Potravinová soběstačnost (domácí potravinová krize) 2011

topinambury

Přemýšleli jste někdy o tom, jak moc jste závislí na potravinách, které kupujete?

Nechci malovat čerta na zeď, že se zhroutí civilizace a člověk nebude mít nic kromě toho, co si vypěstuje (rostliny), vychová (zvířata) a vymění. Spíš mi připadá nepřirozené všechno jídlo kupovat. A všechno to kupované jídlo dovážet odněkud z Tramtárie. Člověk je fyzicky podobný zvířeti. Neměl by se tedy jednoduše napást anebo něco ulovit a nedělat kolem “žrádla” takový humbuk?

Víte, že voňavé a teplé pečivo, které si koupíte v Lidlu upekli například v Polsku, zmrazili ho a ve vašem Lidlu ho jenom rozpekli? Myslíte si, že jste si koupili něco čerstvého a tím i zdravého a ono je to pečené nadvakrát, mražené a kdoví kdy vyrobené. A že by bylo dvakrát ekologické to mrazit, skladovat a vozit z jiného státu se také říct nedá.

Jestli chcete zachránit planetu a sebe, tak jezte to, co vypěstujete u vás na zahradě a upečete u vás v kuchyni.

Takhle to vidím já. A také proto jsem se odstěhoval z Prahy na vesnici a pokouším se toho pěstovat čím dál tím víc.

Zatím je toho žalostně málo.

Nejvíc bylo letos jablek, těch mohlo být několik desítek kg. Jablůňka Melodie za přibližně sto korun je jedna z nejlepších investicí, co jsem kdy udělal.
Hroznového vína bylo také několik kg.
Brambor byl kýbl, cca 10 kg, ale menší kýbl jsem jich na jaře zasadil.
Topinambur (na obrázku) cca 10 kg, vyrostly bez pomoci, snad se z nich dá něco uklohnit.
Černé ředkve asi 10 kusů, cca 2 kg, to je největší letošní úspěch.
Nějaký rybíz, kanadské borůvky, tři malé dýně Hokkaidó, několik lusků hrachu.

Z okurek, rajčat, kukuřic a jiných pokusů nebylo nic. Něco zmrzlo, něco shnilo.

Stručně řečeno, co jsem zasel a jak jsem se tomu věnoval, podle toho jsem sklidil.

Kromě několika pavouků, kteří mi vlezli v noci do pusy a několika červů z jablek, jsem nesnědl žádné maso z vlastní produkce.

Když to všechno sečtu a podělím počtem členů rodiny, vyjde mi, že z vlastní produkce jsem získal odhadem 10 kg potravin.

Podle různých internetových zdrojů spotřebuje člověk za rok průměrně, přibližně a zaobleně:

masa 80 kg
ryb 6 kg
vajec 240 kusů
tuků živočišných 9 kg
tuků rostlinných 17 kg
másla 4 kg
mléka a mléčných výrobků 250 kg (mléka 60 kg)
cukru 39 kg
obilnin 130 kg
brambor 70 kg
ovoce 80 kg
zeleniny 80 kg
luštěnin 2 kg
(piva 150 litrů)
(cigaret 2000 kusů)

Když to všechno sečtu (pivo nepočítám), tak mi vychází, že (český) člověk každý den sní 2,1 kg základních potravin, za rok 770 kg.

Pokud to porovnám s mými vypěstovanými 10ti kg potravin, jsem potravinově soběstačný z 1,3 procenta a to prakticky jen díky bramborám, jablkům a topinamburám.

Kdyby se zhroutila civilizace, těžko bych přežíval a to i kdybych si došel do lesa na žaludy a na bukvice. Nebo bych na to mohl jít psychicky a pokusit se přežít pouze o vodě a o vzduchu.

Abych zvýšil potravinovou soběstačnost a potěšení z vlastní produkce, pořídil jsem si traktůrek Terra Vari a na příští rok připravil malé políčko. Jsem zvědavý, kolikrát se mi podaří zvýšit produkci. Mohl bych to dotáhnout na pořádný pytel brambor, pár desítek kukuřic a nějaké fazole u plotu. Mám zasazené ořechy a jedlé kaštany, zatím neplodí. Sním o pěstování (no dobře, tak chovu) králíků …

Co se týká energetické soběstačnosti nebo spíš nesoběstačnosti, jsem na tom podobně. Těch několik větviček, co za rok uříznu na zahradě, by mi pomohlo uvařit jeden oběd.

Jak jste na tom s potravinovou a energetickou soběstačností vy?

Podnikatelé (i začínající), točíte video? Je to skvělý způsob, jak o sobě dát vědět. Minikurz natáčení podnikatelského videa zdarma

52 komentářů u „Potravinová soběstačnost (domácí potravinová krize) 2011

  1. KROKODYL

    Tak ja nevypestoval nic, ziji ve meste a dum zatim rekonstruuji, snad se budeme do nej stehovat o vikendu. A energeticka? Zajimave, od te doby co mam kamna na tuha poaliva, stal se ze mne clovek, co kouka porad kde lezi nejaka vetev, vyhozene prkno. Takze kdyz jsem jel s vozykem tak jsem vymetanim skarp privezl plny vozik dreva. Typuji ze vystaci na dva vecery. Hledam ted moznost jak si drevo nekde legalne porazit a dovezt domu.

    1. VíTeK

      Já pořád ještě příležitostně topím dřívím, co zbylo ze stavby a z demolice a těším se, až to spálím a dům krásně obložím naštípaným dřívím jako v pohádce …

      Pokud by bylo nejhůř, tak začneme hloubit nory (zemljanky) pod svými domy a vydáme se vstříc teplu matičky Země.

      1. Ing. Pavel Sýkora

        Terra, Vari, kolik máte Arů ? Mě se víc líbí Akvaponie a hydroponie. Méně práce, vyšší výnosy. Máme ale stejné názory na potravinovou a energetickou soběstačnost. Přeji hezkou sobotu.

      1. kVítek

        Pane inženýre, vy nám tady spamujete … o Vánocích, tak to neuvidíte zlaté prasátko.

        (Spam je komentář, který sám o sobě nic nepřináší a láká čtenáře na jiné stránky.)

        A ještě tu lákáte lidi na zavádějící informace. Topení (z tepelného čerpadla) není zadarmo. Elektřina (ze solárního panelu) není zadarmo. Maso a zelenina (z akvaponického skleníku) není zadarmo.

        Přesto se mi líbí obor, kterému se věnujete. Přeju vám, ať se vám daří …

        1. Sykora

          Dobry den, mne se prave taky libi Vas clanek. libi se mi fakta o spotrebe potravin. Clanku mam na internetu stovky, na ruznych portalech, muzu pooužít Vaše fakta ?

          S tou soběstačností to myslím Vázně.Prave doděláváme pasivni dům do Brna. Navyseni investice bude do 100 000 Kc, dotace je 585 000,- Kc. Nu a nyní k tomu topeni zadarmo, ale je to popsano v mem clanku. Voda – zadarmo – vlastní cisticka a studna. Elektrina zadarmo – Fotovoltaika, nebo Gred Free systém. Topeni zadarmo ? Mate – li pasivni dům, utahne vam topení teepelne cerpadlo s vykonem 3 – č kW, topnym faktorem 7. No, a to v pohodě, ten kompresorek utáhnete 4 – 5 fotovoltaickými panýlky.

          Preju dosazeni vysoke miry sobšstačnosti do roku 2014. Ing. Sýkora

          PS Takovy dům stavi i muj znamy v lidečku. Svepomoci, s dotaci. A Akvaponii – zelenina a ryby téměř zdarma.

          1. Sykora

            My navrhujeme Pasivni domy, jako projektanti. A energetičtí auditoři. Co říkáte na napad, jak vypěstovat 2000 rajčat na 1 m čtverečním ? Jednoduche, proklik tedy raději davat nebudu.

            Loni jsem to videl, letos bych si to chtěl udelat.

          2. kVítek

            Dobrý den, prosím, vyvrtal byste mi studnu zadarmo? Dále prosím o jedno čerpadlo zadarmo a ještě elektřinu na čerpání vody zadarmo. Prosím, ještě mi zadarmo vyřiďte povolení, ať se nemusím o nic starat. Pak uvěřím pohádkám o vodě zadarmo :-).

            Kolik jste viděl na vlastní oči TČ s faktorem 7? Kolik jste jich dodal svým zákazníkům? Prosím uveďte dvě čísla.

            Děkuji …

            1. Ing. Pavel Sýkora

              http://www.studnyavrty.cz/tepelne-cerpadlo-zadarmo.html

              Objekt školy v přírodě v TATRÁCH dříve protopil 800 000,- SK v koksu + obsluha kotelny. Na podzim 2004 jsme tam nainstalovali tepelné čerpadlo 125 kW. Protože škola – státní organizace si nemůže vzít leasing, dohodli jsme splátkový prodej. Škola neinvestovala ani 1 Sk, platí nám úsporami za teplo. Tepelné čerpadlo bude mít zaplaceno za 3,4 roky. Roční otop tepelným čerpadlem – do 70 000,- SK (cca 60 000 kwh elektrické energie). Je zde vysoký topný faktor 5. Budova je nezateplená, okna starší dřevěná, otopný systém plechové radiátory. Ani v největších mrazech nebylo nutno zapínat jiný zdroj tepla, než tepelné čerpadlo. Ve škole je příjemně, všude teplo.

            2. Ing. Pavel Sýkora

              http://www.jakbydlet.cz/clanek/512_vytapeni-domu-muze-mit-spotrebu-jen-jako-rychlovarna-konvice.aspx

              ale jsou jich u nás v ČR stovky.

              pičková technika

              tepelné čerpadlo usporné.jpgTepelná čerpadla Helia vždy představovala špičku technologie. Je to první evropský výrobce, který použil Scroll kompresory v tepelných čerpadlech. Rakouská firma má vlastní vývojové centrum, výsledky jejich práce jsou vidět na výrobcích. V Rakousku je v provozu více než 200 000 tepelných čerpadel. Vhodně dimenzovaných a optimalizovaných pro středoevropské podmínky.

              Již před 8 lety, na systému voda voda, díky EEV (elektronicky řízený expanzní ventil), dosahovala topného faktoru až 7,3. Doloženo státní zkušebnou Arsenal Vídeň.

              Díky špičkovým parametrům stovky těchto tepelných čerpadel topí i v ČR

              Dnes se EEV stává standardem i u ostatních výrobců. Helia však nespí. Pokrok nelze zastavit. Pro…..

  2. Jana

    Ahoj Vítku,

    ráda pročítám Tvé internetové stránky. Také se snažím něco vypěstovat, ale spíše je to pro radost a hodně se tím učím. Nedávno jsem našla moc pěkné stránky o permakultuře a rodových statcích: http://www.ekozahrady.com. Zkus se na ně podívat, ale možná, že už je znáš…

    1. VíTeK

      Ahoj Jano, těší mne, že to ráda čteš …

      Stránky http://www.ekozahrady.com (a jim podobné) jsem už objevil a svého času jimi byl nadšený. S odstupem času to beru střízlivěji a spíš mi přijde, že ta permakultura je o pořádání kurzů a blouznění o rodových statcích než aby někdo něco vypěstoval a byl soběstačný a žil na statku. Beru to jako inspiraci, něco málo jsem zkusil …

      Děkuji za odkaz.

      Ať se ti daří pěstovat … 🙂

      1. Ann

        Náhodou jsem narazila na tvé/vaše psaní 🙂 ano, i mě přijde permakultura a … spíše pro snění … sama se pokouším, co to jde, dostat "ze země" co nejvíce plodin. Zvířátka jsou taky v plánu, ale na soběstačné uživaní to nebude nikdy. Jdu si za svým málem pomalu a realisticky i vám všem ostatním přeju co nejpozitivnější uspěchy Ann

        1. kVítek

          Milá Ann, to není náhoda, ale myšlenky, které tě/vás sem přivedly …

          Nemusí pršet, stačí, když kape. Každá vypěstovaná rostlina se počítá. Přeju hodně úspěchů :-).

  3. petr

    ahoj

    lidské tělo má spoustu potřeb a my 90% svého času,námahy a invence věnujeme jejich uspokojování,v podstatě je jedno,žiju-li jako aborodžinec a celý den zháním kořínky a zajíce,nebo celý den pracuji abych měl na rohlíky ze supermarketu…

    jsem závislý na uspokojování potřeb

    umřít mohu tak či tak,bud se neurodí kořínky nebo zavřou supermarket

    kdyby mě to tedy zaujalo,šel bych asi cestou omezování potřeb

    např jídlo-už se pořádají kurzy breathariánství(za pravopis neručím)

    tj živení se energií

    otužování zmenší potřebu tepla

    atd

    má filosofie je ale jiná:vím,že nejsem pouze tělo(a mám to i prakticky vyzkoušené),proto ze ztráty těla nemám strach a je mi v podstatě jedno,jak dlouho tady budu

    @

    …………..

    1. VíTeK

      Ahoj Petře,

      Trapné je, jestli ten aboridžinec (za pravopis ručím 🙂 s kořínky je šťastnější než člověk s igelitkou u Lidlu. Pak by návrat do lesa nebyl jen fyzickou nutností v případě nouze, ale i psychickou …

      1. petr

        ahoj Vítku

        klepl jsi hřebík na hlavičku,pocit štěstí je důležitý,důležitější než jakým způsobem si hledám obživu

        a nezachrání mě ani moje metoda omezování potřeb,mohu být bez potřeb,ale neštastný!

        ty sázíš na život v přírodě

        já si nejsem jistý

        určitě by se našel i nějaký nasratý aborodžinec

        na druhé straně si myslím shodně s tebou že nespokojenců a neštastných je více u nás v civilizovaném světě

        já štastný jsem,přišel jsem k tomu jak slepý k houslím a díky za to

        protože ale nevím jak,nemohu to nikomu předat,bohužel

        už v bibli se přou dva apoštolové

        jeden říká,že štěstí přichází z konání spásných činů

        druhý říká že to je otázka Milosti

        já zastávám ten druhý pohled

        @

        …………….

