Praktická lekce z nesmrtelnosti

čarodějnice

Většina lidí v dnešní době umí žít a přežívat 60 až 80 let. Kdo dokáže 120, je považovaný za světového rekordmana. Napadlo vás někdy, že délka života je parametr, který si můžeme vědomě nastavit sami? Že stárnutí není záležitost těla, ale myšlenek.

Ne?

A jsme u toho. Spolu s většinou ostatních za pomoci farmaceutického a kosmetického průmyslu jste se zapojili do hry na přežívání, stárnutí a umírání.

Stačí se trochu zaposlouchat, o čem lidé hovoří. O nemocech a o smrti. Po celé zeměkouli se rozlévá kvílení stárnutí, umírání a smrti. „To víš, nejsem nejmladší.“ „Už mi není dvacet.“

Jen se narodíme, lidé nám začnou programovat mysl na stárnutí a umírání. Podívej se, Pepíčku, Mařenko … na babičku, už je stará a nechodí tak rychle a bere léky na srdíčko a její kůže je jako zmuchlaný papír. Taky zestárneš a umřeš. Za tuhle větu by rodiče zasloužili pár facek a studenou sprchu.

Také jsem byl jedním z těch otroků, kteří se vlečou životem od narození ke smrti, z prachu povstávají a do prachu se navracejí. Než mi byla vnuknuta myšlenka, že to jde i jinak. Jde žít dvě stě, tři sta let i déle. Ale ne tak, že člověk prodlouží své stárnutí a umírání na čtyřnásobek. Tak, že člověk postaví svůj život na jiných základech, než ho staví ostatní. Nikoliv na pozorování svého stárnoucího těla ale na poznání své nesmrtelné duše. Stal jsem se apoštolem nesmrtelnosti a těším se na povyk: „Hle, apoštol pitomosti povstal.“ Počítám s tím. Čas nakonec ukáže, kdo měl pravdu.

Být nesmrtelný, není žádná prdel. Znamená to, postavit se zády ke klasické medicíně a všemožným badatelům, kteří tvrdí, cosi o omezené obnovovací schopnosti buněk a o genetice. Jsou zamilovaní do hmoty, i když jsou mnohdy „věřící“.

Lidské tělo není stárnoucí hmota. Je to okamžik za okamžikem zhmotňovaná energie, která vytváří iluzi hmoty. Nebo si myslíte, že atomy stárnou? Celý vtip nesmrtelnosti spočívá v tom, dostat se k programu, který řídí tělo a vyházet z něj řádky, které řídí stárnutí a umírání. My, programátoři, tyto řádky přeměníme na komentáře, které v programu zůstanou jako vzpomínka na smrtelnost. Komentáře se zapisují s dvěma lomítky na začátku.

//lidské tělo stárne
//lidský život trvá 60 až 80 let
//v 60ti už by měl člověk pomýšlet na důchod
//jak člověk stárne, ztrácí určitý typ buněk
//šediví mu vlasy
//řídnou mu kosti
//penis nestojí, ale pevně visí
//ble ble ble

A místo těchto řádků programu si napíšeme nové:

* člověk je nesmrtelný a může žít, jak dlouho se mu zlíbí, pokud dodrží určité podmínky
* i v bibli se píše o tom, že první lidé žili několik set let
* budeš žít tak dlouho, jak dlouho se uživíš
* lidské tělo je jenom zhmotněná energie, buňky všech orgánů se obnovují
* vlasy šediví tomu, kdo vidí svůj život šedivě
* a tak dále …

Aby si člověk prodloužil život o desítku let, stačí si ho nezkracovat, například alkoholem a cigaretami a použít výše uvedené přeprogramování. Aby se člověk stal nesmrtelným, musí poznat sám sebe a vidět, že je nesmrtelný. Myslím poznat sám sebe v tom nejhlubším smyslu. Tam, kde to vypadá jako Světlo. Pak se rozhodne, jak naloží se svým tělem. Třeba ho nechá v pravý čas rozplynout do prostoru, nebo ho odhmotní a učiní ho neviditelným.

Stárnutí není záležitost těla, ale myšlenek.

Nebo jinak. Lidské tělo měřeno hmotností, to je několik desítek kilogramů materiálu. A lidská mysl jsou ruce, které z toho materiálu mohou něco vytvořit. Tělo je jako socha Davida a každá myšlenka na smrt je jako úder majzlíku, který z té sochy odlomí maličký kousek mramoru. Každá myšlenka na nesmrtelnost maličký kousek mramoru přidá a uhladí. Je to na každém, jestli z něj za dvě stě let bude hromada kamenů anebo socha dokonalá proporcemi i povrchem.

Nashledanou za dvě stě let … 🙂

Doporučené čtení …
Smrt jako výzva k nesmrtelnosti,
Kdy (ne)bude objeven lék na rakovinu …

38 komentářů u „Praktická lekce z nesmrtelnosti

  1. Tomáš

    Taky trochu záleží, kdo to programoval a v jakým jazyku, a jestli má dobře okomentovaný kód :).

    Zrovna předevčírem jsem potkal po delší době kamaráda, jinak nezničitelného optimistu zářícího už z dálky jednoho kilometru, a mezi prvními větami bylo "už nejsme nejmladší", na pár vteřin jsem zkameněl. Je mu +- 35.

    1. VíTeK

      Vidíš, Vlaďko, a já jsem si říkal, že taková jedna prdýlka článek oživí a rozšíří pocity čtenářů. Nebudou se tu cítit jako v kostele a já taky ne. Článek je dobrý … i pro mě. Jsem rád, že se ti líbil.

      Hezký den … 🙂

      1. Vlaďka Komlová

        Znám pár lidí,kteří chodí do kostela a přesto slušně nemluví,takže možná že v kostele by se Ti líbilo 🙂

      2. Karel

        Článek oživí, jo??? Ahá, tak to tedy se sem už pro jistotu nikdy nepodívám, vaše vnímání je přespříliš deformováno systémem…

  2. Martin

    S článkem si souhlasně notuji,jen když jsme u toho programování,naprogramoval bych si tam třeba "alkohol neškodí zdraví,když v něm nehledám útěk sám před sebou".Vždyť i Ježíš údajně pil víno.A jogíni prý umí pít kyselinu sírovou,tak proč by mi doušek alkoholu měl škodit.Já teda piju,jen dokud mám chuť-což je třetinka piva nebo malé štamprle do čaje.Víc už je moje osobní lež.Ale NEPOTŘEBUJI to.

    U svých vrstevníků vidím velké rozdíly-podle toho,čím žijí.Někteří spolužáci vypadají skoro jako před 15 lety,někteří ve 30 vypadají na 40.A pro mě je nesporné,že to je odraz toho,čím žijí.

    Taky se mi to stárnutí příliš nedaří,a objevuju jednun negativní stránku nestárnutí-člověk je vyautovaný.Jelikož společnost je stárnutím opravdu posedlá.

    Poslední poznámka-lidé,kteří se probrali z klinické smrti a setkali se zemřelými blízkími,vyprávějí,jak každý z nich vypadal mnohem mladší a silnější,jako by to byla lidská přirozenost.

    1. VíTeK

      Dobrý večer,

      Vítejte v klubu nesmrtelných 🙂

      (Kdo vydrží méně než 200 let, bude posmrtně vyloučený.)

      S tím pivem to berte prakticky, když si z něj myšlenkami uděláte vodu, tak proč byste utrácel 20 korun za půllitr vody. To už je lepší se opít vodou, něco podobného dělal i ten Ježíš. Pil víno, které si dělal z vody … a pravděpodobně i to víno z hroznů.

  3. Judy

    Musím ti dát za pravdu. Také se mi zdá, že stav duše se zobrazí na stavu těla. Sama jsem vypozorovala, že lidé často nevypadají podle toho, jaký věk mají v občance, ale podle toho, jak "staré" mají myšlení.

  4. Ezotorp

    Nedá mi to a musím se přidat. Rozhodnout se a žít 200, 300 let nejde. To musí být ve Vás nesmírná vitalita. Každodenně musí být ve Vás zakořeněné přesvědčení, že chcete žít. Musí být tak velké, že si to ani nemusíte připomínat, prostě to máte v sobě. To si rozhodnutím nevytvoříte. V opačném případě se Vám v sedmdesáti může stát, že opravdu dostanete pocit, že se Váš život naplnil a tím začíná konec. Tak si vysvětluji nesmrtelnost a částečně to potvrzuje i moje pozorování.

    S přáním hezkého večera Ezotorp

    1. Radka

      Všechno jde, když se chce. NErozhodnost znamená vzdát se svých cílů a svých snů. A co nám v tom brání? Náš strach. Jen a pouze náš strach. Nic jiného v tom není.

      Stejně, jako jsem se rozhodla, že skoncuji se zákeřnou nemocí a budu již po zbytek svého života zdravá, stejně se mohu rozhodnout, být na zemi velmi dlouho. Prvotní JE rozhodnutí. Věřte, to dělá divy.

      1. VíTeK

        Chtělo by to soutěž v nesmrtelnosti. Kdo vydrží 200 let, dostane 200 milionů. To by lidi najednou obživli. Někteří by kvůlit tomu vyskočili z hrobu a hlásili se o výhru. 🙂

  5. Jirka

    Ano, obnovování těla je řízeno programem. Tím programem je DNA. To se ovšem působením různých vlivů poškozuje, takže nové buňky jsou čím dál míň kvalitní… A dovolím si tvrdit, že není v silách člověka žijícího v tomto hmotném světě tomu poškozování zcela zabránit (můžeme se pohádat o míře…). A ještě tvrdím, že to byl záměr tvůrce.

    1. VíTeK

      Jirko, to je takový umírněný a přijatelný názor a děkuji za něj. Já bych tu DNA považoval pouze za hmotný nosič programu, něco jako vhodně seskupené magnetické částečky na pevném disku počítače, ne za samotný program. Program samotný není z hmotného světa, spíš z myšlenkového nebo energetického.

      Přeji hezký den … 🙂

        1. VíTeK

          Můžete se podívat na tohle …

          "U druhů se schopností reverzního vývoje došlo k jakémusi genetickému přeprogramování. Dospělá medúza může sama v sobě vyvolat koordinovanou sérii změn, které jí umožní navrátit se z podoby dospělého jedince zpět do stadia přisedlého polypa."

          http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2009051905

          Když může medúza, tak já můžu taky 🙂

  6. Jirka

    U té medúzy je ta nesmrtelnost jenom nepodložená domněnka. Medúza jenom přechází mezi dvěma tvary – to nijak nepopírá to, co jsem napsal v prvním příspěvku – že se DNA postupně poškozuje, což za nějakou dobu způsobí smrt organismu.

    1. VíTeK

      Osobně si nechám zadní dvířka v tom, že je možné program mládnutí spustit, protože jinak už předem vím, jak to dopadne …

      Nebo jinak, všimněme si, že stárnutí těla je provázeno i stárnutím myšlení a položme si otázku, co z toho je první.

      1. Radka

        Jednoznačně stárnutí myšlení. Někteří jsou staří již ve 40 ale také znám pár jedinců nad 85 let naprosto čilých. Přitom větší "opotřebování" těla vykazují ti mladší – jež rezignovali na život.

        1. Jirka

          Myšlení to samozřejmě silně ovlivňuje, ale ani ti čilí osmdesátníci se obvykle nedožívají víc jak 90 – 95 let.

            1. Jirka

              Psal jsem snad něco jiného? Tady se bavíme o nesmrtelnosti.

              Pojďme se zkusit na něčem shodnout: Stárnutí je standard a pokud nechci stárnout, tak se musím aktivně bránit (jinak bych musel položit otázky: Proč stárnou zvířata? Jak někdo mohl přijít na to, že je možné stárnout?)

              1. VíTeK

                Také jsem si tu otázku, proč stárnou zvířata, položil. A málem zbořila můj světonázor (pro někoho blud). Pak jsem si na ni odpověděl, že zvířata nemají některé schopnosti v takové míře jako člověk, například svobodnou vůli.

                Ale i zvířata dovedou pěkné kousky, mlokovi doroste noha, a když doroste mlokovi noha, proč by mi též nemohlo něco dorůst anebo se omladit 🙂

                Čas ukáže …

  7. Peter

    Celkovo programovanie svojho podvedomia vedomia a nadvedomia je nesmirne dolezita vec…

    vynechal by som : budeš žít tak dlouho, jak dlouho se uživíš

    nezmysel…

    tomu nesmiete nikto verit.

    nepotrebujes jest a pit.

    Tvoja potreba spociva v tom, ze si k tomu naprogramovany.

    si naprogramovany, ze bez tohto zomries.

    Ale Telo je len nastroj a dokaze zit len z cistej energie mysle…

    chce to tak zopar rokov treningu a nebude potrebovat absoutne nic, le tvoju vieru. Vieru v teba sameho…

  8. jana

    když vás život baví a neposerete se hned při prvních problémech, tak je to pak úžasné. vstupuji do druhé poloviny života. ta první až tak jednoduchá nebyla, ale když se člověk zamyslí, tak vlastně mohlo být i hůř. ale nebylo, protože to hůř už bych neunesla. takže vlastně máme všichni štěstí, a spousta lidí o tom neví. konečně jsem to pochopila já, a musím říct, že je to prostě úúúúúúžasné:-) Jak dlouho žít budu nevím, ale vím, že to co žít budu už nemůže být jiné, než prostě super:-) a je jedno kde to bude, jak to bude a kolik prachů budu mít v kapse, o tom to prostě opravdu není-)

    1. kVítek

      Jano, mě to jedno není, kde budu žít a s kolika prachama v kapse … o tom je život, tvořit si ho takový, jaký chceme a ne čekat, co bude …

      Ať se vám daří (podle vašeho očekávání) … 🙂

      1. jana

        Víte Vítku, to si každý myslí. Každý si to představuje, že bude mít super dům, super auto, plno peněz, dovolené na havaji, jak to mají všichni ostatní kolem….o kterých si to myslíme a kteří nám to rádi a okatě prezentují. proto se honíme za tím snem a vlastně samotný život nám utíká. Samozřejmě, člověk potřebuje teplo, střechu nad hlavou a něco do žaludku. Ale co je nejdůležitější, že potřebuje někoho s kým si rozumí, s kým se zasměje, s kým vnitřně soucítí a před kým se nestydí ukázat bolavé srdce. A na tohle spousta lidí zapomíná. Honí se, honí prachy, aby mohli to a ono a nestíhají, protože musí prostě využít všechny bonusy, které se jim nabízejí a oni to prostě nemůžou nechat ladem, protože ten bonus platí do zítřka do 12ti hod. (příklad)

        Život je hodně barevný a ačkoliv si opravdu v životě volíte, jak budete žít, tak vy si hlavně k různým nečekaným situacím, které v životě přijdou, spíš volíte, jaký postoj k té situaci zaujmete. Pokud vám to myslí, pokud něco umíte, tak se vždycky uživíte a nějaké peníze vyděláte. Ale ty peníze jsou jen prostředek k tomu životu, ne účel. A když k tomu tak budete přistupovat, tak pak budete jednou mít všechno, co si přejete. Ale mezitím, budou léta nejen bohatá ale i hubená. A to si málokdo připouští.

        Taky si představuji, ještě pořád, nejsem až tak stará a abych pravdu řekla, mám víc energie než před 15ti lety, takže taky ještě spoustu věcí chci. A věřím, že budou, ale když ne, tak jsem měla aspoň hezký sen, ale mezitím si splním plno jiných, možná menších nebo větších. Všechno je jen sen a iluze, vždyť to víte, máte hezké stránky:-)

        Co jste dělal v neděli? U nás svítilo sluníčko, nebylo vůbec ostré, bylo super. byla jsem celý den venku, jako plno ostatních lidí a těšili jsme se z toho jak je krásně. A představte si, oni se smáli a zdravili mě a já je. jen tak, protože bylo krásně a protože jsme byli rádi, že jsme se potkali.:-) nádhera:-) Kdy jste se naposledy zasmál? Podívejte se kolem sebe, kolik lidí kolem vás se směje, jen tak, jen proto, že je hezky? moc ne, čím to je, když všichni všechno mají?????

        1. kVítek

          Milá Jano, člověk může prahnout po penězích nebo po člověku, s kterým si rozumí anebo může mít obojí a užívat si to.

          V tuto dobu si to druhé užívám … podívejte se na naše nové barevné stránky 🙂

          http://stastnilide.cz/

Napsat komentář: jana Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *