když smrt neexistuje?Smrt je jen přeměna.
Nemoci,zlomeniny…beru jako rozmluvu s Maestrem.
Nemoci..,to není trest,ale volant auta(těla),kterým točí Maestro.
Proč chcete mít nesmrtelné vězení,či nesmrtelné auto?
Už jste se Vítku srdcem zamyslel nad tím,z čeho máte vlastně strach?
PS:Já měla taky strach,třeba jestli se někdy setkám s dětmi,
nebo co s nimi bude,když tu nebudu.Teď už strach nemám a každou
nemoc vítám(u lékaře jsem byla před devíti lety,mám rakovinu,
bolesti malé,snížená funkce štítné žlázy,tam je to horší,pomáhá
mi Maestro).A také vím,že můj pohár se naplnil.Jen jsem si chtěla
vyzkoušet probudit ze spánku aspoň JEDNO SRDCE,no zjistila jsem
jen to,co mi bylo řečeno Maestrem(on přece jen zase vytáhne tu zatracenou
vařechu!).
Probouzíte-li srdce druhých, pak Váš pohár ještě zdaleka není naplněn. Maestro dovolí přesně tolik, kolik skutečně potřebujete. Jste odvážná a plná slunce.
Pavlíno,
Víte, co mne fascinuje na dlouhověkosti a nesmrtelnosti (těla)? To, že to nikdo nezkusil anebo nedokázal. I ti nejlepší odpadávají po nějakých 130 letech, většina lidí vydrží polovinu. Dlouhověkost a zdraví beru jako výzvu. Člověk nemusí čekat na smrt, aby se dostal do nebe. Ani pro něj nemusí být život utrpení. On si to nebe může přitáhnout sem na Zem. Chci posunout laťku toho, co člověk dokáže. Jenom tak pro radost, že to jde 🙂 Aby lidé přemýšleli. Někdo jiný třeba přijde s tím, jak se dá létat. A budeme létat na dovolenou bez letadel. Jenom tak s batohem na zádech. Nebude to ráj na Zemi? 🙂
Pavlíno,
Od té doby, co jste nám začala psát svoje poselství, jsem nechápal, proč to děláte. Proč na nás vyléváte tolik myšlenek a pocitů a proč opakovaně, proč nám na potkání stanovujete diagnózu a tváříte se, že všechno víte. Dnes jsem to pochopil. Ale povím vám to jenom když se zeptáte. Povím vám svůj názor na vaši rakovinu, pokud ji máte a na problémy se štítnou žlázou.
Toto pravidlo jsem si stanovil, abych lidi neobtěžoval svými postřehy a nevnucoval jim své diagnózy. Pokud to nechcete probírat veřejně, můžete se zeptat e-mailem.
Hezký den 🙂
Vítku vy jste nepochopil ale vůbec nic,škoda.Rakovina a štítná
žláza byla moje volba ještě před příchodem tu a také vím proč.
Proč bych se měla kvůli takové pitomosti trápit?:)
Chtěla jsem vám jen říct laskavým slovem,že šlapete slepou cestou
a ještě jste na to příliš hrdý.Jiný názor nesnesete a s kritikem
zametete.
Tyto stránky jsou pro lidi, kteří hledají a také hledají cestu z nemoci a nepovažují nemoc za pitomost …
Čímž si potvrdil předchozí příspěvek do puntíku… gratuluji
Ano, jsem hrdý na to, že používám kromě srdce i rozum … 🙂
Radko, souhlasíš s tím, že nemoc (rakovina) je pitomina?
(Já ne ani z hlediska lidského života ani z jakéhokoliv "vyššího". Jakákoliv nemoc má svůj smysl.)
Věříš tomu, že někdo si zvolí mít rakovinu?
(Já věřím tomu, že ji někdo dostane proto, že nezvládl nějaké věci, které si zvolil zvládnout a má ho to nasměrovat jiným směrem. Čili on ji nedostane proto, že si ji zvolil, ale proto, že se odchýlil od toho, co si zvolil.)
Ty víš moc dobře, jaký mám na to názor. Chceš to veřejně, máš to mít: Z pozice té, která jí má za sebou a zvládla jí bez asistence chemoterapie, ozařování a operace, klidně zopakuji, že rakovina je pitomina. Rovněž tvrdím, že rozumím tomu, že si někdo dobrovolně vybere rakovinu, jako svojí životní cestu (například pro to, že má jiné, důležitější úkoly).
Vím že se ti to hluboce příčí a nemám ti to za zlé, protože je mi jasné, že tohle zatím pochopit nedokážeš. A jelikož sem na web mají přístup ti, kteří rakovinu nepovažují za pitominu, je to poslední příspěvek, co sem dávám. Se zbytnělým egem, nemá smysl diskutovat.
ahoj Radko
já myslím,že byste měla zůstat
vždyť koho jiného se může dotknout zbytnělé ego než nějakého jiného ega?
a možná jsme tu proto,abychom se naučili svá ega mírnit a přátelsky komunikovat,byt mnohdy názory jsou různé
ted chcete odejít,když jsme si konečně začali vykat?
proto prosím,zůstaňte a podělte se s námi o zkušenosti,např s tou pitominou(vždyť taková pitomina může napadnout nás každého a jistě bychom se jí radši zasmáli než na ni zařvali)
jestliže si to nerozmyslíte,tak aspon přeji mnoho štěstí
petr
@
……………….
Představ si,že jdeš po chodníku a najednou se ti udělá špatně.Spadneš a roztrháš si kalhoty na koleně a narazíš klobouk.
Přijede sanitka a odveze tě do krejčovství.Tam zaštupujou kalhoty a zrentgenujou klobouk.
Máte šaty na svůj věk celkem v pořádku,nic vážného jsme nezjistili,jen podšívka je v horším stavu,budete k nám muset ještě přijít.A choďte prosím pravidelně na preventivní kontroly knoflíků.Tady máte nějaké nitě,pravidelně je používejte.To víte:V zdravých šatech,zdravý duch.A na závěr zkušený krejčí povídá:Já vím,že některé alternativní směry říkají,že zdraví záleží na něčem jiném…prý na jakémsi člověku,ale já vám povím,opravoval jsem už tolik šatů a člověka jsem ještě neviděl.Tak nashle.
@
……………………
Tomuhle tleskám 🙂
Vtipné, stručné a výstižné podobenství
🙂
ahoj,dík,bylo mi ctí to sem dát
@
…………..
To je tak dobré, že bych si koupil licenci na šíření tohoto příběhu 🙂
Nebo ho předělám a udělám z něj příběh, jak přijede chlapík do autoservisu s pokaženým motorem (nebo bez benzínu v nádrži) a oni mu auto začnou lakovat … 🙂 Plus ustřihnutá kontrolka oleje, aby neobtěžovala svým svícením.
ahoj Vítku
jsem potěšen a prodávám ti licenční práva k šíření i upravování příspěvku za jedno pivo,které spolu vypijem,až se uvidíme
jen pro tebe jsem ještě doplnil:
Někdy je stav šatstva v tak dezolátním stavu,že ani v dobrém krejčovství už oděv nelze zachránit
ano,oni umí rukáv přišít,ale aby vyrostl nový rukáv,to se ještě nevidělo
přestože krejčí jsou povinni udržovat oblek co nejdéle,v určitém smutném okamžiku se šaty rozpadnou,záplata nezáplata,a jdou ke kremaci
člověk stojí opodál,celý udivený,nahý-nikdo ho nevidí,vždyť nemá šaty!
věřím,že takový naháč může dostat nový,trochu menší,růžovoučký obleček a stát se zase platným členem společnosti
ale věřím také,že je země naháčů,svobodných a bez šatů nebo jen s lehkým energetickým přehozem,a ano,tam bych se chtěl dostat.
@
…………………………
Pokud bychom to pivo vyměnili za buřta, nebo zmrzlinu, tak věřím, že se dohodneme …
Nejen růžovoučký obleček (ty žluťoučký žabáčku), slyšel jsem o lidech, kteří oblečení nelátají, ale nechávají si narůst nové. K těm bych se chtěl dostat. Člověk může část oděvu kdykoliv odhodit (Slyšel jsi o tom hadovi, co odhazuje ocas?) a ne bezmocně sledovat, jak se mu rozpadá …
🙂
dohodnuto,ty mně pivo a já tobě buřta
co s oblekem?
jedna možnost je ta,kterou navrhuješ ty,stát se mistrem svého obleku,nechávat si ho narůstat,udržovat ho stále čistý a svěží
pokusím se k této metodě najít citát z promluv:
1-"Je ale nutné, abychom se stali fyzicky nesmrtelní? Máme si takový cíl před sebou stavět? Třeba buddhismus nás učí o pomíjivosti…
Kdo neovládl svojí myslí něco tak jednoduchého, jako je program TĚLO, neovládl a nepochopil nijak významně především svoji mysl. Spoléhat se pouze na „autopilota“, na nějaký cizí program, který v podstatě ZA NÁS dělá těla a inkarnuje nás do nich – to není ani zvlášť rozumné, ani bezpečné…"
2-"Máme schopnost ovládnout svojí myslí tělo tak, že přestane stárnout?
Jistě a nejen to. Můžete svojí myslí tělo libovolně tvarovat! Během minut i sekund lze takto dosáhnout např. úplné změny vašeho pohlaví, nebo barvy vaší kůže, vlasů a očí. Tělo je jako teplý vosk, je li rozehřáto aktivizovanou silou tvůrčí mysli…"
obě ukázky hovoří jasně:za tělo zodpovídá Mysl(zde bych chtěl upřesnit,že ne naše lidská mysl-ta jen trochu,ale Mysl nadkosmická,naše Vyšší já,Podstata
když se dorozumíme s Touto,je vše možné
slyšel jsem,že v horách číny a tibetu,žijí lidé mnoho set let,samozřejmě to nedávají do novin
@
…………………
Pokud ty mě buřta a já tobě pivo, tak se nám někam vytratila ta licence. Napsal jsem to nepřesně, myslel jsem buřta místo tvého piva 🙂
Nerad bych byl svědkem toho, jak se někoho zmocňuje démon a zatemňuje mu mysl mým přičiněním.
O těch mniších jsem četl v knize, románu, nějak se to jmenovalo, byl to podle mne nesmysl, oni totiž rychle zestárli, jakmile opustili jisté území. A také pojídali jakousi bylinu, což je vyloženě materialistický přístup.
Čímž neříkám, že mnichové z vedlejšího údolí na to nemohou jít jinak.
Děkuji vám pánové za hozenou rukavici.Právě jste tu všem předvedli
co je to CHUDOBA SRDCE a SEBELÍTOST v praxi.Tzv.novodobá inkvizice.
–
Víte,že jste tu už inkvizicí byli a moje tělo upálili?
Chtěli jste ponížit a SRDCEM UBLÍŽILI?!
Cestu slepců a v hluchotě vám Otec zvolil,neb oba píšete
ale o čem,sami srdcem nerozumíte.
Až tu je Vítku,Petře moje rozuzlení,co příčinou bylo mého trápení!
Bolest srdce nesmírná!Už víte,kdo je ta hyena?
A proč je tu i MÉ JÁ?Pět klíčů jsem vám přinesla!
Pět klíčů od DOMOVA pro všechny srdíčka:
-CHUDOBA SRDCE JE ZLO! (A "NE"CHUDOBA PENĚZ!)
-ZLO DĚLÁ ZLO!
-ZLO UMÍ UBLÍŽIT!
-NO OPRAVDU UMÍ UBLÍŽIT SRDCE!
-SEBELÍTOST JE NEJVĚTŠÍ ZLO!
_
Vy dva to neberte jako nabídku.Tím si teď projdete s Otcem!
Pohádku,Petře,"O zlomeném srdíčku "jsem už napsala.Je pro děti a
je v ní celá pravda.
Až vás oba sblížili moje "poznámky",potom je můj úkol na těchto
stránkách hotov a JÁ jdu dál,ještě další pravdu napsat mám.
Radce a Věrce děkuji:Bylo mi ctí!
PS:To,co mé srdce ukrývá,nikdo nespálí!Až přijde váš čas,přijdu
vás s Otcem přivítat.Toť VŠE!
Vaše věčně milující …..!
ok,beru buřta,jsem z havířova,kdyby ses ocitl tady někde,např v ostravě,zak toho buřta zrealizujem
přeju krásné časy změn a hodně štěstí
@
………………
Děkuji takřka za pozvání … do Havířova to mám od Prahy cca 350 km. Měj se … 🙂
Určitě si nevyléčím HIV infekci pozitivními myšlenkami 🙂
To máte pravdu!:)
ahoj Cukříku(nebo jsi Škrob?)
nevyléčíš si nemoc pozitivními myšlenkami,ani to tady po tobě nikdo nechce
ale ty nemůžeš zase chtít po druhých,aby to nedělali,jen proto,že tomu ty nevěříš
@
……………..
Uvedu to na pravou míru … nejde o pozitivní myšlení ale o to, že člověk dohledá, pochopí a napraví to, kvůli čemu přišel o prst nebo proč vykazuje HIV.
Tedy pokud nevěří tomu, že se jedná o "nešťastnou náhodu", ale že tato událost má nějaký hlubší smysl, stejně jako ho má lidský život.
Podle mě má 🙂
Chápu. I tak ale uvěřím, až uvidím reálné výsledky 🙂
je krásná kniha a věřím,že věci které jsou v ní napsány se mohou stát. Autorka jistě čerpala z hlubin duše,kde se ukrývají všelijaká tajemství. Ale ta kniha je FIKCE,sama autorka se k tomu přiznala,že si vše vymyslela.Nicméně jsem měl při čtení té knihy pocit,že něco ve mně,něco silnějšího než já, říká ANO.
Věřil bych i tomu, že autorka chtěla zmást stopy a mít klid, tak to později označila za literární fikci. Každopádně hezké čtení … 🙂