        1. VíTeK

          Řekl bych, že se hádají zbytečně, štěstí přichází z konání spásných činů a je to otázka Milosti 🙂

          (I když se nabízí otázka, co je to spása a co je to milost.)

  4. Tomáš Konopáč

    Článek docela ujde co do zpracovaní a čtivosti jen snad možná v dnešní době bych to pěstováni trochu pojal jinak . Nejsme pralidi ani opice , aby jsme pěstovali věci postaru. Zamyslel bych se nad energii jako celku z něhož potrava pochází , snažil bych se třeba o vodní mlýn solární elektrárnu a v návaznosti na zdroje energie o pěstovaní plodin v 24 hodinovém režimu celoročně . Zahradka je fajn , njn jenže výtěžnost minimální. 🙂

    Co se podívat do Japonska jak tam pěstují v sklepech budov rýži s 5 až 7 úrodami do roka .

    1. VíTeK

      Tomáši, já pěstuji v souladu s přírodou :-).

      Pokud mluvíte o pěstování pod ultrafialovými lampami, zkoušel jste to? Znáte, kolik to spotřebuje elektřiny? Umíte si spočítat, na kolik vyjde kWh ze solární elektrárny? To by bylo hodně drahá úroda.

      Ohřívat si sluníčkem vodu, to ano.

      1. Tomas

        Jde o to jak účinnou zvolím technologii pro výrobu el. energie a jak naložím ze zbytkovým teplem například chemický rozklad plynu jeho elektro fůze má 80% účinnosti a to beztoho abych cokoli ztratil protože později stejně teplo odčerpám a mohu v zimě vytápět celou vesnici . Tosamé zpracování vody a a jejího průtoku dále pak uv lampy s minimálním poměrem klasického záření a elektronickým předřadníkem a v neposlední řadě reaktor na výrobu bioplynu v návaznosti na živočišnou výrobu . Chápu je to složité má to velké vstupy při vybudování , ale pokud se to zvládne tak to má velké výnosy a minimální další náklady. Pokud de o hraní na zahrádce nepovažuji to za smysluplnou činnost. a to proto že 1/ náklady na osev 2/ náklady na hnojiva 3/ ztracený čas při ošetřování a sklizni 4/ neefektivní skladování a namáhavé zpracování .

        1. VíTeK

          Ano, záleží na tom, jak získávám (a uchovávám) energii. Pokud bych ji získával pomocí solárního panelu s účinností 15 procent, tak spotřebuji cca 7 krát větší plochu než když budu pěstovat přímo na sluníčku. Ale jsou situace, kdy to může mít smysl anebo to jinak nepůjde. Každopádně děkuji za obohacení o další zajímavý směr úvah … 🙂

          1. Tomas

            1/ Ano sluneční panely jsou jedna z nejhorších forem pro získání el. energie v našich podmínkách.

            ( výroba a montáž panelů stojí tolik prostředků že trvá 5 let než se zaplatí a jejich energie v případě přímého připojení do sítě bez kompenzace grafikonu dodávky je na nic ).

            2/ Bio procesy a výroba bioplynu v návaznosti na spalování bioplynu formou plazmy (80% účinnost + ztrátové teplo na topení takže takřka 100% účinnost ) doporučuji prostudovat nové agregáty od fi, Panasonic.

            3/ Vůbec obecně si naše společnost zvykla pořád někam převážet odpady místo toho , aby je začala chápat jako surovinu k výrobě energií a potravin .

            4/ Za obrovských ztrát převážíme neuvěřitelná množství – objemy odpadů ať z domu t.j. popelnice tak do kanalizace fekálií místo toho ,aby docházelo k místnímu užití .

            5/ Tosamé potrava pokud například právě rýži vypěstujete v objektu a vtom samém objektu zpracujete jako potravinu včetně fekálií na bioplyn a hnojiva ušetříte veškerou dopravu a obalovací techniku včetně marží prodejců . Příkladů je víc nechci je uvádět všechny .

            Doufám že jsem alespoň vzdáleně řekl co vlastně je moderní přístup k zemědělství a energiím .:)

        2. Michal

          Je vidět že jste pořádně nehrábnul do země.

