Rychle rostoucí japonské topoly a energetická soběstačnost

Když jsem psal o potravinové soběstačnosti, uvědomil jsem si, že s energetickou soběstačností jsem na tom hodně špatně. Doslova jsem psal, že těch několik větviček, co za rok uříznu na zahradě, by mi pomohlo uvařit jeden oběd.

Jenže ono to zase tak špatné není. Na mé polodivoké zahradě roste několik akátů, několik borovic, černé bezy a další stromky. Spočítal jsem je, odhadl, kolik je to dřeva, podělil odhadovaným věkem a vyšlo mi, že na zahradě naroste (hodně nepřesný odhad) 150kg dřeva za rok.

Později na mne z nějakého inzerátu na internetu vyskočily rychle rostoucí japonské topoly. Uvádí se, že na vytápění rodinného domu bych potřeboval přibližně 5000 topolů a půlhektarový pozemek.

To není zase tak moc. Sice nemám půlhektarový pozemek, ale přibližně čtvrthektarový a také nehodlám všude pěstovat topoly. Ale napadlo mne, že bych je mohl nasázet k plotu a mít radost z toho, jak rostou. I kdybych byl energeticky soběstačný z deseti procent, těch deset procent může být rozdíl mezi životem a smrtí, čímž nechci nikoho strašit.

Mít vlastní dřevo do krbu také není k zahození.

Jdu do toho. Objednal jsem sto řízků od 4 druhů topolů a pět řízků vrby (podle výpočtu dvě procenta soběstačnosti) a budu zkoumat, jak rychle který roste. Mám je zapíchané na záhonu, aby bylo snazší se o ně starat. Zatřené balzámem a mulčované, aby nevysychaly. Za rok je rozsadím.

Rychle rostoucí topoly a vrba - řízky

Rychle rostoucí topoly a vrba – řízky

Rychle rostoucí topoly a vrba - řízky zasazené

Rychle rostoucí topoly a vrba – zasazené řízky

Místo abych měl zahradu jako golfové hřiště, nechám ji zarůst různými stromy a keři. Nebudu se upínat na nějaké rychle rostoucí japonské topoly jenom kvůli tomu, že jsou nejrychlejší. Bude tu stín, chládek a nějaké dřevo na topení. To je můj ekologický příspěvek světu.

Zatím je mým favoritem v rychlosti růstu tahle vrba jíva(?). Před 14ti lety byla silná asi jako sloupek od plotu. Stála nakřivo na kraji pozemku. Přemýšlel jsem, jestli ji mám vyvrátit, a teď je z ní největší strom, co tu se mnou vyrost.

Vrba jíva(?)

Vrba jíva(?)

Druhým favoritem v rychlosti růstu je tento špendlík (či co to je?). Je to kupovaný roubovaný stromek, u kterého podnož přerostla roub. Roub je ten kmínek vlevo cca 4cm v průměru, pod kterým vyrostl z podnože výhon a stal se z něj hlavní kmínek cca 20cm v průměru. Je ohromující, jakou schopnost růstu má podnož oproti roubu. Chtěl jsem vyzkoušet, jaké plody vyrostou na roubu a na podnoži, ale roub zatím nic nevyplodil.

Špendlík (či co to je?)

Špendlík (či co to je?) u kterého podnož přerostla roub.

Těším se na to, jak rychlé japonské rychle rostoucí topoly budou a jestli budou rychlejší než vrba anebo akáty, co tu rostou.

A samozřejmě se těším na to, jak si za pět, deset, dvacet let zatopím v kamnech anebo si udělám ohníček z vlastního dřeva.

Pokud máte nějaké zajímavé náměty na užitečné a jedlé stromy, keře a jiné rostliny, budu rád, pokud napíšete do komentářů. Zatím mám kromě běžných ovocných stromů zasazené jedlé kaštany, ořech, lísku, ostružiny, kanadské borůvky, javory na javorový sirup, muchovník, rakytník, vinnou révu.

13 komentářů u „Rychle rostoucí japonské topoly a energetická soběstačnost

  1. Tomáš Konopáč

    Konečně pořádné téma 🙂 jinak ta spotřeba dřeva je daná i typem kotle a zateplením objektu . Takže při troše dobré vůle to pude i s tím malým pozemkem na 100 % soběstačnosti .

    1. kVítek

      Tak to jsem rád, že se vám téma líbí.

      Tomáši, souhlasím. Otázka je, jak velká trocha by té dobré vůle musela být nebo spíš kolik by stálo to zateplit. Trapné je, že když jsem stavěl před cca 13ti lety, zateplil jsem 5 cm vlny. Tehdy jsem si připadal prozíravě. Dnes bych stavěl jinak. Za rok protopíme 25MWh. Včera jsem počítal, kolik by stálo zateplit dům + okna, firemní ceny, odhad 300 tisíc, návratnost 17 let při současných cenách. Můžu se mýlit +- 50 procent. Tím bych se dostal se spotřebou asi tak na třetinu, spíš na polovinu. Na TUV moc neušetřím. Elektrická soběstačnost taky nic moc. Sluneční kolektory na TUV by ušetřily, několik tisíc za rok. Návratnost zase 10 až 20 let.

      Známá stavěla nízkoenergetický dům. Když jsem se ptal, kde to má komín, tak řekla, že nikde. Že to má řízenou klimatizaci a ani nesmí otevírat okna. Tepelné čerpadlo. Naprostá závislost na elektřině a elektronice. Tak bych dopadnou nechtěl. To raději zemljanku.

      1. Tomas

        Kde to máte ten objekt lokaci poslat viz. můj mail revize@revize.us pokud to není daleko od Prahy můžeme něco vymyslet PS firemní ceny znám otázka je jestli si to nemůžete z velké části zařídit svépomocí . Co sem koukal na články tak makat chcete . Já sem v Praze v NUSLÍCH . Jinak řečeno já sem si barák taky stavěl sám.

        1. kVítek

          Co zvládnu, si dělám sám, ale na oknech a materiálu toho moc neušetřím. Za stejné peníze bych si raději postavil futuristickou zemljanku se zelenou střechou než zateplovat jenom kvůli tomu, abych ušetřil. To není moc tvůrčí, to je jenom o penězích. Napíšu na e-mail …

  2. KROKODYL

    Chlapi parada! Ja vedel ze jsem na tomhle serveru dobre 🙂

    Presne tohle resim, obe temata .)

    Rekonstruuji jiz skoro rok dum a ted mam prave hodou zahradu po srovnani, zavezeni dobrou hlinou a premyslim nad tim, jak tam dostat stromy. Odhodlam se tento tzden k presazovani asi 3 letych tresni z nasi stare zahrady a par rzbiyu a angrestu ale vzpestovat si rychle rostouci stromy, to by bylo a to zapetlovani, no presne to prijde na radu pote, protoze mam celekm strach jit se podivat po zime na stav plynomeru…

    Preji vam prasny den!

      1. kVítek

        Před několika dny jsem přesazoval malé javory a pocity nebyly smíšené, ale vyloženě mizerné. Potrhal jsem jim kořínky, protože mě nenapadlo, že takoví mrňousové budou mít tak dlouhý kořínek.

        Pak mě to mrzelo, že jsem si na ně nevzal rýč ale jen malou lopatku. Přemýšlel jsem, jak jim to vynahradit, tak jsem se jim omluvil, dal jim hnojivo a dostávají zálivku, jakou ještě nezažily. A to nemluvím o tom, že jsem jim měl předem vysvětlit, že se budou stěhovat, aby se jim to mohlo rozležet v listech. Taková drobnost jako přesadit rostlinu a ono je to psycho … 🙂

        1. KROKODYL

          Cetl jsem o tom jak na to (samozrejme rano pred tim nez sem sel “na to”) a pokud se to ma delat poradne, je to prace na velkou pripravu, maji se prerusit postupne velke koreny rok pred presazenim, aby mel strom moznost udelat si spoustu tech malych… No uvidime jak to dopadne.

          Dnes mam trochu jine starosti, jdem s nejmensi kockou na kastraci tak ji tady vysvetluji, ze to je pro jeji dobro, ze to bude dobry, ze to bude hned a nebude to bolet a dela se mi to spatne, protoze vim ze kecam, a ze to je proti prirode. 🙁 Ach jo.

          1. kVítek

            S těmi kořeny je to zajímavé, strom se tak vlastně přesadí postupně. Ale kdoví, jak to vlastně pociťuje on. Někdy stačí zapíchnout větvičku a vyroste strom a jindy si člověk koupí drahou rostlinu, stará se o ní a stejně odejde.

            S kočkou jsem měl podobné pocity. A to jsem na ní šel nejdřív psychicky. Vysvětloval jsem jí, že žádná koťátka už mí nemá a ona si nedala říct.

            Bavil jsem se o kastraci s veterinářkou a ta mi řekla, že v dnešní době mají kočky tak dobré podmínky, že by se rozmnožovaly pořád dokola a opakované porody by je vyčerpaly. Že je pro kočku dobré jí vykastrovat.

      1. KROKODYL

        No jeje! Veruska je nejlepsi zenska na svete a jak krasne hreje! Ale Vitku, vzdyt nas znas, zasad strom, postav dum, a zplodit syna… A taky jsou v nas porad ty maly kluci, co si musi hrat. Takze ano, lasky je v zivote strasne moc potreba ale mame taky jeste ty klucici zajmy 🙂

    1. kVítek

      Ano Pavle, Paulownia je zajímavá. V době, kdy jsem sázel svoje topoly a vrby a psal tenhle článek, nebyla na českém internetu k dostání.

Napsat komentář: KROKODYL Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *