Protože jedna paní povídala, že pořad Nic než pravda je dobrej matroš (ona řekla dobrý studijní materiál), vyhledal jsem si několik dílů na YouTube (TyTrubko) a pustil se do studia. Nastudováno jsem měl během chvilky. Je to povrchní trapárna, hloupost a ztráta času. Samozřejmě tvářící se jako něco senzačního. Předpokládám, že tahle blbina je licencovaná kopie cizokrajného původu.
Pořad spočívá v tom, že „soutěžící“ nebo spíš sedící odpovídá na připravené otázky a může odpovědět buď ano, nebo ne. Otázka pro bystré hlavy, na kolik otázek je odpověď tak jednoznačná, abyste mohli odpovědět ano nebo ne a bylo to přesné.
Ono totiž vůbec není důležité, jestli někdo něco ukradl, jestli někdo někomu byl nevěrný anebo jestli někdo bral drogy. Důležité je to, co si z toho odnesl. Jestli si z toho zážitku odnesl nějaké poučení, jestli ho to změnilo a ví o sobě, jestli bude krást, bude nevěrný a bude brát drogy. Jestli dokáže říci, moc mě mrzí, že jsem něco ukradl, a kdyby to šlo vrátit zpět, šel bych tam a tomu člověku bych dal desetkrát víc. Takhle vypadá smysluplná a hluboká odpověď na otázku, jestli jsem někdy něco ukradl. Ne očekávané ano, nebo ne.
Tento pořad je ukázkou stavu společnosti, její povrchnosti, touze být přítomen senzace a honbě za penězi za každou cenu. Také jsem kradl, také jsem zkoušel drogy, ale na žádnou z těch otázek bych neodpověděl ano nebo ne. Některé věci už dělat nemusím, vím, co člověku přinesou a odnesou a jiné věci se ještě odnaučím nebo naučím.
Takový pořad Tabu, to byla jiná jízda. Člověk, který odpovídal na otázky, seděl schovaný za poloprůhlednou stěnou a bylo ho pouze slyšet. Otázky šly na tělo a odpovědi nebyly ano nebo ne. Na konci pořadu se ten člověk buď ukázal anebo zůstal anonymní podle toho, jak moc se za sebe styděl.
Napadlo mne spojit tyto dva pořady v jeden a ještě trochu vylepšit. Člověk by neseděl za stěnou, ale normálně v křesle. Když se za sebe stydí, tak ať nechodí do televize. Odpovídal by nikoliv ano nebo ne, ale normálně, akorát by měl na každou odpověď maximálně dvě minuty. Publikum a diváci u obrazovek by hlasovali, jestli odpověděl přesvědčivě, a podle výsledku by buď postoupil, nebo nepostoupil do dalšího kola. Případně by se mohli ptát i přítomní diváci a diváci u obrazovek telefonovat. To by bylo, aby na toho človíčka někdo něco nevěděl. Pro zpestření by tam občas mohl přijít nějaký politik nebo známá osoba. To by byl mazec.
Milé televize, licenci na pořad Full Truth (doufám, že se tak něco nejmenuje) si ode mne můžete koupit již dnes za 1 000 000 USD. Zároveň se hlásím jako první soutěžící.
Příjemný večerníček všem čtenářům a fandům článků pana Vítka.
Já jsem shlédla tento pořad poprvé včera,ale už jednou mi něco podobného přišlo jako mail a bylo to ze zahraničí.
Na mě to působí opravdu trapně,protože to citově ubližuje přísedícím soutěžícího např. včera zněla otázka….Dal byste do domova důchodců svou matku?Sledovala jsem napětí ve tváři dotyčné maminky,odpověď syna zněla NE,ale detektor prohlásil,že je to LEŽ.Maminka se v tu chvíli zastala syna,tvrdila,že ví,že syn by jí tam nedal.Myslím si,že toto mohlo té paní hodně ublížit a nebo to v ní mohlo vyvolat třeba pochybnosti o pravdomluvnosti syna.Lidé ,kteří to podstoupí pro peníze,vůbec netuší,jaké důsledky to může s sebou přinést,že mohou pro peníze ztratit hodně,třeba i rodinu.Ten pořad ze zahraničí,to byla též síla,tam opravdu vyplouvala na povrch ne zrovna příjemná pravda jak na soutěžící osobu,tak i na rodinné příslušníky,když pořad skončil,tak k soutěžící ženě nikdo z rodiny nešel.Bylo mi z toho smutno,co člověk podstoupí pro peníze,o které soutěžící stejně přišla.
Vlaďka
Vlaďko, hezky jste to napsala, souhlasím. Ono si myslím se dá do televize říct hodně věcí, může to být užitečné, bavit se i o osobních věcech. Víme, že na podvědomé úrovni všichni o všech všechno víme. Ale o některých věcech do televize ne, protože by je lidi nepochopili nebo by je pochopili špatně. Nebo by to někoho bolelo ale jenom kvůli tomu, že by to nepochopil do hloubky.
Já bych do domova důchodců svou matku dal (jako mezní řešení), za určitých okolností, ale za jiných (normálních) ne. Bez výčitek. Můžete to odvysílat. Přeci záleží na tom, jaké budou vztahy. Doufám, že budou dobré.
Dobrou noc …
Vítku.
Dříve jsem měla na lidi v domovech důchodců jiný názor ,než mám nyní.Dělala jsem 11 let v léčebně pro dlouhodobě nemocné,o Vánoce mi bylo těch starých lidí,pro které si nikdo nepřijel opravdu líto.Dnes mám na to takovýto pohled……oni sklízeli to,co zaseli,všichni tito lidé byli v LDN oprávněně,měli se svými dětmi určité vztahy a nějakým způsobem se ke svým dětem chovali a podle toho také sklidili.Neodsuzuji člověka,který dá do takového zařízení svého rodiče.
myslímm,že i když máte dlouholetou praxi na LDN,nesouhlasím s Vaším názorem ,že jak kdo zasel ,tak sklízí.Moje zkušennosti jsou zcela opačné,setkala jsem se s takovými lidmi v domově důchodců a mohu zodpoědně prohlásit ,že někteří tamní obyvatelé se tam dostali za dosti kuriozních podmínek,kdy pro svoje potomnky udělali maximum a oni je pak nehorázným způsobem odkopli,včetně mé babičky,kterou moje matka poté co jí babička dala všechno co mohla a od malička pro ni dělala maximum,zbavila jí svépravnosti a šup s ní do domova důchodců.Mně pak nezbylo nic jiného než za ní každý den jezdit několik kilometrů bez možnosti ji tam odtud dostat,neb moje matka se stala její právním zástupcem a rozhodovatelem jejího života a nedala mi souhlas k odebrání babičky do mojí péče,bohužel moje babička nebyla jediná v onom domově důchodců,která tímto potupným způsobem dožila díky svým potomkům.Každodenní návštěvy v onom domově důchodců ,byly pro mne neskutečně deprimující a bohužel nebylo v mé moci těmto lidem pomoci,krom mých každodenních návštěv ,které se staly pro místní babičky a dědečky příjemným spestřením a radost v jejich očích mým příchodem je pro mne nezapomenutelná.Myslím ,že v dnešní době nemají vztahy mezi lidmi moc dobrou referenci,většinu semlela konzumní společnost a mezilidské vztahy vzali za své…..
co se týče pořadu "Víc než pravda",tak to je katastrofa,jde pouze o byznys,sloboduchý obsah,ničení lidských osudů z vidinou nedosažitelných zisků.Bože kam až je lidská rasa schopna dojít,neb bože jak hluboko klesla.
Dobrý den.
Děkuji za Váš názor.Víte když jsem napsala ,že Ti lidé sklízí co zaseli,tak to není míněno tak,že by se rodiče chovali pouze špatně ke svým dětem,ale je zde i ten druhý extrém,že rodiče dají svým dětem všechno a to není dle mého názoru správné,protože rodiče mají připravit své děti do života tak,aby se o sebe byly schopné postarat a fungovat samostatně.Pokud rodič dává dítěti vše,přehání to,tak ochudí své dítě o možnost ,aby ono samo v sobě objevilo své schopnosti a dovednosti postarat se o sebe a pomoci svým rodičům ve stáří,ale opět zlatou střední cestou,nejít zase do extrému.
Pokud je vše vyvážené,tak to funguje dobře a rodiče nemusí mít strach do budoucna,že skončí v domově důchodců.
Případ Vaší maminky a babičky mi na to krásně sedí,ale nechci Vás mým názorem pobouřit,jen umožnit zamyšlení.
Myslím si ,že staří lidé si mají také užívat života a ne rozdat vše svým dětem na úkor svého pohodlí a na úkor toho,co mají rádi.
Vlaďka K.
Vlaďko, já s Vaším názorem souhlasím, i když to slyšet nemusíte, protože jste si tím jistá, tak Vás doufám můj souhlas mírně potěší. Za prvé ani s péčí a láskou se to nemá přehánět. Za druhé dětem se nemá dávat všechno, ani všechno hmotné před smrtí. Za třetí si myslím, že člověk by se do LDN/domova důchodců vůbec neměl dostat. Měl by pracovat a radostně žít až do smrti, pokud se pro ni rozhodne, (nebo přijatelněji, až se pro ni rozhodne). Mějte se krásně …
Děkuji za podporu ,je to tak,možná se to někomu nelíbí,ale je to pravda.Zlatá střední cesta.
Vlaďka
Váš názor mne v žádném případě nepobuřuje a plně s Vámi souhlasím.
jsem ráda, že jste to tak hezky napsala té paní nebo slečně. Když jsem si to její postěžování přečetla, chtěla jsem napsat to co Vy, ale nevěděla jsem jak do toho. V tomto případě to chtělo opravdu citlivý přístup a proto jsem Vám za něj vděčná.
Myslím, že to bylo pochopeno, že každý extrém je špatně.
Mějte se pod Milešovkou krásně, to Vám přeje Jarka
Děkuji za pochvalu paní Jarko,zahřálo mě to u srdíčka,psala jsem tak,jak jsem to cítila,to jde pak samo ,zkuste to uvidíte,že to jde.
Máte též hezké komentáře.
Mějte se kytičkově. Vlaďka
Dobrý den,vracím se ještě jednou k Vašemu názoru na můj příspěvek a musím s Vámi, a následnými komentáři,jen souhlasit,je potřeba slyšet i jiný názor-nestranný ,neb pokud se pohybujete v určitém problému,kterým se trápíte nejste(teda já nejsem )už schopna dost dobře posoudit co je dobře a co ne.Můj problém s tzv.opatrováním mé babičky v domově důchodců nakonec skončil babiččinou smrtí a mým psychickým zhroucením,ale to by asi patřilo do jiné rubriky.Ráda čtu tyto stránky a děkuji za Vaše názory.H.
Dobrý den.
Děkuji za Váš komentář a plně Vás chápu,já jsem dříve také vnímala jisté situace jinak,ale pak jsem se dozvěděla spousty informací,které mi otevřely oči a změnila jsem názor.Jsme ovlivněni hodně okolím a výchovou v rodině,je na nás jak to uchopíme,když pak dostaneme jiný úhel pohledu a uznáme pravdu,že by to mohlo být jinak.Jsem ráda,že jsem mým komentářem přispěla k Vašemu přehodnocení a uvědomění si té situace.
Pokud byste chtěla napište o tom víc klidně do sekce vzkazů,ráda si to přečtu,na příbězích ze života si člověk nejlépe zapamatuje.
Mějte se hezky . Vlaďka