          My s ženou zvládneme vypěstovat základní věci jako mrkev,petržel,česnek,cibuli a hlavně brambory pro nás dva na celý rok a to nemluvím o ostatních výplodcích zahrady vlastního špenátu,veškerých bylin,okurek,rajčat,a mohl bych pokračovat do nekonečna

          a to děláme na zahradě po práci,ničím nevyvážíte vlastní nechemicky hnojené potraviny bez postřiku a nezatížené dovozem apod.co se týče nákladů na semena tak je to zanedbatelná částka v poměru ke sklizni.

          Hnojení je vlastním kvalitně vyzrálým hnojem od našich zvířátek,kůň ovce králíci apod.tedy zdarma,zalévání dešťovou vodou se samospádem,zdarma 🙂

          přeji všem mnoho úspěchú na zahrádkách

    2. karel stoch

      A zase jsme u toho…. potravinova krize prijde v bode kdy fosilni paliva vlivem zmensujicich se svetovych zasob zvysi svou cenu natolik ze nebude unosne pestovat dnesnimi energeticky narocnymi zpusoby (dnesni pomer vlozena energie v pomeru k ziskane energii v potravine je zhruba 1:10)a uz vubec ne za pomoci umeleho osvetleni ventilace zavlazovani hnojeni atd… o tom je cely tento pribeh potravinove ale ve sve podstate energeticke krize ktera nevyhnutelne prijde otazka je jen za jak dlouho… cely dnesni system zemedelske vyroby je zalozen na levnem zdroji energie, se zvysujici se cenou teto vstupni energie zacnou rust ceny potravin to se deje jiz dnes castecne kryto dotacemi eu se to zacina projevovat…nejsem zadny ekoligicky fanatik a snazim se videt veci realne ale toto vnimam jako vazny problem kteremu se venuje prekvapive malo pozornosti… jinak osobne mam zahradu pomerne velkou a sobestacny nejsem a asi nikdy ani nebudu ale v rozumne mire se pokusit alespon cast potravin opatrit z mistnich zdroju mi prijde rozumne…

      1. VíTeK

        Souhlasím :-).

        Ono se říká, že "žereme ropu", je tím myšleno, že hnojiva se vyrábějí z ropy a bez hnojiv nebudou výnosy (při tomto způsobu hospodaření). Také traktory na něco jezdí.

    1. VíTeK

      Dobrý den Jarmilo,

      Sice píšete, že nemáte výsledky, ale to, že jste se odstěhovali a máte zahradu, to je samo o sobě velký výsledek. Teď už budete jenom vylepšovat 🙂

      Stránky na mne dělají vstřícný dojem vzhledem i obsahově. Počkám si, jak se vám bude dařit se slepicemi :-).

      Hezké dny přeji …

      1. Jarmila Pálenská

        Ahoj Vítku,

        vážím si hrozně toho, že takový stránky vůbec děláš,přiznám se, že jsem necítila potřebu reagovat na ty tvý věci…přišly mi moc "diletantsky"

        mám toho hrozně moc "na srdci",ale nevím, zda mi budeš stačit….

        já vím, že jsi se nasral….

  5. Jarmila Pálenská

    Ahoj,z těch všech majlíků,snad Vítku?

    Můj muž je farář a tedˇ, vlastně včera,nám oznámili, že máme vypadnout,jo změny jsou změny.Tak mý záhony stejně nebude nikdo obdělávat,moje jabloně nikdo nezaleje. Ale víš,kamaráde,nemám pocit prohry,tedy ani vítězství.Mám pocit, že je zbytečný brát někomu půdu, když se o ni pak nemá zájem nikdo starat.Ale tak to je.A vě mě vítězí ten pocit, že začnu znova,i kdyby se "posrali"A taky pocit, že mám vedle sebe toho nejůzašnějšího chlapa, kterýho jsem si zvolila za otce svých dětí a pak neméně důležité, že jsou lidi jako ty.

    jarmila

  6. Káča

    Ahoj borče,

    jsi moje krevní skupina. Jdu ve tvých šlépějích s malým zpožděním. (Chalupu s pozemkem právě kupuju, sázet začnu až v březnu.) K těm potravinovým výpočtům jsem chtěla jen dodat, že tam chybí houby, jedlé plevele a plody přírody typu borůvky, brusinky, kdoule, bezinky… Za války, kdy lidi o svoje statky, zahrady a zvířata přišli se přežívalo právě na těchhle darech… My zoufalci – moderní bezzemci, se při testování technik přežití a soběstačnosti taky uchylujeme k bezpracným přírodním zdrojům. Můžu říct, že po roce pilování jsem schopná nasbírat o mrazivém lednovém víkendu klidně 1kg hub. A těším se na jaro až začnu ochutnávat kdejakou kytku. Zkus rozšířit svoje zásobování i tímhle směrem – třeba ty tabulky pak budou vypadat zase o trochu nadějněji. 🙂 Permakultuře ZDAR! Káča

    1. kVítek

      Ahoj Káčo,

      Dobrý nápad 🙂

      Borůvky (kanadské) mám, ostružiny taky, rakytník ještě nic nedává, muchovník je taky ještě maličký.

      Nezajdeme na houby? Stačilo by tak 10deka na vyzkoušení …

      1. Káča

        Zkus to hned. Jestli víš o nejbližším roští bezu, tak dobře prohlídni pařezy, ulomeniny a starý zlámaný bezový větve po zemi – najdeš Ucho jidášovo (za vlhka růžovo-hnědý uši, za sucha černý uschliny – sbíratelný v obou verzích). A když si uděláš procházku kolem potoka, na pařezech, pokácených kmenech i rostoucích stromech můžeš najít Hlívu ústřičnou (lékařský zázrak), Pařezník pozdní a Penízovku sametonohou. Na internetu nakoukáš design a po sběru necháš prověřit přes poradna@myko.cz – než se s houbou dokonale seznámíš. Na podzimní houby se chodí do lesa a kouká se po zemi. Na zimní se chodí kolem potoků a kouká se na kmeny a pařezy… Držím palce!

  7. josef

    sezajmem sem si precetl vase komentare i ja ikdys jsem zvesnice nikdy me pestovani rostlin nezajimalo pracova jsem v cizine jako mechanik a kdys jsem se vratil domu bylo 3 roky po revoluci tak me otec rekl ze si vzal spatky pole asi 7 ha nikdo jsme krome otce keremu bylo 76 roku a do 3 mesicu zemrel o zemedelstvi nic nevedeli.Takove reci o rostlinach nacpanymi umelimy hnojivy tomu jsme verily ale praxe nas vylecila,jsme tri bratri ani jeden ze zemedelstvi za tudobu hospodareni po sobotach a nedelich bez dotaci te nauci pocita a premyslet, hloupe reci o rostlinach prehnojenych umelimy hnojivy to davno neni pravda moc premyslis zda si dovolis koupit to nebo ono hnojivo abyse ti investicevratila bramborum staci jenom zakladni vyziva a voda a jinak nasi dedove davali do pudy vsechen hnuj od koni a od krav proto nedavali umela hnojiva ale podivejse jakou spotrebu ma ktera rostlina k svemu rustu potreba rajcatum a vetsine zeleniny staci trochu kompostu z listi a stonku rostlin a zalevat rozredenym slepicim trusem nejlepe dat trochu do sudu zalit vodou nechat skvasit a pak to trochu pridavat do zalivky obsahuje to dusik a fosfor to je zesileni rostliny a fosfor na kvet a co se tyce ohrevu domu vekolik roku tupim v ustrednim topenim odpad od cisteni horcice a nebo kukurici ta je zatim nejlepsi. Kdys ji prodas za tunu suche dostanes 1700as2300 a za tunu uhli zaplatis 2990 pri stejne vyhrevnosti musime pocitat,ze to neni humalni kdys je humalni chtit za uhli takove penize aje to statni bohatstvy jen se vytezi a rostliny kolik to da prace a vkladu za 2)3 ceny vykupu a jeste platit s toho dan,pocitejte a pestujte si svoji zdavou zeleninu boleji zada ale budetemit stoho radost a vite co jite preju hodne uspechu,

    1. kVítek

      Dobrý den, ahoj Josefe,

      Děkuji za příspěvek. Jelikož slepice mám v plánu, tak už se těším, jak budu hnojit slepičím trusem. V přírodě se nic neztratí a funguje to samo. Stačí se naučit to vnímat …

      Mějte se fajn, ať se vám daří 🙂

    2. Lemko

      Zdravím.

      Je s tím hodně práce, to určitě. Alespoň máš jistotu, že nepojdeš hlady. Zdědil jsem zahradu a hledám něco, cobych nasadil mezi ovocné stromy. Něco, co mi nesežerou srnky a coby šlo i dobře speněžit. Napadla mne jak kukuřice (na vaření), tak fazole – ty velké 3 centimetrové buncáky (trochu jích mám a mohu si je i sehnat), ale i třeba vinná réva (k nám na sever jedině červená). Zahrada je vlastně ostrov uprostřed lánů polí a luk. Dám si i poradit 🙂

  8. KROKODYLOVA

    Tak pročítám článek a příspěvky…jsme zdeformovaná civilizace, právě proto, že jsme CIVILIZACE. Děti se ve škole učí o kdejakém pisálkovi a mazalovi, mají vědět, kdy kdo koho zabil a proč. Potřebujeme to???

    Naši předci a jejich předci žili snad prostě, ale přirozeně…v zimě seděli ponejvíce doma a věnovali se pracem, které se doma dělat daly…tkaní, pletení košíků, draní peří a další a další…v létě nebo spíš na jaře vyrazili ven a obdělávali půdu. Prakticky celou tuto dobu byli venku, na vzduchu, pod širým nebem, co doma, když venku je tak krásně! Poslouchali svoje biorytmy…to průmyslová revoluce přinesla továrny a stroje a celoroční zaměstnání. Je proti přírodě vstávat i v zimě v mrazech ráno v 5 nebo ve 4 a přesouvat se někam, tam být celý den zavřený v budově a odpoledne po přesunu zase v jiné budově…hm, dere se mi na mysl J.J Rousseau a jeho: "Zpátky na stromy!" Tudy sice cesta nevede, nicméně lecos se změnit dá. Minimálně postoj 😀 Těžko říct, jestli se tahle situace dá nebo nedá měnit radikálně nebo alespoň zvolna přejít k jinému, humánnějšímu modelu…

    Ale to je pořád dokola, začít u sebe a zabezpečit se z vlastních zdrojů, pokud možno…asi by to šlo, po celé zemi (myslím naši republiku) je spousta neobdělaných polí 😀 myslím, že to není nutné, aby každý, opravdu každý měl všechno vypěstované a vydobyté vlastní rukou a potem, jde o přístup…nepodporovat nadnárodní korporace a podpořit regionální zemědělce a výrobce…

    Ještě je na tomto poli hodně co dohánět, osvěta nebo reklama nedostatečná a asi málo barevná? Pokaždý, když vidím nakupující s plnými vozáky instantních a konzervovaných sraček, chce se mi jim říct: lidi kupte si VOPRAVDICKÝ MASO A VOPRAVDICKOU ZELENINU! UVAŘTE SI, SAKRA, JÍDLO A NE TENHLE HUMUS! Jestli jsem se dotkla milovníků hummusu, tak se omlouvám 🙂 ale měla jsme na mysli nechutné přesolené obarvené cosi a ne arabskou pomazánku!!!

    Raději tenhle povzdech ukončím, to bych se rozčilovala do večera…jak je mnohde doporučováno, kupovat nebo získávat potraviny v co nejprostší formě a pak zpracovat doma. Tudy cesta může vést…bohužel, biopotraviny a zejména biozelenina a bioovoce je nekřesťansky drahé v porovnání se supermarketovými cenami…logicky…takže, kajíce se, doznávám…u mně sice převažuje prostá forma, ale zdroje zatím ty ne zcela optimální. 🙁

    1. kVítek

      Původně jsem to přečetl jako KROKODYLOVA MALÁ ÚVAHA a ona to píše paní Krokodýlová. Dobrý den 🙂

      Lidi si neuvědomují, že civilizace je zranitelná. Napadá mne, že je to nafouknutá mýdlová bublina.

      Jednak útěk do měst a úplná závislost na energiích a na koupených věcech.

      Jednak situace ČR, která se vzdává potravinové soběstačnosti. To pak budeme muset lézt někomu do zadku, aby nás zachránil (před problémy, které způsobil). Hlavně, že pěstujeme biopaliva.

      Pěstovat si všechno doma, to by bylo otroctví. Začal jsem tím, co roste samo a to jsou jablka. Pak ořechy, různé bobule, rybíz, ostružiny, kanadské borůvky. To mi ani nepřijde jako nějaká práce ale spíš radost. Kytky mě neberou vyjma lilií. Letos zkusím brambory a doufám i slepice. Žádná křeč …

      Ať se vám / nám daří … 🙂

      1. KROKODYLOVA

        Dobrý…krokodýlova úvaha…:)

        Naše civilizace… je spíš pidvilizace…když se nad tím člověk opravdu zamysl,í tak největší legrace je pozorovat politiky. Jak se snažej…ale ve většině případů jim jde o vlastní blaho, na občana kašlou. To je ale zbytečný plejtvání časem tohle rozebírat…je to jedno, KDO je u koryta…když nezačne každej jedinec u sebe, ani oni to nespasí.

