V tomhle článku zazní odborné slovo trauma. Aby nedošlo k nějakému omylu ohledně mé odbornosti a kompetence, jsem psycholog amatér a tohle slovo jsem ještě donedávna ani nepoužíval a vlastně ani pořádně neznal.
Právě čtu knížku Probouzení tygra – léčení traumatu (Peter A. Levine, Ph.D. a Ann Frederick)
Několika větami o čem to je … o tom, že ve svém “plazím mozku” máme jako jedno řešení situace naprogramované zamrznutí. Ostatní dva programy jsou: uteč a bojuj. Trauma vzniká tak, že člověk zamrzne a už neroztaje, zůstává v něm aktivovaná energie, zacyklí se. Jde o to, jak tu energii uvolnit …
Zvířata ji uvolňují bez problémů.
Krásný příklad uvedený v knize:
“Tři koťata geparda byla pronásledována lvem. Unikla mu jen o vlásek díky tomu, že nejdřív prudce měnila směr a pak vyšplhala vysoko na strom. Když lev zmizel, slezla koťata dolů a začala si hrát. Střídala se v roli lva a zbylá dvě trénovala různé způsoby útěku. Trénovala kličkování a rychlé šplhání na strom, dokud se jejich matka nevrátila z lovu. Pak kolem ní hrdě poskakovala, čímž jí dávala najevo, jak je úspěšný útěk před obrovskými smrtícími čelistmi posílil.”
Jak si koťata hrála a přehrávala situaci, docházelo k uvolňování traumatu. Navíc koťata získala sebevědomí. Geniální.
Napadlo mne, že něco podobného dělají lidé, když mluví o svých problémech. Dělají to hlavně ženy. Přijdou domu a ve dveřích spustí, víš-co-se-mi-stalo … pak zvednou telefon a volají první kamarádce … víš-co-se-mi-stalo … pak zvednou telefon a volají druhé kamarádce … víš-co-se-mi-stalo.
Chlap nad tím kroutí hlavou, proč mají potřebu to probírat s každým. A ony se při tom jako zvířátka zbavují energie traumatu. Muži o svých problémech mlčí, sžírají se jimi a dřív umírají …
Takže, muži, mluvme o svých pocitech a traumatech … uleví se nám a nebudeme tolik agresivní. Myslím, mluvme o nich s ohledem na situaci a na posluchače … “Zajímá tě, jak to cítím?”
Doporučené čtení … Proč se rozvádějí ženy s muži
Dobré jednoduché výstižné 🙂