Proč jsou biopotraviny drahé, když na ně nejsou potřeba hnojiva a postřiky? Neměly by být biopotraviny naopak levné? Nejsou to ty nejobyčejnější potraviny, které si lze představit, a neměly by proto být i nejlevnější?
To jsou ale bláznivé otázky, že?
Zvykli jsme si na to, že když je něco bio a eko, tak je to taky drahé. Protože to bio a eko je něco navíc a něco navíc něco stojí.
Není to bio a eko spíš něco míň, na čem by se dalo ušetřit?
Když nemusím jezdit traktorem po poli a hnojit a stříkat, neušetřím na traktoru, na naftě, na hnojivech a na postřicích?
Dostala se mi do ruky kniha Masanobu Fukuoka : Revolúcia jednej Slamky (ve slovenštině).
Pan Fukuoka pěstuje rýži, ječmen a citrusy a používá následující čtyři principy:
Nekultivace – neorá a neobrací půdu. To dělají dešťovky, mikroorganismy a jiní živočichové.
Nepoužívá žádná umělá hnojiva ani předem připravený kompost. Místo toho používá podsev bobovitých rostlin jako je jetel bílý a trochu drůbežího trusu.
Neodstraňuje plevel kultivací anebo herbicidy. Místo toho nastýlá slámou a používá zmíněný podsev z jetele, který nedovolí plevelům růst. “Plevel má svou úlohu při budování půdní úrodnosti a udržování rovnováhy v biologickém společenství.”
Žádná chemie.
S těmito zásadami dosahuje pan Fukuoka nadprůměrné výnosy.
Rýži nepěstuje ve vodě a nepřesazuje ji jako ostatní zemědělci. Pěstuje ji spolu s ječmenem (a jetelem). Víte co, raději si tu knížku přečtěte sami …
Vše, co vypěstuje je samozřejmě bio a eko.
“Protože přírodní potraviny je možné vyrábět s tou nejmenší námahou (nepřesazuje rýži, neorá, nevytrhává plevel) a nejmenšími náklady (nepoužívá hnojiva a postřiky) logicky si myslím, že by měly být i nejlacinější.”
Tak pravil pan Fukuoka.
Co na to říct?
Všechno je jinak!
V zemědělství taky.
Stejně jako v medicíně, která je postavená na hlavu a chemicky se léčí příznaky nemocí, které mají příčinu v psychice.
Stejně jako ve financích, kde se vyrábějí peníze z ničeho a pak se mocipáni diví (hrají divadlo, že se diví), že je nějaká krize.
Kniha vyšla v Japonštině už v roce 1975, tak je otázka, v čem je problém, že se to nerozšířilo.
Já na svém malém políčku ten podsev z jetele, mulčování a nepoužívání chemie vyzkouším. A když to bude fungovat, prodám traktůrek …
Přeju vám hezké prázdniny 🙂
Dobrý deň,
skúste pozrieť čo robí na Slovensku pan Ján Šlinský- Agrokruh,je to trochu bližšie ako japonsko..
Dobrý den, rád vás vidím 🙂
Děkuji za námět.
Nápad místo traktoru používat stroj, který se točí dokola, mi přijde zajímavý až geniální. Například to, že se tak neutužuje půda, anebo že to pracuje samo, dá se okopávat mezi řádky, funguje to na elektriku.
Je to proti zásadě pana Fukuoka – nekultivovat, ale ať si každý pěstuje, jak chce. Hlavní je, jestli je šťastný (a uživí ho to) 🙂
Ďakujem, podobne..
Tiež som tento rok s nadšením sadila. Letničky, mrkvu, šalát.
Najprv zmizli letničky, potom mrkva a nakoniec aj šalát. Myši a hraboši sa mi postarali o skorý zber. Asi momentalne techniku veľmi nevyužijem. Príroda si poradila sama :).
Třeba si myslí, že jim to sázíte pro radost, pokud jim to nikdo nevysvětlil.
Já se letos zmohl na brambory, hrách, ředkvičky a rajčata, snad i nějaká dýně bude.
Topinambury rostou bezkonkurenčně i tam, kde nemají. Tak je vidět, že něco roste i samo. Stejně tak ostropestřec jsem vytrhal všechen, protože se moc rozrostl a on se znovu objevil.
Nejjednodušší bude začít jíst to, čemu se daří 🙂
Dobrá rada,
lenže čerešne a bielu ribezlu stihli obžrať kozľatá, zostala mi šípová ruža a nejaké bylinky- mäta, medovka, pažítka.
Prišla som sa najesť k rodičom..
No a na tie myši začala chodiť zase líška.
Tomu se říká "udělat kozla zahradníkem".
Od okusu srnkami mne zachránil plot. Nejdřív jsem plotil jednotlivé stromy a pak všechno kolem dokola.
Máte pravdu.
Starú odrodu jablone som ochránila vlastným telom a koštětem,keď sa kozy voľne pásli. Už sa na ňu chystali viackrát. Inak bývajú v ohrade a myši v pastičkách- ak sa podarí nejakú chytiť. Keď sme chytili živú myš, deti si ju chceli nechať a kŕmili ju tým mojím šalátom. Nemali sme to srdce ju poslať na druhý svet, tak ju muž vyniesol za kopec ďaleko do lesa. Teraz si nie som istá, či nechytáme stále tú istú..či sa vždy z toho lesa nevráti.
Plánujem nasadiť už iba ruže. A keď príde na potravinovú sebestačnosť, padnem medzi prvými.
Moudré by bylo zasadit i něco, co zvířatům chutná víc než to, co člověk pěstuje pro sebe.
Hezká oblast pro výzkum.
Nebudú tie biopotraviny drahé preto, že to pestovateľom vždy niekto zožerie a musia sadiť a siať viackrát?
Velmi dobrý důvod, nebo spíš výmluva.
Další důvod (a výmluva) je, že se toho bez hnojiv míň urodí.
Nehledejme důvody, proč něco nejde. Hledejme způsoby, jak to půjde 🙂
Zdar vaší úrodě …
Neviem, niekedy je ťažko rozoznať či je to výmluva alebo úprimné zistenie, že mrháme sily na nesprávnom mieste. Jasné, každý je tam, kde patrí, ale môže zistiť, že na danom mieste nie je vhodné pestovanie zeleniny, no dá sa tam robiť niečo iné. Napríklad sa nám podaril jogurt z kozieho mlieka, bude aj syr. Poznám pani, ktorá vlastnoručne pečie chlieb zo pšenice špaldy- dvouzrnky, chutí úplne super. Toto spojenie, keď každý prispeje svojou časťou do mlyna je asi ono.
To je moudré, pěstovat to, čemu se tam daří. Já mám největší poměr užitek/úsilí (a největší zahradníkovo štěstí :-)) u jablek. (Letos všechny zmrzly.) Rybíz žije taky sám.
Zelenina, to je bída s nouzí, to jenom tak zkouším. Loni se povedly černé ředkve. Z hrachu taky něco bude.
Zkouším pěstovat, co mne napadne, kde mne napadne, občas si o tom něco přečtu a jsem potěšený, když něco vyroste. I kopřiva je vítaná 🙂
Táto pani od špaldy má knižku od nejakej rusky Anastazie, tiež sa podľa nej riadi, čo sa pestovania týka. Ale presný názov nemám.
Pozdravujem.
Já bych ty kopřivy nepodceňoval. Z mladých kopřiv je výborná polévka a špenát – lepší než originál.
Děkuji za připomenutí kopřivy 🙂
K snídani jsem si rozmixoval kopřivu s vodou, nechal louhovat a scedil. Teď to piju u počítače.
Hezké dny přeju …
prosím nepoužívaj pojem slovenština /jemne ma to uráža ako Slováka/ radšej použi slovenčina
prečo? slovinský jazyk sa nazýva slovenščina
inač píšeš zaujímavé články nájdu sa v nich chybičky, ale v komentároch sa doriešia 😀 Len tak ďalej v tvojej tvorbe 🙂
Ahoj Tomáši, děkuji za pochvalu 🙂
S chybami se u "hledajících" článků počítá, ano komentáře to mohou napravit.
Slovenčina se česky řekne slovenština, píšu česky.
okej, len keď my Slováci zas voláme češtinu, češtinou, tak mi to príde také…
Keď, vy Češi voláte slovenčinu, slovenštinou. Ale no nie, že by mi to nejako vážne vadilo, len mi to príde trochu komické sme si k sebe blízko(SR,ČR) a úprava znenia slova ako je slovenčina-náš jazyk mi príde proste komické, bezvýznamné…, ale nikomu nič neberem 😀
Na vysvetlenie prečo je bio drahšie je jednoduchá odpoveď. Je potrebné si uvedomiť že: bez postrekov, hnojenia atd…je nižší výnos a samozrejme aj kvalita výsledného produktu. Napríklad u obilia je nižší obsah bielkovín. Keďže je menší výnos a náklady minimálne nižšie, premietne sa to v cene. Neviem ako v japonsku, ale tu platíte ľudí a leasing strojov aj ked nepostrekujete atd…ked si poviete A že ušetríte na niečom, povedzte si aj B o tom, že dopestujete menej, niečo zničia škodcovia a plevel.