        Mě těší, že lidi už se naučili aspoň něco, že pochopili, že příroda je mocná, ale bývá i nemocná, takže mám radost, když jsou plná kontejnery na recyklaci, mám radost, když si můžu koupit květináč, co se za pár let sám rozpadne, protože je vyrobený z biomateriálu…prostě mi některý věci nejsou ukradený.

        Ještě větší pecka je, že takhle uvažujou i mladý lidi, že jim na životě záleží a taky pro to jsou ochotni něco udělat. Prostě, bude líp!

        Tak dobrý večer a přeju úspěchy v pěstění…my jsme těžce na začátku, já, na rozdíl od vás, kytičky ráda mám, naše zahrada tedy jimi několika bude ozdobena, pěstovat budeme zatím bylinky a jahody, rybíz a angrešt, ale ode všeho spíš tak pro chuť. Vysadili jsme i jednu růži, několik tulipánů a narcisů,, pak moje milované krokusy…sázím intuitivně, pak budem ještě mulčovat, no čekají nás lecjaká povyražení 😀

        1. kVítek

          Politika, koryta, plejtvání časem, mladý lidi … paní Krokodýlová, my jsme ty "mladý lidi", od nás čeká svět, že uděláme revoluci. Ne od našich dětí … je to na nás, tak se nenechejme ukolébat.

            1. KROKODYL

              Možná přeložím do češtiny, jak to tak po sobě čtu: Já bych začal tím “kolébáním”. Ať je nás na ně víc! 😉

  9. Lalka

    Ahoj, máš parádní stránky.Se soběstačností začínám pomalu (permaweb.cz). Zatím pár let pěstuju zeleninu, chovám ušáky, peču si chleba, ale stálá závislost na energiích, hlavně elektřině mi hýbe žlučí (ach ten internet ;-))

    Vždy mě potěší, že se najde někdo, kdo chce jít podobným směrem 🙂

    Držím palce ať vydržíš a nenecháš se odradit neúspěchy, protože jak jistě víš, ty k tomu holt patří.

    Přeji hodně štěstí a zdraví v roce 2013!

    1. kVítek

      Ahoj, děkuji za povzbuzení :-). O ušákách už mám dvě knížky a jednu o slepicích, ale ještě jsem se neodhodlal. Ať se nám daří … 🙂

  10. Dalibor

    Tak jsem to tu trochu pročetl, vážím si vašeho způsobu myšlení, ale i snaha se cení. Vzpomínka z dětství, asi kolem roku 1958. Byl jsem s rodiči u dědy na vesnici, bylo mi kolem osmi roků a rodiče chtěli jet brzo domů, tak jsme se začali balit k odjezdu. Děda se ptal kam pospícháme a otec odpovídal že má doma práci a potřebujeme ještě nakoupit nějaké jídlo. Dědova otázka zněla:

    A vy musíte kupovat jídlo?

    Kdo ví jak se dříve žilo mi porozumí. V každé chalupě bylo vše od zvířectva včetně polností, a jedlo se to co doma narostlo. To je již dávno pryč. Správný sedlák kupoval jen petrolej, sůl a hřebíky. Vše ostatní mu narostlo.

    Proč to nejde dnes?

    1 neumíme to

    2 nemáme pro to pozemky stavby

    3 nemáme na to čas

    4 bolí od toho ruce

    Jeden příklad: představte si třeba hájovnu, bez proudu, vodu z potoka, pozemky k použití kam oko dohlédne, jsem profík a živočišnou a rostlinou výrobu zvládám. Techniku mám a umím s ní. Mám pole, les, chlívy stáje i stodolu, od slepic až po krávu a koně. Když pominu že jím jen to co mi naroste a pestrost nic moc ale zase jsem nezávislý, tak zkuste odhadnout kolik to zaměstná lidí a kolik hodin denně ?

    Odpověď: celá rodina makáme jak barevní i o sobotách i nedělích, bez možnosti dovolené.

    Závěrem: pokud jednou vážně přijde na lidstvo bída, bude boháč (přežije) ten kdo bude mít tyto podmínky, ostatní vymřou.

    To je ale daň za pokrok.

    1. kVítek

      Dobrý den Dalibore,

      Cena té potravinové soběstačnosti je uvedena ve větě "Celá rodina makáme jak barevní i o sobotách i nedělích, bez možnosti dovolené."

      Ne každému to za to stojí. Loni jsem zkusil pěstovat brambory a když vidím výsledek, tak si je raději koupím a budu pěstovat jenom to, co mne baví … rajčata, hrášek, dýně, cukety, keříčky s bobulemi, ovocné stromy.

      Když bude nejhůř, můžu zasázet i ty brambory, ale dokud není bída, tak se to nevyplatí.

      Ať se vám / nám daří a pěstování nám přináší radost … 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *