Občas mne mrzí, že jsem se nenarodil v nějaké anglicky mluvící zemi. Kdybych myslel a mluvil anglicky, měl bych otevřené dveře do celého světa. Česky mluví přibližně 10 milionů lidí. Anglicky jako svým mateřským jazykem mluví víc než 370 milionů. Tedy 37 krát víc. Jako svým druhým jazykem mluví anglicky přibližně další dvojnásobek, tedy celkem cca miliarda lidí. Tedy 100 krát víc než česky. Čínsky mluví taky přibližně miliarda lidí.
Chci psát o češtině. O tom, že to, co vypadá jako nevýhoda, je ve skutečnosti požehnáním. Čeština je vysoce duchovní jazyk, ve kterém je zapsaný duchovní poklad. Nebudu říkat, o jaké texty se jedná. Komu to pálí, ten už na to přišel a kdo na to ještě nepřišel, čas jeho prozření ještě nenadešel.
Čeština je jazyk, který přináší na Zemi duchovní poselství. To proto, že čeština je dostatečně bohatá a ohebná, aby to zvládla. Technicky by se dalo říci, že čeština pro to má dostatečnou šířku pásma.
Lidský mozek funguje jako počítač a čeština funguje jako dokonalý programovací jazyk. Čeština dokáže zachytit drobné významové odlišnosti, které ostatní jazyky nezachytí. Čeština dokáže mozek naladit na správnou vlnovou délku, na které se člověk dokáže spojit se Bohem, Stvořitelem, Dokonalostí.
Nebojte se, Bůh umí i anglicky, rusky a polsky …
Chtělo by to příklad …
(Předpokládám, že se hodně lidí chytne za hlavu a řekne, no to je trapný, čekal jsem něco zásadního a ono tohle …)
Prosba v angličtině vypadá takhle:
Close the window, please.
Zdvořilá prosba v angličtině vypadá takhle:
Could you close the window, please?
Problém je v tom, že mozek zpracovává informace postupně a obě tyto věty bere jako rozkaz s připojeným slovem “prosím”.
I česky můžete říct: Zavři okno, prosím tě.
Anebo: Mohl bys zavřít okno, prosím tě.
Česky ale můžete říct: Mohl bys, prosím tě, zavřít okno?
A konečně: Prosím tě, mohl bys zavřít okno?
Říkejte si pro sebe věty:
Zavři okno, prosím tě.
a
Prosím tě, mohl bys zavřít okno?
Nebo ještě lépe
Františku … (pomlka pro naladění Františka) … prosím tě (pomlka pro ještě lepší naladění Františka) … mohl bys zavřít okno?
Cítíte, co to s vámi dělá? Pokud to necítíte, tak … nejste citliví / jste necitliví / jste otupělí … sami si vyberte, co na vás sedí.
Čeština je jako líbezná hudba, která otevírá okno do duše. (Jak známo duše nechodí dveřmi, ale oknem.)
A to je všechno. Vlastně musím ještě přiznat, že to, co píšu, není tak úplně z mojí hlavy. Je to součástí onoho poselství, které skrze češtinu přichází …
—
Následující den ráno mne napadl ještě dodatek: Co se stane, až Češi objeví duchovní poklad zapsaný v češtině a začnou ho používat. Začne se jim dobře dařit, budu prosperovat podobně jako státy, které stojí na ropě. Pracovat budou jenom pro radost a pro zábavu. Budou zdraví a nebudou potřebovat farmaceutický průmysl. Obejdou se bez nepoctivých peněz, které je uvrhají do dluhového otroctví mezinárodních bankéřů. Český národ prokoukne veškerá klamstva, které na něj chystají. A konečně nakope své mocipány tam, kam slunce nedosvítí. Řečeno lépe, osvobodí se od nich a ponechá je jejich osudu.
A hlavně Češi budou šťastní jako malé děti.
Když to ostatní národové uvidí, taky budou chtít prosperovat a být šťastní a tak se začnou učit češtinu, aby i oni dokázali najít a pochopit duchovní poklad. Čeština se stane světovým jazykem a Češi budou učit celý svět, jak být šťastný. Teď už víte, že narodit se jako Čech bylo správné rozhodnutí …
Slovenčina je taky hezká, je hudebnější, měkčí a víc se rýmuje.
Ahoj Víťo, pěkný článek, já češtinu velice miluji, je to krásná řeč, také občas člověk narazí na zvláštnosti, ale to spíše potěší. Na téma cizí řeči velice ráda diskutuji s tchánem, je opravdu znalý, sám se naučil několik jazyků a domluví se i v Koreji:-), s ním by se ti debatovalo:-), zná dobře hostorii a je to skutečně obohacující. Takže si dokážeš představit, že mám radost, když se mi podaří přijít s něčím, co on nezná:-). Když jsme s mužem cestovali, moc mě bavilo učit se cizí řeči a i dnes si občas před spaním opakuji třeba indonéské číslovky:-)…, aha,… no jo, jasně, je to tady o češtině, tak já už se klidím:-), papa
Ahoj loretko,
Pokud by ti ta loretka neseděla, můžeme to doladit :-).
