Co budeme jíst? Kvalitní a zdravé potraviny!

lidl

Na Avenně vyšel článek paní Hanky P., Co budeme jíst? Článek je o tom, že v českých obchodech ubývá kvalitních a výživných potravin, a že když přijde do samoobsluhy, tak už jí “nehoní mlsná” jako dříve. Je to tím, že moudré tělo pozná, že potraviny nejsou kvalitní a zdravé a tak na ně nemá chuť. Dále se autorka zmiňuje o tom, proč jsou potraviny nekvalitní, většinou kvůli požadavku nízké ceny a že je lepší si připlatit a koupit si kvalitu.

To já, když přijdu do Lidlu, tak mi tečnou sliny a žaludek se mi tetelí radostí. Manželka mi doma dává psí konzervy s rohlíkem a drží mne zkrátka a tak se mezi lidi a do obchodu ani moc nedostanu. V samoobsluze si pak připadám jako v ráji. Těch potravin, těch vůní a barev … Nejvíc slintám na makové koláče, čokolády a jogurty …

Pokud čtete články Avenny mezi řádky (Nebo že by paranoia?), můžete z článku vyčíst varování, že může být i hůř (nejen, co se týká kvality potravin, ale i dostupnosti potravin) a je dobré přejít na samozásobování a hlavně, pořídit si zdroj pitné vody, tedy studnu.

Autorka také doporučuje nakupovat například v Německu, kde mají v hyper-super-marketech větší výběr a kvalitnější potraviny.

S tím vším souhlasím.

Dovolím si doplnit několik prostých postřehů a rad, jak kupovat v rámci možností kvalitní potraviny:

Kvalitní a zdravé potraviny najdete spíš u menších výrobců

Ti nemají vyspělé technologie na chemickou výrobu potravin a tak vyrábějí “postaru” a kvalitněji.

U nás ve městě je řezník pan Trojánek, který vyrábí špekáčky z masa, váže je provázkem a balí do papíru.

Je tu také pekař pan Červený, který peče čerstvé pečivo a nevozí ho zmražené z Polska a nerozpéká, jako to dělají v Lidlu.

Je tu malý zeleninový stánek, kde prodávají zeleninu převážně od českých pěstitelů.

Čtěte složení potravin na obalech

Je dobré číst složení výrobků na obalech. Přestože se člověk většinou v éčkách nevyzná, u masných výrobků bývá uvedený například podíl masa v procentech a podle něj se dá orientovat. Na mléku, jogurtech, sýrech je uvedený podíl tuku. Já si zásadně kupuji mléčné výrobky s co nejvíce (živočišného) tuku. Na slovo light mne nikdo nenaláká. Mléko je mléko a má asi 3,5 procent tuku. Pokud z mléka někdo odstraní tuk, tak už to není mléko, ale mléčná voda, ze které někdo odebral tuk a použil ho například k výrobě smetany nebo másla.

Čtěte časopis dTest, sleduje i kvalitu potravin

V časopisu dTest vycházejí i testy kvality potravin.

Například číslo 9/2011 Kečupy. Největší podíl rajčat měl Lidl Mikado kečup jemný, nejmenší podíl rajčat Hamé Kečup sladký. A člověk (s předsudkem na základě reklamy) by řekl, že Hamé je značka kdežto v Lidlu budou prodávat kdovíco.

Číslo 12/2011 Másla – nejlepší Madeta Jihočeské máslo.

Jak poznat kvalitní a zdravé potraviny? Podle aury!

A na závěr to nejlepší, kvůli čemu tenhle článek píšu. Vězte, že předchozí část textu byla jen úvodem.

V článku paní P. zazněla geniální myšlenka: ” Jdeme-li tedy nakupovat do supermarketu, naše tělo okamžitě na dálku zjistí, co kde potřebného pro něj v regálech je a pošle nám to prostřednictvím chutě na onen výrobek.”

Žel tato myšlenka už ve článku nebyla rozpracována.

Pokud se naučíme vnímat energie, které vyzařují jednotlivé potraviny v regálech, dokážeme vybrat to, co je pro naše tělo vhodné a nebudeme muset dělat ústupky co do kvality. Jednoduše tělo požádáme, aby nás upozornilo na vhodné potraviny, a tělo nás upozorní … A vždy nakoupíme kvalitní a zdravé potraviny za nejlepší možnou cenu.

Myslím si, že to děláme všichni podvědomě. Něco vezmeme do ruky, koukáme na to, vědomě si čteme složení a podvědomě vnímáme energie. Pak výrobek buď vrátíme do regálu, nebo ho dáme do nákupního vozíku.

Jde o to, umět se naladit na dotyčný výrobek, vnímat jeho energii a co to s námi dělá. Přiznám se, že to zatím moc neumím, ale rád bych se to naučil. Někdy vezmu něco do ruky a zkoumám, co to se mnou dělá. Někdy nenápadně přejíždím rukou nad potravinami a zkoumám, jestli něco ucítím. Připouštím, že při tom vypadám jako blázen. Snažím se tvářit, jako že něco vybírám a už, už po tom natahuji rukou, ale pak si to jako rozmyslím, podrbám se na hlavě a vybírám něco jiného.

Pokud se naučíme vnímat energie potravin, tak máme vyhráno. Někdo se může naučit vnímat ty energie v barvách a pak automaticky bude v samoobsluze ignorovat potraviny, které mu svítí červeně a bude vybírat pouze z těch, které mu svítí zeleně. Někdo jiný může vnímat energii potravin jako melodie a bude si vybírat potraviny, které mu líbezně hrají. A někdo jiný to může cítit jako vůně.

Nebudeme muset číst časopis dTest. A výrobci nekvalitních potravin se budu moci jít klouzat anebo začnou vyrábět kvalitní potraviny.

Situace vůbec není špatná, když na sobě duchovně zapracujeme a z pozice tupého stáda se dostaneme do pozice citlivých bytostí. Pak mohou výrobci své nekvalitní výrobky akorát tak spláchnout do záchodu anebo z nich dělat bioplyn.

Svět je takový, jaký ho chceme mít. My určujeme, co se bude vyrábět a prodávat tím, že si to kupujeme. Naučme se poznat kvalitní a zdravé potraviny (šestým smyslem, čtením aury) a kupujme kvalitní a zdravé potraviny.

Něco o čtení aury potravin je v knize Čtení aury všemi smysly – Rosetree Rose.

A můžeme jít ještě dál a měnit sebe a svět ještě víc. Až poznáme a přestaneme volit zkorumpované politiky, kteří si hrabou pro sebe a dojí naší republiku, až přestaneme platit jejich padělanými penězi a zavedeme Poctivé peníze. Tak budeme mít i dost peněz na to, abychom si kupovali nejen kvalitní potraviny, ale i kvalitní výrobky, které také poznáme podle jejich aury. Napojíme se na ten výrobek duší a poznáme, jestli je kvalitní.

Ať žije potravinová revoluce!
Ať žije transformace vědomí!
Ať žije rok 2012!
Konec světa nebude, tohle je začátek nového světa …

Držte si klobouky a šrajtofle, sejdeme se v Lidlu … při nakupování kvalitních a zdravých potravin podle aury.

Jestli s tím má někdo zkušenost, prosím podělte se v diskusi. Rád se přiučím od někoho zkušenějšího.

20 komentářů u „Co budeme jíst? Kvalitní a zdravé potraviny!

  1. Polysacharid

    Zdravím,

    v jednom díle "Jste to, co jíte" byl účastníkem řezník. Kvůli tématu se rozhodli udělat test a udělat si doma poctivou šunku. Kvalitní domácí šunka nakonec vyšla na méně peněz, než dražší, ale nekvalitní šunka z obchodu.

    Myslím si, že výhra spočívá taky trochu k návratu k základním potravinám a alespoň občas si knedlík, šunku, paštiku nebo pečivo udělat doma ze základních surovin a nekupovat je hotové v obchodě.

    1. kVítek

      Zdravím (Dobrý den Polysacharide),

      Souhlasím, taky zkusit upéct chleba …

      Jendou se u nás doma octila šunka, která byla nějaká divná. Tak jsem se podíval na etiketu a tam psali, že to obsahuje 40 procent masa. Bylo to výrobek ARO z Makra.) Do té doby jsem vůbec netušil, že je něco takového možné. Tak jsem to vzal na vědomí a dívám se, kolik masa v čem je.

      Dobrou chuť 🙂

  2. Jirka

    Nevím, jak může člověk, který je zvyklý na a ovládaný chemickými příchutěmi denaturovaných "potravin" cokoliv v obchodě poznat… Lidé jedí absolutně nepřirozeně. Úplným základem je kupovat pouze nezpracované, jednosložkové potraviny a pokud možno je dále co nejmíň zpracovávat. (Je mi jasné, že už tenhle požadavek je pro naprostou většinu lidí sci-fi, ikdyž ještě před 100 lety to bylo zcela běžné.) Držte si klobouky, jedeme s kopce… Málokdo ví, že největším zlem (když vynechám chemické přísady jako jed na mravence = aspartam, …; o genově modifikovaných potravinách taky nemá cenu se bavit) v naší potravě je to, co se používá nejvíc – pšenice, obecněji zejména lepkové obiloviny, to je všechno kromě rýže, jahel, kukuřice (pozor, často GMO!), pohanky, amarantu, quinoy. Kdo z různých důvodů omezí nebo úplně vynechá maso, často se vrhne na kravské mléko, což je většinou taky tragédie (kdo se cítí být teletem, tak dobrou chuť 😉 ). Pokud se někdo bez mléka neobejde, tak ať se zaměří na mléko ovčí nebo nejlépe kozí. A nakonec náměty k zamyšlení: kdo kdy viděl nějaké zvíře si tepelně upravovat potravu? (liší se naše tělo významně od zvířecích?); každé zvíře je vybavené na obstarání pro něho vhodné potravy – na obstarání jaké potravy je vybavené naše tělo? (A pokud nám něco chutná pouze silně upravené a kořeněné – není to náhodou proto, že bychom to neměli jíst vůbec?)

    1. kVítek

      Ahoj Jirko,

      Proč myslíš, že "největším zlem je to, co se používá nejvíc – pšenice, obecněji zejména lepkové obiloviny".

      Pokud si někdo nevsugeruje alergii na obilí (lepek), tak mi přijde v pořádku to jíst.

      Zajímavé je, že se vaří i zvířatům, prasatům, králíkům, slepicím. To mi přijde trošku na hlavu, dělat slepicím z obilí šrot a vyvářet jim. Ale možná to vnímají jako rozmazlování a lépe pak nesou.

      Měj se … 🙂

      1. Jirka

        Nechtěl jsem to moc rozvádět, ať se každý, kdo má zájem porozhlédne po internetu, určitě najde – a kdo nemá, s tím se nemíním hádat. Nicméně uvedu pár argumentů:

        – obilí je před několika tisíci lety vyšlechtěná tráva – je to strava pro přežvýkavce, ne pro člověka, který není vybaven na její strávení

        – obvykle se tepelně upravuje, čímž se to, co bylo dobré z velké části zničí nebo denaturuje, takže přestane být využitelné

        – obvykle se kombinuje s nevhodnými potravinami – ovoce, mléčné výrobky, které jeho trávení dále komplikují

        – způsobuje překyselení a zanášení organismu (zejména oběhový systém), tloustnutí (možná proto se dává zvířatům ve vařené podobě – hodně přibírají)

        – způsobuje: zápaly sliznic, kvasy, zácpy, revmu, dnu, ischias, odvápnění kostí a zubů, kožní vyrážky, cukrovku, žaludeční a střevní vředy, rozvoj rakoviny, …

        Co se týká lepku, tak se odhaduje, že polovina lidím má určitou formu alergie na lepek, ale příznaky přisuzují něčemu jinému.

        Kdo nevěří, ať obiloviny zkusí zcela vyloučit ze své stravy alespoň na 14 dní (na chronické potíže je samozřejmě potřeba mnohem delší doba).

        1. kVítek

          Děkuji za vysvětlení. Za zamyšlení to stojí. Jedni budou tvrdit, že člověk nemá trávicí ústrojí na trávení masa a jiní, že nemá trávicí ústrojí na trávení obilí. Někdo zase nemá rád mléčné výrobky, protože prý zahleňují.

          Z toho všeho by člověk akorát tak ztratil chuť do jídla a do života.

          Ale já zatím musím něco jíst, tak budu jíst to, co mi chutná. A chutná mi i pečivo, i klobásky i ovoce …

          Možná, že to je hlavní chyba všech těch výživových teorií, že chtějí všechny lidi hodit do jednoho pytle a předepsat jim, co mají jíst.

          Takže hlavně s chutí … 🙂

          1. Jirka

            Závislák na heroinu by dal cokoliv za další dávku, s jídlem je to podobné…

            Chuť k jídlu neztratíš, protože zjistíš, že je to mnohem lepší, než to cos jedl doposud a do života už vůbec ne, protože se budeš cítit mnohem líp.

            Většina výživových teorií je nesmyslná, proto chci, aby se každý zamyslel (odhodil zvyky a předsudky), co je opravdu přirozená strava pro člověka, na co je vybavený (a vůbec přitom není třeba hodnotit trávicí ústrojí).

    1. kVítek

      Děkuji. Je to delší čtení. Někdo přikládá větší význam jídlu, někdo jiný zase psychice s tím, že tělo si řekne, co potřebuje.

  3. Eva Kremlíková

    Zdravím Vás Vítku.

    Před pár měsíci jsem se setkala s fenoménem brethariánství. V čase před Vánoci byl v Praze přednášet pan H. Monfort (francouz, který nejí již 9 let). Záznam přednášky je na internetu ke shlédnutí.

    Chci se Vás (v souvislosti s tímto článkem a potažmo článkem paní Přádové) zeptat, jestli jste se s tímto již také setkal a jaký je Váš názor. Tohle by mohla být cesta "jak z toho ven".

    Hezký den

    Eva K.

    1. kVítek

      Dobrý den,

      Řeknu to asi takhle. Nemusím mít všechno. Pokud by bylo nejhůř, tak si člověk může vsugerovat kdeco. V tuto chvíli mne to neláká. On člověk nejdřív přestane pít alkohol, pak přestane jíst, pak přestane provozovat sex … a nakonec zjistí, že už ho ani nebaví žít. Proč by taky žil na Zemi, kde tyhle věci jsou …

      To si raději koupím klobásku anebo čokoládu … 🙂

      Dobrou chuť.

    2. kVítek

      Dobrý den Evo,

      Tak jsem konečně potkal Henriho Monfort na internetu a musím říct, že jsem změnil názor (nebo spíš předsudek) na pránickou výživu. Hodně mne to zaujalo, protože to není jenom o jídle. Jdu experimentovat … 🙂

      1. Eva Kremlíková

        Dobré ráno,

        já jsem si myslela, že by Vás to mohlo zaujmout. Kdo si počká, ten se dočká. Hezky si to prostudujte a pak kdyžtak dejte vědět.

        Hezký den

        Eva K.

  4. Jana Borovcova

    Plně souhlasím s tímto člankem a myslím ,že sami lidé už by se měli ozvat prti nekvalitním potravinám ,nebot nám to všem pomalu a jistě uplně zniči to nejcenejši a tím je naše zraví.Souhlasím ,že v Lidlu lze opravdu nakoupit kvalitní potraviny ,zatimco v jinych super marketech na nas kouka z regalů samá chemie.Dokud ,ale budeme tyto nezdrave produkty kupovat tak se nic nezmění.Jana Z Aše

    1. kVítek

      Dobrý den Jano až s Aše,

      Není třeba se ozývat ve smyslu výčitky výrobcům, co nám to nabízejí. Stačí to od nich nekupovat. Část nekvality potravin je způsobená tím, že lidé nechtějí vařit ze základních potravin, tak si kupují polotovary, do kterých se dá schovat, nabarvit, navonět, ochutit ledacos.

      Vy se máte, k zahraniční konkurenci to máte několik kilometrů … 🙂

    1. kVítek

      Ano, něco málo zbylo … v pátek jedu do Pardubic, tak uvidíme, jestli přivezu perník 🙂

      Co mě štve je, že se nějaká firma jmenuje Česká a přitom česká není. Například Česká spořitelna. Měla by se jmenovat Rakouská. Používat ve svém názvu česká bych dovolil pouze firmám, které jsou české a platí daně v Čechách.

  5. Peterka Fr.

    Máte naprostou pravdu známe mnoho kvalitních potravin máslo párky

    jogurty apod.Ale bohužel vše je jinak peníze většina nás občanů

    na to nemá tak kupujem levné a podporujem tím šmelináře a nekvalitní

    výrobce.

    Pokud lidé nebudou mít práci a dobře zaplaceno tak to lepší nebude.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *