Po roce Vánoce, Vánoce přicházejí šťastné a veselé … Původně jsem o vánocích nic psát nechtěl. Nemám zapotřebí si jednou do roka něco vsugerovat a tvářit se happy. Byl jsem před vánocemi v Kauflandu a tam byla u pokladen taková fronta na Vánoce, že jsem zboží zase vyložil a odešel. Nemusím mít všechno.
Úplně bych ty Vánoce nechal být. Jenže jedna paní se zeptala, proč jsem nenapsal něco o Vánocích, „nějaký Vánoční článeček, nějaké pěkné zamyšlení o konci roku“. A tím, že se zeptala, se mi v hlavě objevila myšlenka: „Co bych tak mohl napsat o vánocích, kdybych o nich chtěl něco napsat?“ Nechtěl jsem o nich psát nic, ale napadlo mne přímo Tajemství Vánoc, důvod toho, proč jsou vánoce tolik duchovní a lidi jsou tolik šťastní a naměkko a dávají si dárky.
První důvod je (auto)sugesce. Lidé vsugerují sobě i ostatním, že Vánoce jsou svátky klidu, míru a pohody, přejí si zdraví, štěstí a všechno nejlepší. To samo o sobě je takové vymývání mozku, že mu podlehne takřka každý. Znáte přeci Tajemství. To, na co často myslíte, se začne dít.
Druhý (hlavní) důvod je vánoční úklid. Tím, že lidé uklízejí, dostávají svou mysl do zvláštního stavu. Do stavu, kdy jsou blíže ke svojí duši a dokážou zachytávat její pocity. Odtud pramení klid a pohoda. Uznávám, že to na první pohled vypadá jako hloupost, ale zkuste uklízet a zjistíte, že vás to ovlivňuje, že s tím, jak dáváte věci na své místo, se dávají na své místo i nějaké věci uvnitř ve vás. Tím, že se zbavujete starých věci a vyhazujete je, dáváte do pořádku i svoje pocity.
A to je ode mne o Vánocích všechno. Vlastně není. Úplně bych zapomněl na Ježíše. Pokud není v článku Ježíš, tak to není ono a pokud není Ježíš v článku o Vánocích, tak to je přímo ostuda.
Třetím důvodem hloubky a posvátnosti vánoc je to, že tím, že si lidé připomínají Ježíše a jeho skutky, tím se k němu přibližují, napojují se na jeho duši a opět z toho těží příznivé pocity. (Znáte přeci Tajemství …) A když k tomu přikusují „tělo Kristovo“ a pijí jeho „krev“, tak je to tutovka. To jsou pak Vánoce jako vyšité, ze kterých by ta posvátná atmosféra, klid a pohoda šly ždímat.
Čtvrtým důvodem je vánoční stromeček. Nejen, že symbolizuje hojnost, která hladí po duši, je to i část živého organismu Gaia.
Svíčky přinášejí světlo, které symbolizuje Světlo v duši člověka a oheň je magický nástroj, který spaluje hmotu (tělo) a tím posílá duši věci anebo tvora do jiné dimenze.
Vánoční františky a kadidla, respektive kouř z nich symbolizují všudypřítomného Ducha Svatého (To jsem si vymyslel, aby byla legrace).
Zpěv koled funguje jako zpívání manter a přelaďuje do jiných vibrací.
A je to!
Napsat článek o Vánocích byla legrace …
Vánoce jsou plné magických symbolů, rituálů a magických praktik, kterými se někdo snaží něco udělat s námi a s naší duší …
Kdo to je a proč tak činí?
Přemýšlejte …
Moja sestra sa vyjadrila, ze jej kazdè vianoce pripadajù ako jedna nevydarenà groteska.
Co si myslìm o tychto sviatkoch ja ? Ze vianoce "dobre sypù". Ak uz nejde o nic inè, tak urcite aspon o zneuzitie rodinnych pùt a naivity detì ku zvyseniu trzieb maloobchodu a prìjmov do stàtnej kasy. Takze i preto tie "Rolnicky, rolnicky" uz od polovice oktòbra … Ono sa im to vyplatì (detto Sviatky jari, Valentìna, Den matiek, Pamiatky zosnulych – a my hopsàme ako na povel )
Emìlia
Emilko, neviděl bych to tak černě. Co nám brání reklamy nesledovat a do obchodů nechodit. Vždyť je to hezké, že obchodníci připravují všelijaké akce a slevy, občas se z toho dá i něčeho využít. Všude jsou světýlka, písničky … Když je v obchodě fronta a člověk si šel koupit dva rohlíky, tak to naštve, ale jsou i horší věci.
🙂
Dokud jsem (po vzoru své matky) uklízela před Vánocemi jak šílenec, žádné povznášející pocity mi to nepřineslo. Naopak. Uštvaná, nervózní a výbušná jsem byla až do Štědrého dne, kdy jsem se zhroutila ke stromečku.
A pak jsem před pár lety přišla na to, co mně na Vánocích nejvíc baví – společné pečení cukroví s dětmi, jejich nedočkavost a očekávání, co pod stromkem najdou, to, že mohu vypnout telefon a na práci ani nepomyslet, návštěvy přátel a příbuzných, "užívání si" v kruhu těch, které mám nejraději. A uplynulé Vánoce jsem prožívala zvláště intenzivně, protože jsem ztratila 2 mně velmi blízké lidičky. Proto letos hodlám využít každý den, každý okamžik, kdy se mohu smát a bavit s těmi "svými". Nikdy totiž nevíme, kolik času nám vzájemně zbývá.
Po vzoru své matky 🙂
Člověk by neměl o Vánocích své tempo zrychlit, doběhnout do cíle a tam padnout, ale naopak zvolnit. Vaření mnoha (tradičních) jídel, chlubení se tím příbuzným a návštěvám a postupné dojídání a vyhazování zbytků považuji za hloupost ve jménu tradice. Pro mě je slavnostní jídlo česnečka s chlebem a díky tomu mohu mít Vánoce či jiný svátek každý den 🙂
P.S. Ale víme, kolik času nám zbývá, jen si to někdy nechceme připustit.
Hezký den … 🙂
No ano – po vzoru své matky. Z původní rodiny si táhneme do života příšerné zvyky. Ačkoliv jsem to vždy z duše nenáviděla, první rok co jsme se odstěhovali jsem dělala to samé. Pak mě to přešlo 🙂
Nikdy nevařím metráky jídla, pokud nemám jistotu, že se to nesní. Proto také nikdy nic nevyhazuju.
Možná víš, kolik času máš ty. Ale nikdy nevíš, kolik času mají tví blízcí. Já ten konec u druhých, cítím maximálně 3 měsíce dopředu. Většinou však kratší dobu.
Vyznělo mi to trošku fatálně jako „Nikdy nevíš dne ani hodinu“, což mi k tobě nesedí 🙂 Někdy to víš dřív, někdy později …
Omlouvám se, pokud to vypadá, že chytám za slovíčka 🙂
Vlastně, co bych se omlouval, já zcela legálně nesouhlasím, od toho jsou komentáře 🙂
To bylo myšleno tak, že ne všichni dokáží u druhého cítit konec 🙂
Mám pocit, že poslední dobou se lidi o Vánocích dělí na 2 skupiny – na ty, kteří je slaví bezhlavým stádním konzumem a na ty, kteří jsem ze všeobecného konzumu znechuceni, neví, proč by zrovna tyto tři dny v roce měli být na povel šťastní a mít každého rádi. Těch prvních je samozřejmě víc.
Je to asi tím, že lidem Vánoce nadávají žádný smysl. Jako by se jejich smysl totálně vyprázdnil. Dřív to byly pohanské svátky slunovratu, pak se jich zmocnilo křesťanství a uměle na ně naroubovalo oslavu Ježíšova narození. Komunisté z nich pak u nás udělali jakési zimní svátky pro děti. Obchodníci zase svátky obžerství a nezřízeného nakupování. V oslavách Vánoc se prolínají pohansko-křesťanské zvyky a rituály, které se buď dodržují, aniž by byla chápána jejich pravá podstata a nebo se nedodržují vůbec.
Mají se oslavovat obecně křesťanské hodnoty, jako je klid, mír,pohoda, ale jak je mají lidé brát vážně, když z valné části nejsou věřící? Pokud v sobě člověk nemá vnitří lásku k bližnímu, tak ji pak horko těžko doluje, třeba i pomocí té autosugesce. Klid zase pomocí vánočního úklidu (nemělo by se začínat spíše úklidem duše?) a rodinnou pohodu zajišťují nákladnými dary (čili takovými "úplatky").
Hezký příspěvek. Každý si z Vánoc udělal, co chtěl, tak to dělejme také a slavme si po svém a ostatní ať si slaví také po svém. Kdo chce, ať se opije, kdo chce, ať se válí po sněhu nahý, anebo vystřeluje rachejtle.
I o vánocích může být člověk šťastný 🙂 🙂 🙂