Jedna z věcí, která mi nesedí na internetu, je třeba oslovovat Speakra Speaker a ochudit se tak o skloňovaní. Tedy Speakře. To mi přijde takové důvěrnější a člověk si člověk dá práci to vyskloňovat. Ale on (Speaker) to může cítit naopak.
Když někdo neskloňuje moje jméno (jak to dělají třeba Slováci) a oslovuje mne Vítek místo Vítku, beru to jako by pokřikoval na psa: Azor! Vysloví moje jméno, ale neobrací se na mne. (Teď by byla správná otázka, cítíš to taky tak?)
Na druhé straně když někdo z Angeliny Jolie udělá Angelinu Jolieovou, tak bych mu dal vypláchnout pusu.
Dobrou noc s indonésky počítanými ovečkami 🙂 i když už je ráno.
Tak to máme úplně stejně, Víťo, taky mi vadí, když se jména např. hereček takto skloňují. Jednou jsem slyšela jak reportérka řekla Klaudií Šífrovou, no mazec. Jinak Loretka mi nevadí, někdo mi tak říká. To oslovování v prvním pádu zní od cizinců někdy hodně tvrdě, takže pokud to jde a jsem s někým déle, naučím ho dávat na konci o. Ale třeba Bulharka by ti řekla, že to nechce, protože tak volají na kluky. U Speakera jsem o tom nepřemýšlela do doby, než ho Maruška oslovila Speaker, tak jsem si také říkala, jak to kluk vlastně má, ale asi mu to nevadí tak ani tak, protože jsem jednou napsala Spíkr:-)
Slováci taky říkají Jakoubkovi Jakubko a Martínkovi Martinko … a holce Martince (ty) Martinka.
To je pravda, ale zní to moc hezky, čemuž rozumíme, ale nevíme jak to zní Bulharům:-)
Ahoj,
asi ti nejde o skloňování, to nám myslím nevadí, ale o přechylování (doplnění koncovky ová), to mi taky "trhá žíly", ony se nejmenují …ová.
jj !!!! Jen by možná bylo dobře přestat učit lidi psát text na výslovnost tvrdé měkké i y jež zavedl Komenský dnes se ta slova vyslovují obojetně 🙂 PS jazyk má být zápisem mluvené řeči ….. ne archaizmem . Otázkou je proč to nikoho nepřekvapuje a nikomu to nevadí asi nebudeme zase až tak dokonalí že , když si nikdo z 10 000 000 lidí nevšimne …. ani jeden ….. že něco nesedí?! Nebo je to v pořádku jinak mluvit a jinak psát ?
A jaký byste si vybral? Měkké nebo tvrdé? Ať žije brouk Pitlík :-))) Tím nemyslím vás, to byl příklad. Miši a kočki nebo myšy a kočky.
Komenský byl učitel národů a tak nás nutí průběžně si procvičovat paměť. Jaké že se to píše i ve slově kobyla, babyka, smýkat … žvýkat, viklat, viset :-)))
Co mi přijde slabé, je český psaný font, to jsou klikyháky a hlavně je pomalý. Na některých školách už se učí nový font.
V dalším kole bychom mohli sjednotit s a z, někdy se mi to plete 🙂
osobně si myslím, že pravidlo i í, y ý je tak jednoduché, že to snad ani není možný, jednak se člověk přesně dozví o čem se vlastně mluví. Naopak by mi nevadilo zrušit pravidlo mě mně a také čárky ve větách, kde to cítíš, tam ji vlep:-)
Já je tam vlepuju, jak to cítím 🙂
Ale spíš cítím, že je tam někdy už moc čárek a tak jí tam nevlepím a nechám si jí na jindy 🙂
Ve Wordu mám zapnutou gramatiku (podtrhává zeleně, nemyslím pravopis, který podtrhává červeně a tak si spolu o těch čárkách povídáme).
Jo, čárek není nikdy dost, viď?:-)Celkem mě ještě zaráží, kolik lidí a dokonce i vzdělaných, neví, že když napíší kdyby jsi, kdyby jste, tak je to nesmysl, přitom přece říkají kdybych a ne kdyby jsem ti mohl…, to je fakt záhada, a to mluvím i o docentech na VŠ. Fakt, toto se objevije častěji než chyba v i í, y ý
A co teprve "kdyby jsme", to už neumí skoro nikdo 🙂
Když byste, tak bysme 🙂 🙂 🙂
Tvrdé a měkké y i zavedl Komenský na základě tvrdé a měkké výslovnosti slov v středověku dnes se tak nemluví ,ale stále se to učí a pýše je mi opravdu smutno při představě co jste odpověděli na můj příspěvek jen to potvrzuje mou teorii že o tom víte nezlobte se z odpuštěním pendrek . 🙂 🙂 🙂 PS jen se směji když čtu příspěvky lidí co měli z jazyku určitě lepší známky než já a přitom nic nepochopili takže chlapci dále už to komentovat nechci zjistěte si důvody vzniku a výslovnosti .
Tomáši,
My jsme nepochopili a neocenili váš příspěvek.
A vám je z toho smutno a myslíte si, že píšeme hlouposti …
Souhlasím s tím, že jazyk má být zápisem mluvené řeči. Ale pobavila mne představa, jak by to vypadalo, kdyby bylo jedno i. To nebylo nic osobního. Omlouvám se, pokud to vyznělo, že shazuji váš příspěvek.
My si jenom tak povídáme, co koho napadá … nemusíte se kvůli tomu ladit negativně.
Takže … hezký den 🙂
Jsně, Tome, Vítek to napsal dobře. Jestli si myslíte, že jsem nikdy neměla z diktátu pětku, tak to se mýlíte, taky nějaká byla. Jen si říkám, když jsem pár jednoduchých pravidel pochopila i já, tak proč to stále dělá problém i jiným, když je to fakt jednoduché. Myslím si, že i í, y ý jsou duležitá kvůli porozumění, nic víc v tom nehledám. Navíc, psala jsem, že bych třeba zrušila mně, mě a také bych neřešila čárky. Třeba mě štve, což vím od mých kamarádů učitelů, jak děcka mordují ve školách rozbory a diktáty typu zavilí šakali, což člověk nikdy nepoužije, kdyby se raději zaměřili na kdybychom kdybys, udělali by líp.
Ahoj Loret,
Já to "kdybychom" beru jako takový test vzdělanosti (mimo dalších). Kdo to dá dohromady, postupuje do dalšího kola … pak koukám, jestli dokáže oslovit, pozdravit, poděkovat … dokonce i popřát něco :-). Každý e-mail nebo setkání je napěchované informacemi mezi řádky.
Měj se hezky 🙂
Chápu, Víťo, také chápu, že někdo jako ty to zkrátka cítí (s tou češtinou), protože má talent na psaní, baví ho to. Takže si dokážu představit, že někdo, kdo to necítí a zároveň se to ani nechce naučit, požaduje zrušení všech pravidel. Když se nás někdy v mluvnici ptali jaké i í, a bla bla tam patří, jednoduše jsem odpověděla, že to tam cítím, což učiteli nestačilo, oni chtějí ty svoje systémové poučky, které mě štvaly už jako prcka, a to nemluvím o matematice.
Já si naopak pamatuju, že nějaká paní učitelka vyslovila "jazykový cit". V tom smyslu, že buď si to člověk pamatuje, nebo to cítí. Když se nad tím zamyslím, tak je to moudré, protože, když člověk poučku nezná, nevybavuje si ji, mohl by ji odněkud "nacítit", schopností cítit pravdu (Zeptat se, je to tak nebo tak?). Nehledě na to, že cítí, co s ním dělají ta slova. Já nemám ani tak rád češtinu jako psaní. To mě baví … 🙂
Tak to jsi měl na pančelku štěstí:-), já hlavně na střední třídního, ten byl fakt skvělý. No a psaní ti fakt jde.
Loretko, děkuju za povzbudivou pochvalu, zase něco napíšu 🙂
Budu se těšit:-)
Naposled pro ty co jsou totálně natvrdlí ve středověku se vyslovovalo tvrdě a měkce a z toho vznikli ty znaky a dnes to tak není , ale stále se to učíme . Jednodušeji to už napsat nedokážu . Pokud to okecáváte do blba tento fakt nezamlžíte jste jak politici v parlamentu místo odpovědi jen samé nesmysli .
Mě se nejvíce líbí slovo "párek", které vyjadřuje zdrobnělinu slova "pár". A protože párky jsou vždycky dva, a protože jsou malé, tak jsou to párky :))
A co teprve, když se párky spárují a paří v pařeništi v parku, to je potom pro cizince dobrůtka … 🙂
No kdyz uz tady tak krasne prohanime cestinu, tak ono jde vlastne trochu o podvod, kdyz nabizeji PAREK v rohliku. Ja tam mel vzdy jen jednu nozicku 😀
Taky jsem někde četl toto: Země je obložená nebem, protože nebe je obloha. :))
Hezké české vysvětlení 🙂
Když jsme jednou doma malovali, potřebovala mamka přenést stůl, požádala mě, a šly jsme na to. Ptala jsem se ji akorát, kam ho chce přenést, řekla mi, že k váze. Když jsme byly na místě, pořád do mě tlačila a že se mám hnout. A říká mi, že snad váha je až tam, ne? A já na to, ale váza je přeci tady!:-)
Hezké :-), české :-).
I když je to z jiného soudku, mě se stává, že místo "dobrý den" napíšu "dobrý sen", a povedlo se i "dobrý sex".
Diagnóza i bez psychiatra: sexuální snílek 🙂