V poslední době si doplňuji rodičovské know-how, abych byl lepším rodičem. Přitáhlo mne to k něčemu, co nazývají Intuitivní pedagogika.
Přináším několik myšlenek z videa Intuitívna pedagogika – Alternatíva v školskom vzdelávaní.
Dítě neučíme to, co mu říkáme, ale jací jsme.
Když je učitel má být sám sebou, tak žák ví a má vzor, kam může jít. Žáci vidí, jak vypadá člověk, který umí komunikovat, poslouchat, umí uskutečňovat to, kdo sám je, a dokáže se setkat se svými chybami.
V této škole je úplně to prvé, aby si děti uměly hrát. Aby se uměly hýbat, aby se dobře spojily s fyzickým tělem, aby se dobře spojily se smyslovým světem.
První kvalita je, aby se dítě cítilo bezpečně, aby nezažívalo obavu ze školy, obavu, že má být jiné než je.
Oni nehodnotí. Teď to zkus takhle. V tom není ani gram toho, děláš to špatně.
Jsem úplně jiný člověk, tím, že jsem do sebe pustil všechny tyto hry a postoje.
Intuice je bytostné spojení, jdu až k podstatě, co nejhloub. Na co zaměřím pozornost, spojím se s podstatou. Intuitivní pedagogika je prohloubená pedagogika.
Tito lidé hluboko propracovali pochopení sebe a světa.
Rozdíl mezi jejich školou a běžnou školou je v kvalitě pozornosti.
Dokážeme do něčeho vejít svou pozorností.
Hodně dělají s hudbou.
Být naplno ve vnímání je něco, bez čeho nedokážeme být šťastní.
Děti se nedokážou neučit.
Jak v nich nezlomit touhu nasávat svět.
Kreslení … když to dítě nehodnotím, tak se mezi námi něco stane, já ho můžu opravdu potkat, když ho hodnotím, tak zabrzdím něco, co od toho dítěte jde ke mně. Když tam vkládám svoje představy, tak to dítě neposlouchám. Musím umět být prázdný. Proto se dítě odnaučí, protože cítí od nás nějaký tlak. Když jsem mu chtěl něco říct, tak vypnul sebe a poslouchal mě.
Děti jsou tak citlivé, že stačí, aby se učitelka podívala na obrázek, a ony vycítí, jestli se jí líbí.
Zajímají se o obrázek, ale nehodnotí ho. Když přijde dítě s obrázkem, tak se dělí o svou radost, hodnocení dítěti říká, tento člověk se mnou neumí sdílet radost.
Dospělý je člověk tehdy, když nedělá za své pocity zodpovědného někoho jiného.
Proč to nefunguje, když to všechno víme? Protože lidé, kteří to dělají, nemají vyřešené vnitřní konflikty.
Máme v sobě konflikt, když jednu věc mluvím, druhou dělám a další cítím.
Každý vnější konflikt (s lidmi) je obrazem vnitřního konfliktu.
Neexistuje konflikt mezi lidmi, ale v lidech.
Dítě musí mít kolem sebe svobodné lidi, aby mělo chuť se stát svobodným člověkem.
To nejdůležitější na intuitivní pedagogice je být u sebe, být sám sebou, být spojený se svým vnitřním zdrojem, slunkem.
Aby byl každý učitel a žák samostatný, aby měl spojení s tím, co chce a co nechce a uměl o tom komunikovat.
Autonomie je vnitřní spojení se sebou.
Dospělý polévá rostlinku, děti potřebují naší pozornost. Buďte s dětmi se skutečným zájmem. Nechvalte, nehodnoťte, ale věnujte pozornost.
Každý člověk dělá to nejlepší, co může.
Být pro dítě připravený, dokud ho bolest (pocit) nepřejde a nezbaví se ho. Všechen čas světa máme pro dítě. Umožníme, aby proces v dítěti proběhl.
Když vznikne nějaký pocit, musí to projít přes tělo. Proč se něco nedaří? Tělo neuvolnilo staré nánosy, smutky, obavy, strachy.
Obrovská úcta, obrovský zájem a obrovská láska (k žákovi).
To, co tam dělají, je, že cvičí pozornost v různých podobách.
Jim nejde o výsledek, jim jde o proces, být spolu, tvořit, být spojení.
Když dítě dostane dost pozornosti zvenku, tak se v něm probudí pozornost zevnitř.
Podobné téma … Problémové dítě a problémový rodič
Učím na státní střední škole. Přichází k nám děti tohoto světa – hltající konzum, vzrušení, pasivní zábavu… Bez zájmu o cokoliv skutečně krásného… Pravá hemisféra – intuice, cit, radost z tvoření čehokoliv, empatie, fantazie – odpočívající…
Neskuhrám, tuto generaci dětí a tento vzdělávací systém jsme vytvořili my, moje a starší generace… Jací jsme my, takové jsou děti… Bohužel, systém postupně memorováním a vyžadováním zapamatovaných poznatků ubíjí zbytky každému vrozené tvořivosti… Těžko ji rozvíjet v nastavených mantinelech…
Ale vše je jak má být, možná je nutný kolaps nejen ekonomický, ale i duševní, aby mohla nastat změna… Věřím, že tak se děje a současně chovám naději, že alternativy ukazují nový směr…
Držím palce,
Jiří Mysliveček
Dobrý den Jiří,
Všímám si toho na svých dětech. Ve škole rozvíjejí nebo spíš zatěžují logiku a paměť na úkor motoriky a pocitů. Když děti psychicky nezvládají, předepíšou jim prášky.
(Nejdřív si zametu před svým prahem a rozvinu se pocitově a motoricky :-))
Ale vidím to optimisticky. Někdo vymyslel intuitivní pedagogiku (před desítkami let), vznikají nové typy škol. Já o tom píšu, vy to čtete a píšete k tomu komentář.
To znamená, že už s tím něco děláme. A to je dobře 🙂
Je tam několik moc pěkných myšlenek – jde hlavně o vlastní identitu, sebeúctu, sebevědomí – pak se budu správně chovat ke všem…
Ahoj Jirko, mě se líbí, že to jde zevnitř ven, pokud v sobě člověk objeví, co je správné, tak nepotřebuje, aby mu to někdo říkal …
Může mít všechny vnucené "autority" na "háku" a přitom se chová správně (slušně, laskavě, poctivě, ohleduplně …)
Mluvíme o tom samém 🙂
Možná se budu opakovat když napíšu v podstatě to co sem psal dříve.
Každé dítě každý člověk a každé etnikum má svoje specifické chování temperament a postupy jak by se měli informace postupovat další generaci. Takže například cikánské etnikum se učit ani moc nechce chtějí si hrát pokud jim poskytneme prostor a přiměřenou výchovu od lidí jejich druhu dobře vybraných bude to také jinak vypadat , ale proboha nechtějme od nich žít našim stylem . Pokud jde o naše děti je potřeba koupit jim lepší učitele než ty duševně choré bláznivé kantorky v přechodu a po přechodu s stavem mysli zralým na hospitalizaci v léčebně . Co dodat utrácí se tu miliardy za informační systémy pana Drábka za stavby dálnic , které nikdy nebudou fungovat pořádně ( děravé zvlněné cesty ) za výběr dálničních poplatků jež nikdy nedojde do státní kasy ( firma Kapsh a její pomocníčci na ministerstvu dopravy ) atd. co třeba trochu investovat do učitelů a třeba i lékařů co jim třeba dát křesťanské kurzy vlídnosti a pokory a proč je nenechat projít sítem psychologických testů . Nebylo by to tak drahé . PS stačí když nám vládnou podivní lidé v politických funkcích nemusíme mít blbé učitele , policisty , armádu a lékaře .
Souhlasím, cikáni jsou svoji, tak ať si žijí po svém (a za svoje).
S učiteli to vidím tak, že ti opravdu schopní nebudou ztrácet čas ve státní škole, osamostatní se a školí, co je baví …
Problém základního školství je, že je povinné a proto se tam "musí", což není motivující a neklade to ani nároky na učitele, kteří se nemusí chovat tržně a mít úroveň aby přitáhli žáky do své školy a třídy.
Abych neházel všechny učitele do jednoho pytle … výjimky existují 🙂
Též jsem se setkal s názorem, že úkolem školství je vychovat poslušné pracovníky a občany (ovčany).