Schválně jsem do nadpisu dal otazník, protože je to otázka, se kterou se potkávám už několik let. Každý se tváří, že ví, jak vznikají peníze, ale zdá se mi, že málokdo to ví opravdu. Odpovědi různých lidí jsou různé. Všichni znají povídačky o tom, že vláda (centrální banka) roztočí tiskařské lisy a bankovky jen lítají.
Nejdřív jsem si myslel, že peníze vyjadřují pevnou hodnotu něčeho. Už jako malé dítě jsem si všiml, že v Československé socialistické republice bylo na bankovkách napsané, něco jako že jsou kryté zlatem a ostatními aktivy státní banky. Chápal jsem to tak, že za jednu stokorunu by mi někde v bance dali malinkatý kousíček toho zlata. Můj mozek to bral, připadalo mi to rozumné. Bankovka představuje kousek zlata anebo několik cihel z domu, co patří bance.
Postupem času ten nápis z bankovek zmizel. Zato jsem všude slyšel, že peníze vytváří centrální banka tak, že je tiskne. Že už nejsou kryté zlatem a že tím tisknutím hodně peněz vzniká inflace. První moje představa byla, že banka dává ty peníze státu (vládě) a ta je utrácí. Druhá představa byla, že to není tak jednoduché, že centrální banka spíš ty vytisknuté peníze půjčuje „normálním“ bankám, které je půjčují svým klientům. A taky by je mohla půjčovat státu (vládě). S touto přibližnou představou, aniž bych ji zkoumal nějak do hloubky, jsem vydržel žít dalších několik let.
Poslední představu o vzniku peněz jsem vyčetl v knize Peníze a měnová politika českého autora pana Josefa Jílka. Peníze vznikají v obchodních bankách a jim na roveň postavených institucích a to jako účetní peníze … peníze se tvoří v okamžiku, kdy obchodní banka připíše svému klientovi jakoukoliv částku na jeho účet, pokud současně neodepíše stejnou částku z účtu jiného klienta nebo pokud jiná banka současně neodepíše stejnou částku z účtu jiného klienta.
Naivně jsem si myslel, že když si uložím peníze do banky na dvouprocentní úrok, tak banka moje peníze půjčí někomu jinému třeba na čtyřprocentní úrok. Ale vypadá to tak, že banka moje peníze vůbec nepotřebuje. Pokud to dobře chápu, když si soused vezme hypotéku na dům, tak peníze, které mu půjčí banka, ta banka vyčaruje ze vzduchu. Tím zvětší počet existujících peněz, a jelikož množství věcí, které se za ty peníze dají koupit je pořád stejné, tak banka zředí hodnotu peněz, které mám v ruce nebo v bance já. Neboli okrade mne. Legálně a pod ochranou státu. Banka si z té hypotéky vezme úroky a pak půjčené a vrácené peníze nechá zmizet, stejně jako je vyčarovala.
Vyčarovat několik desítek miliard, půjčit je někomu na úrok čtyři procenta, a pak je odčarovat. Tomu říkám „podnikání“. Nebo spíš zlodějina.
Nepsal jsem tenhle článek proto, abych machroval, jak rozumím penězům, ale proto, že v tom sám nemám jasno. Proto ten otazník v nadpisu.
Mimochodem v uvedené knize jsem se dočetl, že peníze vznikají v obchodních bankách také výplatou platů a odměn zaměstnancům a statutárním orgánům bank. Před několika dny jsem četl na internetu, že Nejvíce vydělávají zaměstnanci bank, v průměru třikrát víc než ostatní Češi. Už to chápu, není to produktivitou práce, ale tím, že jim banky vyplácejí peníze, které vyčarovaly.
Začínám věřit tomu, že svět ovládají bankéři a jejich lokajové (politici a úředníci) a my jsme jen bezmocnými figurkami v jejich hře. Rozčilujeme se nad bankovními poplatky a uniká nám podstata věci. A (ne)mocní tohoto světa se (zatím) smějí od ucha k uchu.
Vyšlo na blog.idnes.cz
Dobrý den pane Vítku. Neznám jestli znáte a pokud neznáte:) tak Vám posílám odkaz na jedno zajímavé video o tom, jak prý vznikají peníze
http://www.blisty.cz/art/40102.html.
Protože jsem člověk který ověřuje a zkoumá, zeptal jsem se jednoho mého kamaráda(práve čerstvě vyštudovaného ekonoma), jestli je to tak, co je v tom dokumentu. On sic na něj neměl čas ho zhlédnout celý, ale zhruba mi vysvětlil jak to funguje v bankách a opravdu se to shodovalo s některými informace, které jsou ve videu.
Podle jeho slov to je naprosto normální a bral to jako fakt, pomocí kterého se dají získávat slušně peníze. Mě to ale přišlo divné, protože tak sice opravdu vznikají peníze, ale také nerovnováha a dluh.(ale je docela možné že tomu jen nerozumím :))
(Pane) Michale, děkuji za upozornění. To video (jak tam mlátí animované kladivo do slova debt) už jsem viděl. Ale je hezké, že jste se ozval, protože kdybych ho neviděl, tak bych se na něj rád podíval. Také můžete shlédnout film Zeitgeist. Je to o něčem podobném. Já si nedělám iluze o tom, jak to s námi myslí mocní tohoto světa. Tak bydlím na vesnici a na zahradě pěstuji ovocné stromy, kdyby bylo nejhůř.
Tím, že někdo vyrábí peníze z ničeho, tak ředí ostatní existující peníze, neboli okrádá ostatní lidi, ke kterým se ty nové peníze dostanou později.
Kde bysme teď byli, kdyby tu pořád obíhaly zlaté mince, jako jediný způsob kdy je měna krytá jakousi hodnotou. Většina z nás by pořád okopávala pole brambor. Možná by byla deflace místo inflace, a klesaly by platy, a lidi by radši bartrovali slepice za brambory.
Ředění by to bylo, kdyby se každý rok "vytvořilo" hodně navíc. Třeba kdyby se objem peněz zvýšil o třetinu. Jenže pak by taky došlo k inflaci, a peníze by ztratily hodnotu. To se někde samozřejmě děje, ale u nás žádný takový problém nevidím.
Nakonec, lidi …. všichni určitě chcete každoročně zvyšovat plat. Kdepak se ty prachy na zvyšování platů berou…. Růst ekonomiky je svázaný s růstem peněz v oběhu. A z toho dostanete přidáno 😉
Ale jinak….. dál se sudlicí na ty bankéře.
Myslím že v bankovnictví jsou jiné věci co si zaslouží větší pozornost. Nedostatečný dohled, finanční instrumenty co způsobily tuto "krizi",…
Já mám pocit, že je pro hodně lidí je těžké pochopit, že krást a podvádět, tedy vyrábět nějaké další peníze z ničeho se jednoduše nemá dělat, není to správné.
Ty debaty o tom, co by se stalo, kdyby (bylo málo korun v ekonomice) … jsou technické detaily. Něco by se stalo, ale to, co by se stalo, by bylo spravedlivé a nebyl by to podvod.
Ty jsi ale tele….
Jindro, když někomu nadáváte, říkáte tím světu i něco o sobě…
Přeju hezké dny 🙂
Otázka vzniku peněz mě taky zajímá a mám pocit, že je stále aktuálnější. Reaguji sice s mnohaletým zpožděním ale nedá mi to. Prošel jsem si obdobnými fázemi "poznání" jako Vy. Na rozdíl od Vás se ale domnívám se, že Váš názor stran ředění peněz nově bankou emitovanými "dluhovými penězi není správný. Ty půjčené peníze jsou "podloženy" hodnotou statku, který za ně byl pořízen. Takže znehodnocení peněz může nastat pouze relativně k ceně onoho pořizovaného statku. Na druhé straně, dlužník, který si půjčil peníze na pořízení onoho statek a následně bude část svého příjmu směřovat na splácení úvěru, neutratí tyto peníze za jiné statky, na jejichž cenu by tak vytvářel tlak, takže v globále nebude vytvořen prostor pro obecný růst cen a tedy znehodnocení již existujících peněz. Dokonce si troufám tvrdit, že koncept ředění hodnoty existujících peněz "tiskem" peněz nových byl platný pouze v systému komoditních peněz a ve vztahu k penězům vytištěným bez patřičného krytí daným kovem. Aplikování konceptu ředění hodnoty peněz v systému FIAT měny ovšem vede k nesprávným závěrům, když hodnota FIAT měny by se měla posuzovat výhradně na základě jejich kupní síly.
Richard
Dobrý den Richarde, děkuji za Vaše postřehy 🙂
Na bankovním systému se mi nelíbí, že banka vyrobí peníze z ničeho a půjčí je za úrok. To půjčení za úrok je to, co mi vadí.
A vadí mi na tom zejména to, že banky jsou soukromé. Nevadilo by mi, kdyby peníze za úrok půjčoval stát a úroky by pak šly do státního rozpočtu.
Nevadilo by mi, kdyby někdo vytvořil nějaké fiktivní peníze, za ně si něco s někým zobchodoval a pak by je beze zbytku zničil. Vadí mi, že peníze zmizí a dluh zůstane. A je dluženo někomu, kdo peníze vyrobil z ničeho.
Přeju Vám úspěšné dny 🙂
Dobrý den a děkuji za Vaši reakci. Můj pozdější příspěvek stran vzniku peněz v bilanci banky to vysvětluje. Když banka vytvoří peníze tím, že je někomu půjčí a pak z těchto peněz inkasuje úrok, tak zároveň vytvoří i bankovní vklad, na který zase musí úrok platit. Čistě teoreticky. Pokud by dlužník zavázal, že půjčené peníze nechá ležet v bance, pak banka nemá riziko a měla by mu ty peníze půjčit za stejný úrok jaký tomu dlužníkovi bude platit za onen "vklad peněz". Banka ani klient nevydělají ani neprodělají a peníze se nedostanou do oběhu. Pokud ale dlužník hodlá s penězi nakládat, pak banka stanoví a ocení míru rizika podle způsobu jakým je dlužní hodlá použít a ke svému úroku přirazí rizikovou přirážku. Zjednodušeně řečeno souhrn rizikových přirážek proti odpisům nesplacených půjček pak vytváří bance zisk. Nikdo nedostává nic zadarmo i když banka vytvořila peníze z ničeho. Banka na jedné straně inkasuje úrok z takto vytvořených peněz ale současně musí z těch samých peněz ve formě vkladu někomu úrok platit. Nejsem advokátem bank. Obhajuji princip, jakým vznikají peníze.
Vaše úvaha o půjčování peněz státem je založena na tom, že v peněžním systému neexistují bezhotovostní "účetní" peníze a že obíhají jen bankovky a mince. A právě u bankovek a mincí to funguje jak požadujete. Emitovat bankovky a mince může jen centrální banka.
Vaše představa, že peníze zmizí a dluh zůstane není správná. Peníze vznikající v komerčních bankách jsou ve skutečnosti oním dluhem. Pokud je dluh zaplacen, peníze zaniknou a naopak dokud není splacen dluh peníze jsou nadále v oběhu. V tomto ohledu je dobré na peníze pohlížet jako na pohledávky a závazky, které mají splatnost "nikdy". Při každé transakci s penězi pak dojde je ke změně věřitele a/nebo dlužníka.
Vadí vám, že ve finále je dluženo někomu, kdo na začátku jen vytvořil peníze z ničeho. Tak to ale není. Ve finále je dluženo vždy někomu, kdo za peníze vytvořené z ničeho, prodal dlužníkovi těch peněz nějaký statek. Důsledky takové transakce jsou následující:
1. Dlužník stále dluží bance.
2. Dlužníkův vklad, tedy pohledávka za bankou, byla převedena na subjekt, který dlužníkovi prodal nějaký statek.
3. Věřitelem (vkladatelem) banky je nově onen prodejce nikoli dlužník.
4. Banka od teď platí úrok nikoli dlužníkovi ale onomu prodejci.
Takže ano je dluženo někomu, kdo peníze vytvořil, ale to je jen A. Za B je třeba dodat, že s vytvořením dluhu vznikl bance i závazek (vklad v bance),ze kterého je povinna zase úrok platit. Nikdo tedy nepodvádí a neinkasuje úrok neoprávněně.
Dobrý den, děkuji za vysvětlení.
(V mé úvaze je jedno, jestli obíhají bankovky nebo čísla na účtu. Jsou vzájemně zaměnitelné.)
To, že banka dluží někomu za peníze, které si do ní uložil a platí mu úrok, je správné, proti tomu nic nemám. To není podvod.
Já mám něco proti tomu, když banka (systém centrálních a komerčních bank) vytvoří peníze z ničeho a ty pak půjčuje. Podvádí tím všechny, kdo mají nějaké peníze, protože vytváří víc peněz na trhu a zvyšuje inflaci. Ti, kdo mají nějaké peníze, si za ně pak nakoupí méně.
Inflace ve smyslu růstu množství peněz v oběhu není sama o sobě negativní jev. Naopak je často přímým a přirozeným důsledkem nárůstu aktivity v ekonomice. Negativním jevem je růst cen, který má za následek snižování kupní síly měny. Představte si situaci, kdy banka už všechny peníze půjčila a nemůže půjčit další a současně existuje podnikatel, který je si chce půjčit, aby mohl produkovat nové služby a přitom hodlá zaměstnat nezaměstnané. Pokud by banka nemohla vytvářet peníze, pak by zcela zbytečně daný záměr nemohl být realizován. Nezaměstnaní by zůstali nezaměstnanými a podnikatel by svůj záměr nemohl zrealizovat. Pokud ale banka může půjčovat nově vznikající peníze, pak může být podnikatelský záměr zrealizován a nezaměstnaní mohou najít práci. Stoupnou v takovém případě ceny? Proč? Sníží se v takovém případě koupěschopnost úspor? Nikoli. Přesně v tom objemu nových peněz přibudou v ekonomice i nové služby (zboží) v obdobné hodnotě, za které navíc nové peníze budou utráceny a spíše tak paradoxně může začít být tlak na pokles cen ostatních služeb a zboží. Kupní síla peněz tak zůstává zachována (nebo dokonce stoupne).
Vaše obavy o snížení hodnoty peněz, když jich najednou bude více, jsou do určité míry oprávněné v případě komoditních peněz, které vláda vydá, aniž by měla odpovídající komoditu v rezervách a ano, v takovém případě jde o podvod. V případě FIAT měny ale tento princip není aplikovatelný. Peníze jsou vlastně jen záznamy o tom, že je někdo vlastní (a někdo jiný dluží). Podobně jako jsou zápis v katastru nemovitostí o vlastnictví nemovitosti. Když přibudou nemovitosti, přibudou i zápisy v katastru (a nikdo se neobává, že klesnou ceny nemovitostí, i když se každý rok postaví mnoho nových). Když si někdo půjčí nově vzniklé peníze, přibudou zápisy v evidenci peněz (v účetních knihách bank).
Dá se to vysvětlit taky takto. Někdo něco vyrobí s úmyslem prodat to a zatím nedostal zaplaceno. Je to obdobná situace jako v případě komoditních peněz, kdy státní důl vytěží zlato, ale zatím stát dosud nevydal nové bankovky kryté tím novým zlatem. Když pak dojde k prodeji onoho výrobku někomu, kdo si na to půjčil nově vzniklé peníze, tak je to obdobné, jako když stát zlato převede do rezerv a vydá příslušné množství nových peněz. V obou případech jsou uvedené peníze "kryty" a k vytvoření peněz z ničeho dochází jen na první (nepříliš ostrý) pohled.
Uvedený systém FIAT měny je založen na tom, že peněz je vždy v ekonomice tolik, kolik ekonomika potřebuje. Když roste ekonomická aktivita nad možnosti aktuálního množství peněz v oběhu, peníze vznikají. Když aktivita klesá, peníze zanikají splacením dříve poskytnutých úvěrů a dalším neobnovením úvěru (nepokračováním v další činnosti, obvykle při krachu). Je to zcela pružný systém, kde o množství peněz v oběhu svobodně rozhodují podnikatelské subjekty, které buď chtějí expandovat a podnikat, nebo vyhodnotí situaci na trhu, že je na čase trh vyklízet.
Na proti tomu komoditní peníze jsou zcela nepružné a jejich množství závisí na zcela nehodné veličině, jako je těžba (a také průmyslová spotřeba) nějaké komodity. V našem příkladě by podnikatel, který chce začít podnikat např. v softwarových službách by musel počkat až se vytěží dost zlata, aby v bankách bylo dost peněz, aby se dostalo i na úvěr pro jeho projekt. Podle mě celkem absurdní systém. Naproti tomu FIAT měna pružně zrcadlí skutečné pohyby v ekonomice. Teoretici označují tento pohled jako teorie exogenních peněz, kdy peníze samy o sobě nejsou součástí ekonomiky, nýbrž stojí vně ekonomiky jako v podstatě neutrální faktor, který ekonomiku ovlivňuje jen minimálně.
Dobrý den (pane) Richarde,
Děkuji za psaní a omluvám se za zpoždění s odpovědí.
Já nemám nic proti vydávání nových peněz jako takových. Je celkem jedno, kolik peněz obíhá a jestli rohlík stojí korunu nebo dvě.
Proti čemu mám něco, je vydávání peněz "vybranými subjekty" (jednoduše řečeno bankami), kdy ostatní tuto možnost nemají. Díky tomuto privilegiu tyto "vybrané subjekty" pumpují peníze k sobě. Na úkor všech ostatních.
Ani si nemyslím, že řešením je návrat ke zlatu. Spíš by se mi líbilo, kdyby nově vzniklé peníze (pokud jsou potřeba) byly rovnoměrně distribuované ve prospěch všech.
Nevadí mi, když bohatnou poctivé podnikatelé, vadí mi, když bohatnou ti, co dělají pochybné finanční machinace a ostatní vedou do nesplatitelných dluhů. I když je to "legální".
Taky se mi nelíbí, že náš stát hospodaří na dluh, to už je jiná kapitola.
Přeji Vám hezké dny 🙂
především není jedno jestli rohlík stojí korunu nebo dvě, pokud se změnou ceny toho rohlíku nedojde i ke změně sumy na vašem účtu a výplatní pásce. Tuhle trivialitu snad není třeba řešit. K Vašemu názoru na ony privilegované banky. Ty banky jsou privilegované asi stejně jako zdravotní zařízení. Prostě léčit nemůže každý a poskytovat peněžní služby taky ne, protože riziko by bylo velké. Vybranými subjekty jsou banky proto, že právě ony nesou rovněž riziko společně s jejich "privilegiem". Když banka někomu půjčí peníze, pak když je dotyčný nevrátí, pak banka utrpí ztrátu a hodnota banka jako podniku vlastněného akcionáři ztratí hodnotu. Je to "privilegium" spojené s odpovědností. Tatáž odpovědnost a následky platí pro každého, kdo někomu půjčí své peníze. Není to privilegium. Problém je ale v tom, že ta odpovědnost bank není dostatečná, a že v případě velkých problémů přijdou o peníze rovněž vkladatelé, kteří nijak neovlivní to jak bylo naloženo s jejich penězi bankou. Proto si myslím, že banka by měla mít možnost riskovat jen v rozsahu kapitálu vloženého akcionáři a získaného emisí dluhopisů, nikoli však vkladů. Vklady by měly být uloženy v bezpečí centrální banky. Kdo by chtěl ze svých peněz tržní úrok mohl by si koupit dluhopisy banky, nebo akcie banky. Ostatní by měli své peníze uloženy v centrální bance, která by mohla v závislosti na vývoji cenové hladiny platit vkladatelům kompenzaci za případné snížení kupní síly jejich úspor. Rovnoměrná distribuce peněz mezi všechny? Za nic? Proč? Vadí vám růst stáního dluhu? Já jdu dál. Mě vadí už jen samotná existence tohoto pojmu. Protože buď slouží k oblbování a následnému ožebračení vlastních obyvatel, nebo k finanční anexi cizích zemí. Obojí je zločin, byť je to "legální".
(To s tím rohlíkem bylo zavádějící, zejména po předchozí větě. Beru zpět.)
Nové peníze bych nerozdával, dával bych je do státního rozpočtu. To byl první nápad, jak to udělat, aby se dostaly ke všem.
Že celý podvod bankám může vycházet, protože musí vykazovat, že vkladů má více než úvěrů. V České republice je tato míra povinných rezerv nastavena na 2% – na 100.000 p;j4ek mus9 existovat 102.000 vklad;. Co ale banky zamlčují je skutečnost, že vklady vlastně pocházejí z předchozích dluhů. Příklad – Pepa uloží 100.000, banka půjčí 98.000 Jirkovi, 2000 do rezerv. Jirka utratí 98.000 za auto, obchodník uloží 98.000 do banky. Nyní je tu ten problém – vklad 98.000 je totiž už z dlužných peněz. Z těch 98.000 může banka půjčit 96040 Petrovi, 1960 do rezerv. A takto multiplikace vkladů může pokračovat, až v ideálním případě banka vyčaruje 5.000.000 zbrusu nových peněz na základě vkladu 100.000 a ze všech těchto peněz vybírat rozdíl mezi úročením vkladů a úvěrů. Je to neuvěřitelný podvod a parazitismus na práci všech lidí.
Ano, tak nějak to bude, já jsem to zjednodušil a napsal jsem, že banky vytvářejí peníze z ničeho. I když jsou nějaká pravidla, kolik jich smí vyrobit.
Jak sám víte, je to těžké na pochopení nebo spíš na uvěření, že by to mohla být pravda …
Z pohledu te banky se to vubec nejevi jako vytvoreni novych penez. Ta banka to vidi tak, ze si klienti ulozili celkem 5 100 000 CZK a oni z nich 5 000 000 jinym klientum pujcili. Tem "nove vytvorenym penezum", ktere maji klienti na uctech (Pepa, obchodnik s auty … ) odpovidaji vzdy nejake pohledavky k tem klientum co si pujcili ( Jirka, Petr … ). Pokud by vsichni vsechno vratili a vsichni si vsechno vybrali zustane nakonec zase jen tech 100 000. A ta banka ani nema moznost jak zjistit, ze penize, ktere si nekdo uklada jsou vlastne takhle "vytvorene", tedy vypujcene. Ten clovek, co si je uklada, si je zpravidla pujcil v jine bance.
Já si myslím, že banka žádné vklady klientů nepotřebuje. Viz. text.
A co se týká toho, že by všichni všechno vrátili, tak k tomu nemůže dojít, protože peníze na zaplacení úroků neexistují.
Banka nemuze pujcit penize, ktere nema pokryte nejakym vkladem. Ale pochopitelne system je zalozeny na tom, ze vzdy bude mit nekdo nejake penize v bance a nekdo bude mit nejake penize vypujcene. Kazdy ale vime, ze kdyz si dame penize do banky, tak si je ta banka nenecha ve sklepe a nekomu je pujci. A ty pujcene penize se pak v podobe vkladu ocitnou na nejakem jinem bankovnim uctu. A lze je znovu pujcit. S timto mechanismem se normalne v narodnim hospodarstvi pocita. To je normalni vec. Nesmi se ale ten kolobech tocit moc aby to mnozstvi penez nenarostlo prilis. O to se stara centralni banka mimo jine taky tim, ze stanovi povinne reservy.
Co se týká vzniku peněz, pochopil jsem to tak, že historicky:
1. Nejdřív banky půjčovaly vklady svých klientů. Centrální banka (případně) vydávala peníze kryté zlatem.
2. V další etapě peníze (už nekryté) tiskla centrální banka a půjčovala je komerčním bankám.
3. Ve třetí etapě peníze vznikají elektronicky v komerčních bankách poskytování úvěrů a centrální banka „pouze“ stanoví pravidla (úrokové míry). Tento model vyjadřuje pan Jílek slovy: „Peníze vznikají v obchodních bankách a jim na roveň postavených institucích a to jako účetní peníze … peníze se tvoří v okamžiku, kdy obchodní banka připíše svému klientovi jakoukoliv částku na jeho účet, pokud současně neodepíše stejnou částku z účtu jiného klienta nebo pokud jiná banka současně neodepíše stejnou částku z účtu jiného klienta.“ A já nemám důvod mu nevěřit.
*** „Peníze vznikají v obchodních bankách a jim na roveň postavených institucích a to jako účetní peníze … peníze se tvoří v okamžiku, kdy obchodní banka připíše svému klientovi jakoukoliv částku na jeho účet, pokud současně neodepíše stejnou částku z účtu jiného klienta nebo pokud jiná banka současně neodepíše stejnou částku z účtu jiného klienta.“ A já nemám důvod mu nevěřit. ***
Ale to nebude celý příběh peněz, jen jeho část. Tak vzniknou peníze v oběhu, ale i tak to banka musí účetně odněkud jinud odmáznout (z vlastních aktiv). A i to bude podléhat nějakým regulacím.
A já si právě myslím, že bance postačí, když bude mít nějakou malou rezervu x procent, ale ty peníze vůbec nikde neodmázne. To je na tom to, co je tak neuvěřitelně drzé, že tomu jde těžko uvěřit.
A když klient ty peníze vrátí, tak je banka elektronicky zničí.
K tomu vlastne nedochazi. Kdyz si dam penize na ucet tak mi je banka na ten ucet pripise. Zadne penize nevznikly. Nekdo si ty penize pujci takze ma u banky uver, to znamena ucet, na kterem je v minusu, takze je to ucet ze ktereho se ta suma odepsala (jinak by to nebylo v minusu). Ten clovek si koupi auto a prodejce si pripise na svuj ucet ziskane penize. Takze penize se nekde odepsaly a nekde pripsaly. A presto je tu ted situace, kdy ja mam blazeny pocit, ze mam v bance penize a tentyz pocit ma prodejce auta. Ovsem je tu oproti tomu financni zavazek toho, co si penize na to auto pujcil.
Podle toho, co píšete, žádné nové peníze nevznikají. Pouze se pořád dokola půjčují. Chápu, souhlasím.
Prosím, vysvětlete mi, jak může vzniknout hyperinflace, řekněme takového rozsahu, že ceny „všeho“ stoupnou desetkrát. Odněkud musely přijít „nové“ peníze, nebo ne? Odkud přišly?
Tak to uz ma na svedomi centralni banka. Ta muze treba koupit statni obligace a ty pohledavky ke statu si napise na stranu aktiv a proti tomu muze statu napsat na jeho ucet penize za ty obligace, to je na strane pasiv. Takze ma ucty krasne vyrovnane. Ten stat si muze ostane ty penize pak i vybrat na hotovosti a centralni banka ma ucty stale krasne vyrovnane (vydane hotove penize jsou na strane pasiv). A tim se ocitnou v obehu penize, ktere pak muzou obchodni banky namnozit na ten jiz nekolikrat zminovany padesatinasobek. Ovsem puvodni akter, ktery to zpusobil je centralni banka a stat.
A jsme u toho. Někdo vyrobí peníze z ničeho. Někdo jiný je „namnoží“ a pobírá z nich úroky.
I když neznám přesný mechanismus a podmínky na mezibankovním trhu, tak věřím, že nejsem daleko od pravdy, když tvrdím, že peníze vznikají „z ničeho“, že tak vzniká inflace a s ní i inflační daň a že dochází k přesunům bohatství (od dlužníků k věřitelům).
A jako bonus to podporuje jevy typu krize. Jednoduchý článek třeba tady
http://www.sfinance.cz/zpravy/finance/219742-svetove-akcie-znovu-rostou-dobra-zprava-to-vsak-neni/
Děkuji za vysvětlení multiplikace vkladů. To jsem pochopil, akorát si pořád myslím, že zpočátku ani nemusí být vklad, ale že banka si ty peníze půjčí, respektive si je podle nějakých pravidel (povinné rezervy) vygeneruje, „vymyslí“.
Třeba mi to časem docvakne přesněji. Věřím tomu, že většina lidí ani netuší, že s penězi může být něco v nepořádku a na to jsem chtěl upozornit. A na druhé straně je mnoho „ekonomů“, kteří si myslí, že situace je pod kontrolou.
Je to tak. Penize opravdu na svem pocatku vznikaji vlastne z niceho. A z niceho je vyrabi centralni banka spolecne se statem. Normalni obchodni banky je sice tak zvane "namnozi", ale to uz neni v pravem slova smyslu z niceho. Kdyz si totiz nekdo pujci pri tom beznem kolobehu penez nejake penize na auto, tak ta pujcka je vlastne za normalnich okolnosti kryta tim autem a oni mu to auto seberou pokud nebude splacet. U normalnich obchodnich bank by proti zapujcenym penezum melo byt vzdy neco konkretniho co ma odpovidajici hodnotu. Pokud si obchodni banky pocinaji podle pravidel tak vlastne nesidi. Od nekoho si pujcuji a nekomu pujcuji (a obcas jim nekdo nezaplati a oni z nej nic nedostanou) a tim si vydelavaji. Neco jineho je prave role centralnich bank v tom vsem.
"Namnožení" peněz bankami formou multiplikačního efektu je nemožné pokud neexistuje poptávka po úvěrech. Ostatně samotná podstata multiplikačního efektu je sama o sobě dost pochybnou teorií, alespoň ve vztahu k množství peněz v oběhu. Multiplikační efekt vypovídá spíše o rychlosti oběhu existujících peněz, než o růstu množství peněz v oběhu.
K tomu není třeba mnoho. Postačí dostatečná výše úspor a panika. Pokud všichni najednou začnou utrácet své peníze v panice, že o ně přijdou, tak mohou vyvolat šílenství končící hyperinflací a nemusí být natištěna jediná "nekrytá" bankovka. V současné době je v podstatě nemožné vyvolat byť jen malou inflaci tiskem sebevětšího množství peněz, protože pokud nebudou existovat subjekty, které by si tyto peníze půjčily a utratily, tak zůstanou "natištěné" peníze ležet v centrální bance, což znamená, že na ceny nemohou mít sebemenší vliv.
Víte kolik činí průměrné povinné rezervy státních bank v EU? Pouhá 2%.
A budete se divit, banky půjčují peníze NIČÍM nekryté a dělají to již hodně dlouho. Pro lepší pochopení se mrkněte sem:
http://media.bloguje.cz/677991-penize-jako-dluh.php
A něco o finanční krizi a proč k tomu došlo:
http://www.youtube.com/watch?v=w9vbGfVrUoY&feature=related
Má to sice 11 dílů ale stojí zato to shlédnout celé.
Myslim, ze se mini rezevy komercnich bank a ne statnich (centralnich) bank. Pri tech dvou procentech tedy muze celkovy objem penez v ekonomice dosahnout maximalne padesatinasobku tech penez, ktere uvolni do ekonomiky centralni banka. Myslim, ze tomu rikaji menova baze. A to maji lidi v centralni bance pochopitelne spocitane (to jeste zvladnou) a zarizuji se podle toho.
Doufejme.
Nic jineho nam nezbyva
Potřebuje, protože by bez nich neměla co půjčovat. Ona si ty peníze ve skutečnosti opravdu nevyčaruje, ale půjčuje z těch 98% vkladů, které mají vkladatelé virtuálně na svých účtech. Ve skutečnosti tam nejsou.
> Ten clovek, co si je uklada, si je zpravidla pujcil v jine bance.
Že zpravidla, bych neřekl. Většina malých půjček pro lidi jde do spotřeby nebo investic, a banky často mají podmínku že u nich člověk nebo firma musí mít účet aby půjčily, nebo mají lepší úvěrové podmínky pro své klienty, jako první si půjdete logicky většinou půjčit k bance kde vás znají (=vedou váš účet)
Člověk, který by si u jedné banky půjčoval a u druhé ukládal, by nebyl dobrý hospodář.
Kdyz si pujcim u me banky penize a koupim si za ne auto, tak ty penize si ulozi prodejce toho auta a to bude normalne v jine bance, ktera je vidi jako normalne ulozene penize, ktere si uklada ten prodejce auta. Ta banka nevidi, ze to jsou puvodne vypujcene penize. Pro ni je to zcela normalni a legitimni operace ulozeni penez. A cast tech penez, ktere si ulozil prodejce toho auta si muze pujcit nekdo jiny a koupit si za ne neco do bytu a ted to bude zase jiny prodejce, ktery si ty penize ulozi a opet v jine bance. A ta banka opet nema moznost videt ze to jsou vlastne uz nekolikrat ulozene a zapujcene penize.
Rozumím.
Celý je to z mého selského pohledu o tom, kolik peněz právě obíhá v ekonomice. To hlídá ČNB.
A vidím dva krajní katastrofické scénáře:
– "praskne to", lidi udělají run na banky, a vše se zhroutí (ekonomický, politický i sociální systém)
– vláda a ČNB se zamyslí, zruší virtuální peníze a budou se moci půjčovat jen peníze kryté zlatem 1:1. A taky se vše zhroutí.
Selský pohled je nejlepší. Nezáleží na tom, kolik peněz je v ekonomice. Dá se kupovat za koruny i za halíře. To, co na celé věci zpochybňuji a označuji jako podfuk je, že někdo (a technicky je jedno, jestli komerční banka nebo centrální banka) vytvoří peníze, které nejsou ničím kryté, dostanou se na trh a působí inflaci a přerozdělení bohatství.
Pokud je potřeba víc peněz v ekonomice, třeba kvůli stabilitě měny (což taky neuznávám), proč peníze nenatiskne vláda (nikoliv centrální banka) a nerozdá je lidem? Raději se to udělá tak, že peníze se „natisknou“, tím se znehodnotí ostatní peníze a ty „natisknuté“ se dostanou k vybraným subjektům.
Tyhle "vytvorene" penize jsou za normalnich okolnosti kryte nejakym financni zavazkem nejakeho cloveka, ktery si je pujcil (uz to tu nekde vysvetluji). Problem v Americe byl ale v tom, ze ty financni zavazky meli lidi, kteri je nemohli splatit a rucili za ne pomoci nemovitosti, ktere uz nemely trzni hodnotu odpovidajici tem zavazkum. Takze tady se opravdu stalo, ze se vytvorily penize, ktere opravdu kryte nebyly. K tomu ale normalne nema dojit a v Evrope k tomu nedoslo (krize vznikla v Americe) a proto je financni sektor tak dukladne hlidany. V Americe to zjevne moc hlidane nebylo, coz ukazuje i pripad Madoff, u ktereho nikomu nevadilo, ze se mu leta nedelal audit (to je slendrianstvi nad kterym mi zustava rozum stat). Jinak vidim, ze diskutujici lidi se nevyznaji v ucetnictvi. Ja o tom neco vim (mam na to i diplom) takze si umim ten kolobeh penez predstavit.
Domnívám se, že banky když někomu půjčují peníze, které vytváří "z ničeho", tak současně na straně aktiv jim přibude položka pohledávky za klientem, kterému půjčují a zároveň jim přibude na straně pasiv závazek vůči témuž klientovi, kterému peníze banka půjčila, když na účet tohoto klienta připsala půjčenou sumu. Souhrn aktiv i pasiv zůstane v rovnováze, pouze se navýší bilanční suma (která musí být v relaci s vlastním kapitálem v rámci pravidel kapitálové přiměřenosti). Pokud to takto teoreticky zůstane po celou dobu na kterou byl úvěr poskytnut, tak banka inkasuje rozdíl mezi úroky přijatými od klienta a úroky uhrazenými klientovi, což mi nepřijde jako podvod ale jako obchod. V praxi samozřejmě klient půjčené peníze utratí a pro jednoduchost předpokládejme, že půjčené peníze byly utraceny u subjektu, který má účet téže banky. I v této situaci banka platí jednomu klientovi úrok z vkladu a inkasuje úrok z úvěru poskytnutého prvnímu klientovi. V čem je problém? Proč by to měl být podvod?
Proč je to velký bankovní podvod?
Líbilo by se vám, kdybyste mohl jenom tak ze vzduchu vyrobit miliardu korun (zjednodušená představa: natisknout), na rok ji někomu půjčit za úrok pět procent a za rok takto „vydělat“ 50 milionů korun? Původní miliardu byste pak zničil (spálil v kamnech), nebo byste ji půjčil někomu jinému.
Možná líbilo 🙂 Ale je to velký bankovní podvod.
To, co popisujete je neúplné a tedy nesprávné, protože neberete v úvahu, že když banka vytvoří peníze z ničeho a pak je půjčí, pak ty samé peníze má banka v bilanci současně i jako vklad v té bance, za který banka musí platit úrok. Takže banka může inkasovat pouze rozdíl mezi kreditními a debetními úroky, což jsou právě ty peníze, které by banky měly vydělávat na úvěrových obchodech. O žádný bezpracný a bezrizikový výnos tedy nejde.
…ale je to bohužel docela složité a proto se mi to tady nechce vypisovat. Zrovna zítra skládám na ekonomické VŠ zkoušku z makroekonomie, jejíž jednou částí je právě monetární politika a s ní související vznik peněz. Učím se z našich skript a je to tady docela hezky vysvětleno, myslím, že to pochopí i laik a není to ani tak obsáhlé. Kdyby to někoho opravdu zajímalo, tak ať si tedy ve vědecké knihovně obstará skripta od Václava Jurečka a Ivany Jánošíkové z ekonomické fakulty Vysoké školy báňské s názvem MAKROEKONOMIE Základní kurs. Ve vědecké knihovně je najdete nejlépe pod ISBN: 80-248-0530-8. Až skripta budete mít, doporučuji přečíst kapitolu 5.Peníze v tržní ekonomice nebo, pokud nebudete mít tolik času, tak alespoň strany 72-74:-)
Dobrý den, chápu, že se vám nechce něco složitě vysvětlovat, ale co kdybyste dvěma větami naznačil, o čem to je, případně jak se ten mechanismus odborně jmenuje. Jistě se pak dají podrobnosti najít na internetu.
Tak základním klíčem k pochopení bude znalost historie, resp. vzniku bank s částečnými rezervami(a tím myslím od úplných počátků, kdy si lidé ukládali zlato ke zlatníkovi)…To by vás myslím mohlo navést na správnou cestu…Dále by mohla pomoct hesla jako "peněžní multiplikátor", "nabídka peněz", "peněžní báze"…Když za ně připojíte ještě "makroekonomie", chybu neuděláte…
Anebo dobrá tedy, ta základní myšlenka: pan "A" vloží do obchodní banky "1" 10000 Kč. Banka z těch 10000 Kč musí odložit 1000 Kč(pouze hypotetická částka, ve skutečnosti je míra povinných minimálních rezerv v ČR stanovena na pouhá 2%, já pro přehlednost uvažuju 10%) do centrální banky a 9000 ji zbývá a má je volně k dispozici. Dejme tomu že těch 9000 půjčí panu "B" a ten je vezme a zanese do obch. banky "2"(neuvažujme o tom, proč by to pan B dělal, já vím, že si nikdo nepůjčuje peníze, aby je mohl vzápětí vložit na účet). Ta z nich opět musí 10%, tzn. 900 Kč odložit do ČNB. Bance "2" tedy zbývá 8100 Kč. Ty půjčí dál panu "C" a ten je odnese do banky "3". Ta z nich zase odloží 10%. tj. 810 Kč a zbyde jí 7290, které půjčí panu "D" no a abychom tu nebyli do zítřka, tak ten si je nechá s tím, že si za ně později koupí třeba televizi.
A teď si všimněme jedné věci: pakliže sečteme zůstatky na účtech pana A, B, C a přičteme hotové peníze pana D, zjistíme že tito čtyři lidé disponují dohromady částkou 34 390Kč(10000+9000+8100+7290). Tato částka ale byla vytvořena z původního vkladu 10000 Kč. Takže obchodní banky vlastně vytvořily 24 390 Kč. Takto se tvoří peníze v ekonomice a tuhle "penězotvorbu obchodních bank", jak se tento jev někdy označuje, měl nejspíš autor knížky zmíněné v článku na mysli… Není ale pravda, že si peníze může tvořit banka sama pro sebe, protože musí být připravena vyplatit těm lidem, kteří u nich mají uložené peníze jejich peníze zpět… Takže banka má třeba 1 mld. Kč v ČNB jako povinné rezervy, dále dejme tomu další 2 mld. Kč v ČNB jako dobrovolné rezervy (kdyby náhodou chtělo vybrat své peníze více lidí najednou,), 1 mld. Kč mají někde ve svém sejfu a půjčují z nich lidem, nakupují akcie a podobně, no a potom vedou pohledávky třeba 30 mld. Kč v podobě peněz, které půjčili lidem a čekají, až jim je vrátí. Dohromady je to 34 mld., které by se daly označit jako aktiva této banky. A tato aktiva se musí do poslední koruny přesně rovnat pasivům, resp. převážně půjčkám, které banka poskytla. Takže banky žádné peníze samy pro sebe nevytváří, pouze vydělávají na úrocích z poskytnutých půjček.
Je to jen základní myšlenka, při hlubším přezkoumání v ní objevíte spoustu mezer, které se dají vysvětlit podrobnějším studiem, ale snad se to z toho dá pochopit…
Lukáši, děkuji za vysvětlení.
Podstatné je, že "obchodní banky vlastně vytvořily 24 390 Kč" a druhá podstatná věc, je že, tuto částku půjčili někomu za úrok. To ostatní je jenom hra s čísly. Povinné rezervy mohou být dobré k zajištění stability toho systému, který je nestabilní právě díky tomu, že peníze nejsou ničím kryté.
Filosofové si mohou položit otázku, kde dlužníci vezmou peníze na splacení svých úroků.
Jo jo, v podstatě jsi to docela pěkně shrnul:-) Ta filozofická otázka je zajímavá, ekonom by ti nejspíš řekl, že na úroky si lidé vydělají prodejem svých výrobních faktorů(nejčastěji tedy práce, ale taky půdy, kapitálu atd.), ale vím na co narážíš…Nejspíš to bude nějak tak, že nominální hodnota peněz se sice navyšuje, ale jejich reálná hodnota zůstává přibližně stejná a peníze se vlastně mezi lidmi jen přelévají. Ty dostaneš peníze za nějakou svou práci a pak jdeš a koupíš si rohlík – tzn. koupíš si práci nějakého pekaře, kapitál nějakého podnikatele, co toho pekaře zaměstnává, půdu toho, komu patří pekárna…Ale to už jsou spíš mé úvahy a je potřeba brát v potaz, že je půl třetí ráno a já mám za sebou nějakých dvanáct hodin učení na zkoušku, takže to nemůžeš brát moc vážně:-)
Jinak ty povinné minimální rezervy, to je kapitola sama o sobě. Hlavně tedy stanovování jejich výše – má to v režii centr. banka a je to v podstatě její nejvlivnější nástroj monetární(peněžní) politiky. Rozhodně nejde jenom o to nalézt tu hranici, která by zabezpečovala jistou dávku bezpečí pro vkladatele. Díky PMR může CB rozhodovat o tom, kolik přebytečných rezerv budou mít obchodní banky k dispozici, tím pádem o tom, kolik peněz mohou půjčit, tzn. kolik peněz mohou výše popsaným způsobem "vytvořit" – tím CB ovlivňuje nabídku peněz v ekonomice, tzn. agregátní(celkové) výdaje, tím agregátní poptávku a tím skutečný reálný produkt(HDP), zaměstnanost, inflaci…A tím se snaží dostat ekonomiku do stavu potenciálního produktu(tzn. nejvyššího možného dlouhodobě udržitelného reálného produktu, pro jehož dosažení musí ekonomika využít všech svých výrobních faktorů – tzn. při přirozené míře nezaměstnanosti-existuje-li nezaměstnanost, pak pouze dobrovolná) Je to všechno navzájem propojené. Ale to už jsem dost odbočil:-)
Lukáši, děkuji za vysvětlení.
Ano, je to složitější.
Já tuto otázku myslel opravdu filosoficky – ve vyšší rovině. V ekonomice je skutečných 10000Kč, banky vyrobí dalších 24 390 Kč, všechno to půjčí za úrok. Otázka zní, kde se vezmou peníze na ty úroky, když skutečných je pouze 10000Kč, ale banka očekává, že nakonec lidé vrátí nejen své půjčky, ale i úroky. Mě z toho vychází buďto, že někteří půjčovatelé musí zkrachovat a/nebo že banka musí pořád dokola vyrábět další peníze. Čili systém spěje jednak k bobtnání a jednak ke krachu některých účastníků. Což se vlastně před našima očima děje a říká se tomu krize.
Jinak nesouhlasím s tím, že povinné minimální rezervy jsou dobré jen k napravení nestability, kterou způsobil ten systém.
Dejme tomu, že ekonomika prochází recesí – tzn. vysoká nezaměstnanost, nízké HDP, nízká poptávka, nízká nabídka. CB může snížit PMR (ponechme ostatní nástroje monetární a fiskální politiky) , tím zvýší nabídku peněz v ekonomice, banky budou moct více půjčovat při nižších úrokových mírách, to podpoří investiční činnost firem i domácností, tím se zvýší poptávka – aby ji mohly firmy uspokojit, musí se zvýšit nabídka – té firmy dosáhnou přibíráním nových zaměstnanců (nižší nezaměstnanost) a vyrobí tak více (vyšší HDP) – ekonomika se tak může dostat do makroekonomické rovnováhy. Analogicky se tak dá vyřešit i situace, kdy se ekonomika nachází v inflační mezeře, je tzv. přepáléná a vzniká tím vysoká inflace.
Samozřejmě tohle je jen teorie – jen pomocí PMR se recese nevyřeší. Ale spolu s použitím ostatních metod to může ekonomiku nastartovat. Jinak po přečtení pár předchozích příspěvků zjišťuji, že máte k systému bankovnictví s částečnými rezervami značné výhrady. Jenomže jednou už se tak stalo a teď už je pozdě to vracet, nelze se vracet k systému, kdy byly peníze kryty zlatem – podle jedné studie by to nejspíš způsobilo kolaps celého světového hospodářství, oproti kterému byla krize ve 30.letech minulého století nic…. A když se nad tím člověk zamyslí, nelze než nesouhlasit – jak by jste to chtěl provést?
Lukáši, odděluji nebo spíš uvažuji dvě věci. Ekonomické fungování a poctivost systému. Podle mne je to celé založené na podvodu (nepoctivosti). Bankéři půjčují peníze vyrobené z ničeho a tím okrádají všechny ostatní, kteří nemohou vyrábět peníze z ničeho. Zmiňované "nežádoucí" jevy v ekonomice jsou především vedlejší účinky tohoto podfuku.
Řešení?
Zatím spíš nápad.
Co by se stalo, kdyby nové peníze vyráběl rovnou stát a rozpouštěl by je ve státním rozpočtu? Banky by směly půjčovat pouze v nich uložené peníze. A stát by směl vyrobit pouze určité množství peněz s ohledem na požadovanou (dovolenou) inflaci. Vláda by si takhle nemusela půjčovat, ale peníze by si nechala vyrobit. Aby nepřekročila dovolenou inflaci, nemohla by rozhazovat a stát by nebyl zadlužený. I když já důvod k tištění nových peněz nevidím, tohle řešení beru jako kompromis, když už musí být inflace, ať z ní mají všichni stejně. Ať z ní nemají v konečném důsledku výhodu bankéři.
Nebo jsem něco přehlédl?
Ano, to už tady historicky v různých podobách bylo, jenže vlády se nedržely na řetězu a tiskly peníze. Proto by podmínkou musela být buďto dovolená inflace nebo dovolené množství peněz.
Ano. Při čtení diskuze jsem pevně věřil, že nakonec se dostanete i k tématu nesplatitelných státních dluhů a spravedlivě distribuované inflace. Taky se domnívám, že jediným řešením státních dluhů je financování emisí nových peněz, a to včetně dluhů již existujících. Konvenční teorie říká, že státní dluh by se měl splácet penězi z daní. V tomto světle jsou státní dluhy opravdu nesplatitelné. Navíc splácení státních dluhů daněmi je často zcela absurdní, pokud si uvědomíme, že banky nakupují státní dluhopisy za peníze pocházející z úspor obyvatelstva, pak dojdeme k závěru, že stát vlastně dluží svým občanům a je absurdní aby dlužník vybíral daně od svého věřitele jen proto, aby zaplatil věřiteli svůj dluh. Čistě teoreticky, pokud by tedy centrální banka natiskla peníze, kterými by splatila (nakoupila) státní dluhopisy v držení bank, pak by došlo pouze k nahrazení bankovních aktiv v podobě státních dluhopisů hotovostí. A protože banky by tuto nadbytečnou hotovost neměly komu půjčit, uložily by ji zpět ve formě rezerv na účet centrální banky. Výsledkem by byl oddlužený stát a robustní bankovní rezervy (občané by měli v podstatě své úspory uloženy v centrální bance). Financování veřejných statků by mělo být řešeno kombinací výběru daní a emisí nových peněz přičemž cílem při vybalancování obou zdrojů by měla být stabilní kupní síla peněz. Daně snižují kupní sílu obyvatelstva a působí deflačně. Emise peněz může působit směrem k růstu cen a oba zdroje tak lze vybalancovat.
… aha takze vase neznalost principu bankovni rozvahy je nezvratnym dukazem konspiracni teorie? tak tim se to vysvetluje ;o)
Dobrý den, pokud se z bankovní rozvahy dá vyčíst, jak vznikají nové peníze, tak budu rád, pokud mi to naznačíte. Anebo pokud mi napíšete, jak podle vás vznikají. Stačí několika málo větami. O tom je tento článek.
Ďalej budem písať slovensky, dúfam nevadí, len ten nadpis som chcela štýlovo :-). Ale k veci, ľudia, po prvýkrát v histórii ľudstva sme dospeli k bodu kedy už peniaze potrebovať nebudeme a život bude na vyššej úrovni než ho poznáme. Nerobím si srandu, skutočne seriózne vážne. U nás na Slovensku už pomaly začínajú určité aktivity v tomto smere, v zahraničí už dlhšie, ale stále je toho málo. Problém je len v nás, ľuďoch, všetko ostatné je reálne. Ak vás to zaujíma, skúste kliknúť na http://superlife.infosoft.sk to neni reklama ani žart. Mňa by zaujímalo ako ste na tom vy v Česku a na Morave? Vždy ste boli o krok pred nami, predpokladám že ste ďalej aj v tomto. Prajem krásny deň aj všetky tie ďalšie čo prídu. Ja sa už teším. Jana.
Dobrý den Jano,
Zdá se mi to spíš jako utopie.
Robotizace například v automobilovém průmyslu se děje desítky let, ale stejně je mnoho činností, které dělá člověk. V jiných oborech, zejména službách je podíl ruční práce ještě větší. Nebo půjdete k masérovi robotovi a doktorovi robotovi.
Spíš zavládne nějaká forma socialismu, aby se nebouřili ti, co nemají práci (a peníze) proti těm, co mají práci.
Hezké dny … 🙂
Zajímavé video se smutně pravdivou tématikou
Pokud budete někdo hledat spolehlivou a hlavně rychlou půjčku, můžu doporučit http://xxxsmspujcka-ihned.cz. Mám s nimi velmi dobré zkušenosti, půjčuji u nich opakovaně.
Váš komentář mi nepřipadá obohacující a dělá na mne dojem spamu, proto jsem odkaz upravil. Zároveň komentář nechávám jako odstrašující případ, jak nepsat komentáře …