Při poslední návštěvě sběrných surovin, kam jsem šel udat kus rezavého plechu, který zůstal na zahradě po destrukci boudičky a kvůli kterému manželka dělala nevlídné obličeje, jsem ulovil parádní kousek.
Tato krásná vrtačka se tam povalovala a čekala, až ji naloží a odvezou roztavit někam do slévárny a udělají z ní traverzu, trubku nebo kus plechu. Její duše vrtačky se rozplyne a smíchá se s rozplynulými dušemi ostatních věcí. Nebo se vtělí do jiné vrtačky? Elektrické? Kdoví …
Měla kliku, že potkala právě mě, který v ní rozpoznal dobrého přítele, který mu dokáže vydělat na živobytí a zachránit život. Tahle vrtačka je ideální pomocník pro přežití. Až se ostatním vrtačkám rozpadnou umělé hmoty, obrousí uhlíky a dojde jim elektřina, takhle se bude točit pořád dál. Pomalu ale jistě. Věřím tomu, že vydrží sloužit několik desítek nebo dokonce stovek let. Stačí jí občas říct vlídné slovo, pohladit a namazat.
Udělali jsme s panem sběrnařem výměnný obchod. On dostal rezavý plech a já vrtačku. Zatímco penězům už zvoní umíráček, budoucnost patří výměnnému obchodu.
Ještě jsem ji ani nedonesl domů a napadlo mne, že by s ní šel rozdělat oheň. Vezmu kus tvrdého dřeva, třeba z dubu, upnu a roztočím proti druhému dřevu … to by bylo, aby se z toho nezačalo kouřit.
Teď se holky dívejte, jaký jsem borec …
Uříznul jsem kus dubového dřívka, upnul do vrtačky místo vrtáku, zapíchnul do zuhelnatělého dřeva, roztočil a … začalo se z toho kouřit. A to je asi tak všechno. Zkoušel jsem dub, buk, akát, proti zuhelnatělému dřevu, proti dubu, smrku. Zkoušel jsem tam přikládat vatu, kůru z břízy, chmýří z doutníků a pořád jenom kouř. Zakouřil jsem si pěkně, ale neohřál jsem se.
Večer jsem trochu zagoogloval a nastudoval několik věcí. Předně je potřeba na prkýnku udělat takový zářez, do kterého z jamky padají žhavé uhlíky. A také ne každé dřevo je stejně dobré. Nejlepší je lípa. Sehnal jsem lípu, udělal zářez a byl z toho zase jenom kouř.
Ještě chci dodat, že když jsem za mlada vrtal ve sklepě díry do panelu a neměl jsem ani příklepovou vrtačku ani „vidiový“ vrták, tak se mi obyčejné vrtáky rozsvěcovaly do červena. Technologie tření k získání ohně je perspektivní, ale zatím jsem ji nezvládl.
Doporučené čtení … Jak rozdělat oheň pomocí čočky, zvětšovacího skla, lupy, Jak rozdělat oheň chemicky, manganistan draselný KMnO4
Hodně podobné vrtačky jsme používali v "dílnách" na ZDŠ. 🙂
Zkusím zalovit ve svých archivech. Rozdělávání ohně dřívky, jsme zkoušeli na táborech. Mě to nešlo ale klukům ano.
S touhle vrtačkou si dítě neprovrtá ruku, protože jí musí držet dvěma rukama, tak asi proto.
Jó, kluci, ty uměj věci … 🙂
V letech 1945 až 1948 jsem byl zapálený skautík a tehdy jsem úspěšně rozdělával oheň ,kdy jako podkladní prkénko byl kořen z vrby a dřík byl z javoru.
Dobrý den, děkuji za tip.
Myslím, že byste opět mohl něco zažehnout, jestli to ještě funguje 🙂
Tahle metoda je parádní, ale vyžaduje trpělivost.
Přečetl jsem si celý článek a je to pěkně popsané ale se ani nedivím že vám to nechytlo.Přece nemůžete očekávat že pomocí tření vám chytne takové polínko.Vy máte docílit toho, že budete třít o tu desku a budou a za chvilku se vytvoří malinké žhavé uhlíky, které pak jakdyby zabalíte do chumáče suché trávy a rozfoukáte to.V tomto případě se vám to povede..
Dobrý den,
Děkuji za radu a za psychickou podporu :-). Pokud si dobře vybavuji, tak jsem měl připravené chmýří z doutníků (orobinec?) a březovou kůru, ale ono to nevydalo žhavý uhlík, nebo že bych si ho nevšimnul, tak nebylo co rozfoukávat. Věřím, že se to dá vyzkoumat. Tohle byl první pokus.
na bowdrill je najlepsia Vrba. Dalej sa da pouzit Topol, Lipa, Platan, Jelša. Moze byt aj podlozka aj vrtak z toho isteho dreva, ale vo vseobecnosti je vhodnejsi vrtak z tvrdsieho dreva napr. Lieska. Tiez sa da pouzit Smrek a Borovica, ale ich drevo obsahuje dost zivice.
Dobrý den,
Děkuji za doplnění …